Válka, drahé letenky a strach o blízké uvízlé v cizině. Jak se vyrovnat s úzkostí z cestování?

Tak kam letos? Thajsko, Madeira nebo zase Řecko? Výběr dovolené se donedávna řídil především finančními či časovými možnostmi. Letos k tomu bohužel přibyl ještě jeden dost podstatný pohled – není lepší zůstat raději doma, když i v Dubaji drony zapalují hotely a létají i směrem na Turecko či Kypr?

„Strach v období nejistoty je přirozená reakce,“ vysvětluje psychoterapeutka Petra Taye z platformy Hedepy s tím, že naším úkolem není ho potlačit, ale porozumět mu a regulovat ho. Pomáhá vrátit se k faktům: zjistit si reálné informace o místě, kam chcete cestovat, sledovat doporučení ministerstva zahraničí a vyhnout se přemíře dramatických zpráv na sociálních sítích.

„Pokud je strach i tak velmi silný, je dobré pracovat s ním podobně jako s jinými úzkostmi: zpomalit, zaměřit se na dech, vrátit pozornost k tomu, co máme pod kontrolou,“ radí Petra Taye.

Pokud ale úzkost přetrvává dlouhodobě, narušuje spánek nebo běžné fungování, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Silná úzkost není něco, co by člověk měl podle psychoterapeutky zvládat sám.

>>> Úzkosti a deprese ničí životy. Přitom se dají „odnaučit“! Přední český psychiatr radí, co pomáhá

Jiná věc je, když máte strach o své nejbližší, kteří v cizině uvízli a není jisté, jak a kdy se vrátí domů. „Můj syn se snachou a tříletým vnukem byli zrovna v době, kdy válka vypukla, na dovolené v Thajsku a samozřejmě jim zrušili let,“ svěřuje se padesátiletá Lenka. „Když mi to psal, tak mi nejdřív nedošlo, jak vážný průšvih to je, obvykle moc nepanikařím, ale pak mě zaplavil prachobyčejný strach. Úleva, když pak o týden později dosedli v Evropě, byla obrovská,“ říká Lenka s tím, že až poté jim přiznala, jak moc se o ně bála.

„Skrývat emoce nebývá zrovna nejlepší řešení, ale je dobré nenechat obavy řídit komunikaci mezi vámi,“ doporučuje psychoterapeutka s vysvětlením, že pokud rodič dítěti dává nadměrně najevo své obavy, může tím jeho stres ze situace zbytečně zvyšovat.

„Pomáhá soustředit se na praktické věci: domluvit se na pravidelném kontaktu, vědět, kde se dítě nachází a že sleduje aktuální bezpečnostní doporučení. Taková dohoda často uklidní obě strany,“ doplňuje Petra Taye.

Cestovní kanceláře i letecké společnosti se ale v poslední době potýkají i s opačným problémem: někteří jedinci si jakékoli obavy odmítají připustit a navzdory situaci chtějí vycestovat i tam, kam se to důrazně nedoporučuje.

Co je k tomu vede? „Když svět působí nejistě, lidé mají tendenci hledat způsoby, jak si zachovat pocit normálnosti a kontroly nad vlastním životem,“ vysvětluje psychoterapeutka. Dovolená a cestování tak mohou symbolizovat snahu „žít dál svůj život“.

Dalším faktorem může být, že válečný konflikt vnímají jako velmi vzdálený, nemají s ním přímou zkušenost, proto rizika podceňují. Což může vést i k hádkám mezi partnery. Jak řešit, když se jeden bojí a druhý by klidně letěl?

„Rozdílné vnímání rizika je ve vztazích poměrně běžné,“ říká Petra Taye. A doporučuje neproměnit diskusi v boj o to, kdo má pravdu. „Pomáhá otevřeně mluvit o tom, co za daným postojem stojí – zda jde o obavu o bezpečí, potřebu odpočinku, nebo třeba únavu z dlouhodobého stresu. A hledat kompromis: změnit destinaci, zkrátit cestu, nebo ji odložit,“ radí odbornice.

5 kousků oblečení a doplňků, které si nikdy neberte na sebe do letadla