Horečka není důvod k panice! Populární lékař Cyril „Děckař“ Matějka radí, jak na běžné dětské nemoci bez stresu

Máte obavy a vyrážíte s potomkem k pediatrovi s každou rýmou či horečkou? Není to potřeba, téměř vždy „se to vydrží“ do rána či do dalšího dne. Přečtěte si, jak nebýt přehnaně starostlivý či úzkostný rodič, ale zároveň nic nepodcenit. Dětský lékař Cyril Matějka – známý také jako Cyril či Cýra Děckař – se snaží s humorem pomáhat rodičům zorientovat se v problematice bez stresu.

V prvních letech života bývají děti často nemocné. Vyprávět by o tom mohli rodiče školkáčků. Promořování, dozrávání imunity… Maminka ani tatínek často nevědí, které zdravotní potíže si vyžadují větší a které menší péči i zájem. Čím nejmenší děti běžně trpí? „Nejčastější problém, se kterým rodiče chodí, je horečka. Potom je to taková ta zimní klasika – rýma, kašel, vyrážky, bolesti ucha nebo břicha, u miminek třeba neklid,“ shrnuje pediatr Cyril Matějka.

Zdá se vám dítě nemocné a nevíte, co dělat? Cyril Matějka má jednoduchou zásadu, tzv. watch and wait, tedy pozorovat a vyčkávat. „Znamená to, že dáme nějaký lék nebo jen sledujeme stav dítěte a čekáme, co z toho bude,“ popisuje v knize s tím, že jde především o sebedůvěru rodičů, jestli to budou dělat v klidu doma, nebo společně se sestřičkami v nemocnici.

Jak to může vypadat v rodičovské praxi? „S akutní bolestí břicha nemá cenu hned jet do nemocnice, třeba jsou to jen větry. Stejně tak náhlá bolest ucha většinou po Nurofenu nebo Nasivinu přejde a do rána s ní dítě počká,“ dává lékař příklady s tím, že ani horečku nemusí rodiče vozit ukázat „jako důkaz“. Dítě bez horečky se navíc vyšetřuje lépe, protože není tak otrávené.

Nejobvyklejší je běžné nachlazení, kdy děťátku teče z nosu, může mít zvýšenou teplotu, pokašlává. Takových viróz malé děti prodělají za rok klidně šest až osm a úplné doléčení je může vyřadit z provozu i na několik týdnů. „Většinu rodiče zvládnou sami. Když horečka neklesá, je dobré u lékaře nechat poslechnout plíce. Někdy se dělají i odběry krve, výtěry nebo rentgen,“ informuje Cyril Matějka.

Zejména u menších dětí je běžný také průjem a zvracení – většinou jsou vyvolány viry. Podle Cyrila Matějky se jednorázové zvracení nejčastěji objevuje při rostoucí horečce, může se tedy přidružit k jakékoliv infekci. V takové chvíli není třeba hned panikařit: „Zvracení většinou přejde samo, stačí nechat žaludek a jícen odpočinout.“

„Někdy stačí jen hodina; dvě až tři hodiny je oficiálně udávaná pauza.“ Dehydratace z nedostatečného příjmu tekutin za tak krátkou dobu nemůže nastat. Potom nalijte do skleničky na dno oslazený čaj nebo vodu se šťávou či džusem a nechte potomka po malých doušcích pít.

„Časté jsou také dietní chyby, třeba po oslavě narozenin nebo nějaké grilovačce, a až úplně na konci jsou vážnější onemocnění, kdy je průjem tak intenzivní, že je dítě dehydrované a skončí na kapačce,“ říká lékař s tím, že tam bývají původcem rotaviry, kampylobakter a salmonela.

V raném dětství se hojně vyskytují různé pupínky, začervenání a podráždění kůže. „Vyrážky nám rodiče už běžně fotí a posílají. Leckdy můžeme poradit, někdy je ale potřeba na to sáhnout, potom objednáváme,“ popisuje lékař. „Často zkusíme nějaká antihistaminika a ono to zmizí – a ani si nemusíte lámat hlavu s tím, co to bylo.“ Vyrážku nebo ekzém tedy nejprve vyfoťte, pošlete a počkejte na reakci lékaře.

Sem se řadí alergie, u nichž je častá alergická rýma, někdy doprovázená astmatem nebo ekzémem. „Když má dítě alergii na nějaké jídlo, naskočí mu kopřivka, v horším případě oteče krk, blbě se mu polyká a při dýchání píská, nebo se dokonce dusí, je zapotřebí volat na linku 155,“ radí pediatr ve své knize a dodává: „Když to hodně zjednoduším, tak u astmatu stačí nezapomínat na každodenní ‚puf‘ a je to.“

Další jsou vývojová a neurologická onemocnění, typicky porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a poruchy autistického spektra (PAS). „Nejčastěji se setkáváme s poruchou pozornosti, to má každé dvacáté dítě,“ říká lékař. A třebaže je výskyt PAS nižší, jde pro pediatry v podstatě o každodenní téma: „Je potřeba na to být připraven, s rodiči probrat, jak je to vážné a jakou pomoc čekají, a třeba je nějak dál nasměrovat.“

I když jsou díky očkování méně časté, nemoci jako spalničky, příušnice, zarděnky a černý kašel se stále vyskytují a jsou vysoce nakažlivé. Povinná očkování děti před takovými chorobami chrání. „U nepovinných očkování už je to na rodičích, kolik času a peněz chtějí investovat do zvyšování imunity svých dětí,“ říká Cyril Matějka s tím, že už existuje dost bezjehlových metod, kdy se očkování stříká do nosu nebo se vypije.

Do dvou let žádné mobily ani tablety! Jinak ohrožujete vývoj řeči svého dítěte, varuje lékařka