Proč nejsou dnešní mladí šťastní? Drtí je nepřeberná škála možností i nejistá situace ve světě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Narodili se do úplně jiného světa než jejich rodiče. Ti, co mají v rodném listě rok 2000 či pozdější datum, si už neumí představit svět bez mobilu v ruce, všudypřítomné možnosti sehnat si informace o čemkoli za pár vteřin nebo se během chvilky rozhodnout a už za pár hodin být na úplně jiném konci světa… Jenže se ukazuje, že ani tohle všechno nemusí vést ke šťastnému a spokojenému životu. Nebo je chyba někde úplně jinde?

Podle aktuální studie americké psycholožky Jean Twenge a ekonoma Davida Blanchflowera klesá spokojenost mladých lidí na historická minima, zatímco s věkem roste. Což je zarážející už jen proto, že dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je tím pádem minulostí. Lepší důkaz o větších a zjevně trvalejších změnách ve společnosti byste hledali jen stěží. Fakt, že nyní životní spokojenost stoupá s věkem, značí výraznou krizi mezi mladými, kterou nelze přehlížet. A ačkoli se odvoláváme na americkou studii, jak odborníci upozorňují, klesající spokojenost se životem u mladých je mezinárodním fenoménem a České republice se tento trend také nevyhýbá.

„Mladí dnes vše řeší přes sociální média. Problém je v tom, že neustálá online přítomnost zvyšuje stres a narušuje spánek, což negativně ovlivňuje psychické zdraví,“ dodává Beáta Koňařík Bakošová. Nedávný průzkum mezi britskými teenagery přitom ukázal, že si rizika uvědomují a téměř polovina lidí ve věku 16–21 let by raději vyrůstala ve světě, kde internet vůbec neexistuje. Sedm z deseti dokonce přiznává, že se po používání sociálních sítí cítí hůře, a polovina by podpořila omezení přístupu k některým aplikacím po desáté hodině večer. Velký vliv má i nelehká situace ve světě a s ní spojený pocit bezmoci. A k tomu se pak přidávají obavy o vlastní budoucnost. Velké množství možností z hlediska vzdělání, kariéry nebo životního stylu vytváří obrovský tlak na správné rozhodnutí.

Nejčastějšími duševními problémy, se kterými se mladí potýkají, jsou podle odbornice úzkostné poruchy, deprese a poruchy příjmu potravy. A čím dál častěji se objevuje také sebepoškozování. „Oproti starším generacím mladí často čelí větší citlivosti na sociální tlak a na rychle se měnící technologické prostředí, které na ně klade nové požadavky. Starší generace byly více zvyklé na offline formy komunikace a měly pevnější zázemí v rodinných či komunitních vztazích,“ vysvětluje Beáta Koňařík Bakošová z Hedepy.

Řešením je podle odborníků prevence a budování odolnosti. „Rodiny by měly podporovat osobní setkání s přáteli a aktivity mimo digitální svět, aby mladí lidé mohli zažít skutečné spojení a radost. Klíčové je naučit se zvládat stres a budovat odolnost prostřednictvím různých technik, jako je mindfulness nebo relaxace,“ dodává Beáta Koňařík Bakošová. Základem prevence je také zájem a důvěrný vztah ze strany nejbližších. V případě rodičů i skutečný zájem o to, co dítě prožívá.

„Signálem, že se něco děje, může být výrazná změna chování, uzavřenost, podrážděnost nebo náhlý nezájem o věci, které dítě dříve bavily,“ říká psychoterapeutka Lenka Kolajová. S tím, že pokud rodič cítí, že je něco špatně, je lepší neotálet. Mluvit otevřeně, bez nátlaku, neodsuzovat, spíš naslouchat než radit. „Důležité je nerezignovat. Dospívající potřebují vědět, že jsou pro někoho důležití, že je někdo slyší a stojí při nich,“ dodává Kolajová.

Mají to dnes mladé dívky těžší? Tlak, kterému čelí, je často neúnosný!