Hlavní obsah

Není padesátka jako padesátka, říká čerstvá dvojitá laureátka na Českého lva Aňa Geislerová

Foto: Petr Kozlik, Borgis

Foto: Petr Kozlik, Borgis

Předčasný dárek k padesátinám včera získala Anna Geislerová v podobě hned dvou nominací na cenu Českého lva. Podobný double se v historii filmových cen podařil pouze Ivanu Trojanovi, který jej zopakoval i letos.

Článek

„Ivan je zkrátka nesnesitelný vyzyvatel,“ okomentovala s nadsázkou Aňa Geislerová svého dlouholetého profesního souputníka Ivana Trojana, s nímž si zahrála např. ve filmu Medvídek nebo v krimisérii Ďáblova lest. Letošní nominace si odnesla za kategorii herečka v hlavní roli v seriálovém díle za seriál České televize Ratolesti a za hlavní roli ve filmu Karavan.

Týmový hráč

Právě za Karavan má Aňa Geislerová největší radost, protože nominován je i její filmový syn z tohoto dramatu, chlapec s Downovým syndromem David Vodstrčil. „Při vší úctě a lásce k Ivanovi přiznávám, že na Davida jako naprostého hereckého debutanta jsem opravdu pyšná,“ dodává herečka, která pracovní vavříny sklízí už od loňského roku, kdy Karavan jako jediný český film reprezentoval i na filmovém festivalu v Cannes.

Kromě toho loni zazářila také v koprodukčním snímku Otec od slovenské režisérky Terezy Nvotové, který měl premiéru na slavném filmovém festivalu v Benátkách. Nebýt toho, že pro Českého lva nesplňuje všechna kritéria, mohla mít Aňa Geislerová u českých akademiků ještě třetí želízko v ohni.

Svého nominačního doublu si nesmírně považuje a připomíná, že nepatří jen jí: „Jsem týmový hráč, velmi dobře vím, že výsledná podoba filmu nebo seriálu je zásluhou všech, kdo se na něm podíleli. Nechci ani porovnávat své dvě nominace. Pro mě je prostě úžasné, že se tolik lidí shodlo na tom, že jsem něco udělala dobře,“ dodává herečka, kterou v dubnu čekají kulaté narozeniny.

Padesátka jako radost i úpadek

To, že právě teď se jí pracovně tak daří, se svým jubileem nijak nespojuje. „Já bych to nijak nekolíkovala, to bych pak mohla mít pocit, že se něco uzavírá a ten já rozhodně nemám a nechci mít. Je to prostě jeden z dalších roků a doufejme, že ne poslední,“ konstatuje Aňa Geislerová a bere to s nadhledem.

„Rozhodně mě ten věk nijak neděsí, beru ho poměrně vesele a jsem na něj pyšná, hlásím to už dopředu, i když mi padesát ještě ani není. Samozřejmě s tím souvisí i aspekty, které nikdo rád nemá, tedy určitý úpadek a gravitace. Ale jinak si myslím, že stárnutí je proces, který vlastně člověka vede k vnímání těch správných věcí v životě,“ zamýšlí se.

„Navíc, dneska, kdy se lidé dožívají vyššího věku a mají delší produktivní období, není padesátka jako padesátka. Já se na ni těším,“ dodává herečka, která si letos vyzkouší i producentskou profesi. Se svou sestrou Ester připravuje celovečerní dokument o jejich otci, novináři, japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi.

„Pro mě se tím tak trochu uzavírá určitý kruh, protože mým producentským partnerem bude Ondřej Trojan, což je úplně první režisér, se kterým jsem v životě točila,“ poznamenává Geislerová, kterou bratr Ivana Trojana objevil pro film Pějme píseň dohola a natočili spolu také snímek Želary, který se ucházel o amerického Oscara.

Načítám