Chcete zdravý mozek v kondici? Stačí pět minut svižného pohybu denně. Počítá se chůze i práce na zahrádce

Že spolu fyzické a duševní zdraví nedílně souvisejí, v tom se shoduje většina odborníků, kteří se touto tematikou zabývají. Autoři výzkumu publikovaného v odborném magazínu Age and Aging nedávno přišli s novou informací. Zjistili, že senioři, kteří se pravidelně věnovali nějaké středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivitě, si časem vyvinuli silnější kognitivní schopnosti. Pohyb tak měl pozitivní vliv na zdraví jejich mozku – a to už po pouhých pěti minutách denně!

Studie se zúčastnilo 585 zdravých dospělých mezi 65 až 80 lety. Jejich úkolem bylo nosit během jednoho týdne na zápěstí alespoň 16 hodin denně zařízení snímající fyzickou aktivitu. Pro vědce bylo zásadní, že se respondenti každý den věnovali půl hodiny středně intenzivnímu až intenzivnímu pohybu, který zvyšoval jejich tepovou frekvenci. Vedle rychlé chůze do této kolonky spadá nejen jogging, plavání či jízda na kole, ale i svižnější práce na zahrádce, například sekání trávy, pletí, sázení nebo okopávání.

Prostřednictvím řady neurologických testů badatelé ověřili, že společně s tepem zvýšeným díky pohybu se účastníkům zrychlila schopnost zpracovávat informace. Totéž se týkalo krátkodobé paměti a schopnosti soustředit se a plnit úkoly.

K totožnému výsledku přitom stačilo, když senioři odebrali pět minut z jiných částí dne, trávených spánkem, sezením nebo lehkým pohybem, a vyplnili je intenzivnější aktivitou.

Tato zjištění jsou důležitá zejména proto, že specifické mentální schopnosti mají tendenci s nabývajícími léty klesat. Výhody intenzivní pohybové pětiminutovky praktikované denně se navíc podle badatelů nevztahují jen na seniory nad 65 let, ale úplně na všechny, a to bez rozdílu pohlaví, vzdělání nebo genetických predispozic. „Pohyb je opravdu velmi důležitým prvkem prevence demence,“ přitakává docentka Iva Holmerová, lékařka věnující se geriatrii a dlouhodobé péči.

Svižný pohyb rozproudí srdce, zrychlí dýchání a tělo začne důsledkem toho dodávat okysličenou krev tam, kde je jí potřeba, včetně mozku. Tomuto jevu se říká kardiorespirační zdatnost a činí z těla „aerobní motor“.

Lepší srdečně-dechová kondice znamená lepší průtok krve do mozku. A právě to je způsob, jímž mozek přijímá energii pro nervové funkce. Intenzivní fyzická aktivita navíc uvolňuje chemické látky zvyšující pocity pohody a kognitivní výkonnost.

Přeloženo do každodenního života: V podstatě stačí, když párkrát denně vyjdete pár schodů. A máte splněno. Samozřejmě to neznamená, že odteď můžete s čistým svědomím zapomenout na pohyb s tím, že postačí na pět minut zrychlit.

Jde o to, že když máte náročný den, kdy nic nestíháte a nemáte náladu na běhání ani dlouhé procházky, nemusíte házet flintu do žita. Můžete se třeba vydat z práce pěšky domů nebo vyměnit výtah za schody. Každá minuta se totiž počítá, protože vyšší intenzita pohybu tlačí tělo mimo komfortní zónu, což ho nutí se rozvíjet.

Co (ne)jíst po šedesátce? Překvapivé potraviny, které nesvědčí vašemu mozku!

Odbornou spolupráci poskytla docentka MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., lékařka věnující se geriatrii a medicíně dlouhodobé péče, vedoucí Gerontologického centra v Praze 8 a Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS Univerzity Karlovy.