Olympijská královna Simone Biles: Čelila sexuálnímu násilí i tlaku na výkon, ale našla odvahu říct ne

Patří k nejúspěšnějším gymnastkám v historii, ale její příběh není ani zdaleka jen o úspěších, medailích a rekordech. Simone Biles neměla zrovna lehký životní start, přesto se díky mimořádnému talentu a disciplíně vypracovala na úplný vrchol. Její kariéru však kromě sportovních úspěchů provázely i složité osobní karamboly a náročná rozhodnutí, včetně účasti v jedné z největších kauz sexuálního zneužívání ve sportu. Na olympijských hrách v Tokiu 2021 pak její odstoupení ze soutěží kvůli ztrátě prostorové orientace nastolilo debatu, kolik toho musí vrcholoví sportovci vlastně vydržet a zda mají právo říct celému světu: „Dost, my jsme také jenom lidé. A zdraví – to duševní i fyzické – máme jen jedno.“

Její matka bojovala se závislostí na alkoholu i drogách, a tak malá Simone i se svými sourozenci skončila v pěstounské péči. „Jako malí jsme byli hrozně fixovaní na jídlo, protože jsme ho nikdy moc neměli,“ svěřila se jedna z nejlepších gymnastek všech dob v dokumentu Simone vs. Herself.

Ji a její mladší sestru Adriu později adoptovali prarodiče Nellie a Ronald Bilesovi z Texasu. Ke gymnastice se dostala náhodou během školního výletu do sportovního centra, kde zaujala trenéry natolik, že okamžitě doporučili, ať se sportu věnuje naplno. A jak sama přiznala v pozdějších rozhovorech, okamžitě si jej zamilovala – jen netušila, že v něm bude tak dobrá.

V patnácti se už gymnastice věnovala profesionálně a začala sbírat první velké úspěchy. A když v devatenácti letech na olympijských hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 získala čtyři zlaté medaile (tým, víceboj, přeskok a prostná) a jednu bronzovou medaili na kladině, stala se rázem miláčkem Ameriky.

O to větší šok nastal, když o dva roky později veřejně přiznala, že byla jednou ze stovek obětí sexuálního zneužívání ze strany lékaře amerického gymnastického týmu žen. Patřila k hlavním svědkyním a navzdory tomu, že ji celá kauza velmi psychicky poznamenala, bylo hlavně její zásluhou, že Larry Nassar byl odsouzen na 175 let za mřížemi a celá aféra vedla k systémovým změnám, aby se podobná věc už neopakovala.

>>> I jiné sportovkyně zažily sexuální násilí, včetně těch českých. Které se tomu postavily čelem?

Na olympijských hrách v Tokiu v roce 2021 Simone nastoupila jako jedna z hlavních favoritek, čelila obrovskému tlaku a očekáváním úspěchu. Média o ní referovala jako o jasné favoritce, přišel ovšem další šok. Kvůli psychickým potížím, které vedly ke ztrátě prostorové orientace ve vzduchu, známé jako „twisties“, odstoupila a do soutěží již dále nenastoupila.

„Život je víc než jen gymnastika,“ sdělila tehdy novinářům. Upřednostnila své zdraví nad dlouho očekávané úspěchy, což mnoho jejích kolegů ocenilo. „Je to situace, která vám otevře oči,“ komentoval její krok například nejlepší plavec historie, Američan Michael Phelps. „Je to hrozně důležité, hlavně naučit děti a mladé, aby se starali o své fyzické i mentální zdraví. Jsme lidské bytosti, nikdo není dokonalý.“

Simone je ovšem bojovnice, která se jen tak nevzdává. Po Tokiu si dala pauzu od soutěží, docházela na terapie a v roce 2023 se vrátila. Na mistrovství světa v Antverpách získala další zlaté medaile a stala se jednou z nejúspěšnějších sportovkyň historie v počtu medailí z mistrovství světa. Vrchol ale přišel na olympijských hrách v Paříži v roce 2024, kde získala tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. Svět jí tleskal nejen za úžasné sportovní výkony, ale především za odvahu být sama sebou a jít tak příkladem milionům dalších.

Serena Williams: příběh jako z románu – z chudinské čtvrti až na vrchol. Za úspěch vděčí hlavně rodičům