Jiří a Andrea Bartoškovi: Půl století lásky a věrnosti. Překonali odpor rodiny, ohrožení kariéry i nemoc

Ačkoli tvář Jiřího Bartošky často plnila titulní stránky novin, snad nikdy to nebylo kvůli skandálu, ale výhradně díky pracovním povinnostem, případně šlo o zprávy týkající se jeho zdravotního stavu. Ačkoli o nápadnice rozhodně neměl nouzi, žil spokojeným životem po boku jedné lásky přes pět dekád. „Svou ženu Andreu jsem vyhrál ve sportce, proto už taky další jackpoty nemůžu trefit,“ tvrdil. A měl pravdu…

Jiří s Andreou byli zářným příkladem páru, v němž byste jen stěží hledali rozdílnější povahy a osobnosti, a přesto se dokonale doplňovali. Ona se živila jako archeoložka a on byl uznávaný herec, od roku 1994 navíc zastával funkci prezidenta Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Věcí náhody bylo už jejich seznámení. Se svou vyvolenou se seznámil při jednom nočním tahu s partou herců z Divadla Husa na provázku, v němž působil. I když Andrea byla realistický člověk a jemu poletovala hlava v oblacích, zamilovali se do sebe. Brali se po pětiletém randění v roce 1976.

Hercem se „Barťák“ původně ani stát neplánoval. Po gymnáziu chtěl studovat historii umění (to bylo s manželkou společné téma), ovšem na vysokou školu ho nevzali, a tak musel nastoupit na vojnu. Jednotka, u níž sloužil, byla v Brně, kde jeho spolužačka ze střední Jana Švandová právě začala studovat JAMU. „Zašli jsme na víno a pak za mě poslala přihlášku,“ smál se v dokumentu GEN. Když mu přišlo předvolání na talentové zkoušky, bral to jako šanci „ulejt se“ z vojny. Divadelní kulisy mu ale učarovaly.

Když studentka Andrea budoucího herce představila rodině, zprvu mnoho podpory neměli. „Nechtějte po mně, abych někomu radil, jak na to. Nikdy jsme to zvlášť neřešili. Spíš ze začátku, když Andrea začala studovat archeologii a doma oznámila, že chodí s hercem, jsem se musel snažit, abych se před rodinou obhájil. Když mě představila, její babička si povzdechla: „Kdyby byl aspoň zubař!“ zavzpomínal Jiří pro denik.cz. Nakonec ale vzali rodáka z Děčína na milost.

Od počátku byl vztah Jiřího s Andreou hlavně o toleranci. Rok po svatbě se jim narodila dcera Kateřina, ale Jiří ze své rozjeté kariéry slevit nemusel. Andrea mu poskytla veškerou podporu a vždy vytvořila teplo rodinného krbu, po kterém tolik toužil. V roce 1986 přibyl do rodiny ještě syn Janek. Vzájemně se s chotí respektovali. Bylo to dané i tím, že měli tak odlišné profese a mohli se vzájemně obdivovat za své znalosti a schopnosti.

Život s Jiřím ale nebyl vždy zalitý sluncem. Problémy přicházely postupně. Andrea s Jiřím jim vždy ale dokázali čelit bok po boku. V roce 1985 praskl herci žaludeční vřed a málem vykrvácel, posléze v roce 1989 podepsal prohlášení Několik vět a jeho kariéra byla kvůli tomu v ohrožení. Naštěstí brzy přišla revoluce a starosti byly zažehnány. Špatné věci se však rodině Bartoškových nadále nevyhýbaly. Herci se dostavily další zdravotní komplikace, které mohly být zčásti způsobeny i tím, že vykouřil denně tři až čtyři krabičky cigaret!

Podruhé smrt zaťukala na dveře v roce 2014, kdy se přišlo na to, že trpí rakovinou mízních uzlin. Následovala chemoterapie. On si s tím ale těžkou hlavu nedělal. „Někdo má žlučník, jiný rakovinu. Tak nějak jsem k ní přistoupil. Je zvláštní, jak je v nás strach z rakoviny zakódovaný. To je jak s ebolou – celý svět ji řeší, přitom miliony lidí ročně umírají na chřipku. Stejně rakovina, bojíme se jí, je to taková lechtivá nemoc, společnost si na ni pořád nechce zvyknout,“ řekl v rozhovoru pro Reflex.

Rakovina se Jiřímu vrátila, a právě Andrea se stala společně s dětmi v těchto dnech největší oporou. Motivací nemoci čelit a pokračovat v léčbě byla ale i Jiřího vnučka Anička, s níž trávil veškerý volný čas. „Je dokonalá,“ rozplýval se. V obklopení svých nejbližších 8. května 2025 ve svém pražském bytě vydechl naposledy.

Navždy odešel Jiří Bartoška – čestný muž, který měl styl, názor a nezaměnitelné charisma