Hlavní obsah

Jak velký vliv na zdraví má vaše tělesná hmotnost a jsou štíhlí lidé opravdu zdravější?

Foto: oatawa, Shutterstock.com

Foto: oatawa, Shutterstock.com

Své zdraví si každý může do určité míry „koučovat“ sám, zejména životním stylem, stravovacími, pohybovými či spánkovými návyky a také udržováním přiměřené tělesné hmotnosti. Ta totiž může výrazně ovlivnit fyzickou i psychickou kondici i fungování celého organismu. Do jaké míry ovlivňuje fakt, kolik vážíte, vaše celkové zdraví? A opravdu jsou štíhlí lidé zdravější?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro zdraví je nejdůležitější genetická výbava, stravování, fyzická aktivita a prostředí, ve kterém žijete a pracujete. A tělesná hmotnost s těmito základními faktory bezprostředně souvisí. „Její větší a déle trvající odchylky od normálu, a to na obě strany, jsou příčinou řady závažných onemocnění. A tyto choroby nikomu, ani přes výdobytky moderní medicíny, neumožní prožít život ve zdraví, bez větších komplikací založit rodinu nebo se dožít vyššího věku,“ říká farmaceutka Hana Chudobová z rodinné lékárny Vitalpoint.

Když trpí cévy, vnitřní orgány i kolena

Pokud jde o posouzení přiměřené tělesné hmotnosti, nelze se samozřejmě vždy řídit jen číslicí na váze. Je nutné brát ohled na věk, celkovou konstituci těla, rozložení tukové tkáně i množství svalové hmoty.

Dlouhotrvající vyšší nadváha, nebo dokonce obezita vedou především k nadměrnému přetěžování až postupně k nedostatečné funkci srdce a oběhového systému i dýchací soustavy, dochází k omezené hybnosti kvůli nadměrnému přetížení kloubů, zejména kyčelních a kolenních, kily navíc jsou výrazně zatěžovány také vnitřní orgány podílející se na příjmu a metabolismu potravy, tudíž se mnohdy rozvíjejí takzvané civilizační nemoci, jako je diabetes a metabolický syndrom.

„Osobně nepovažuji za problém mírnou nadváhu (což je zhruba do 5 do 10 % nad optimální hmotnost dle indexu BMI), která je spojena s každodenní dostatečnou fyzickou i ‚mentální‘ aktivitou a doprovázena kvalitní a pestrou stravou,“ uvádí Hana Chudobová.

Foto: BGStock72, Shutterstock.com

Vyšší nadváha a obezita nadměrně zatěžují klouby, srdce, plíce i další orgányFoto: BGStock72, Shutterstock.com

Menší odolnost vůči nemocem

Lidský organismus má sice řadu účinných kompenzačních mechanismů, kterými se dokáže přizpůsobit krátkodobějšímu přetížení vyšší hmotností, nebo naopak podvýživě, nicméně s déle trvajícím nepříznivým „hmotnostním“ stavem, doprovázeným minimální fyzickou aktivitou, si neporadí.

„Nadměrná vyhublost souvisí většinou s nedostatečným příjmem stravy, tedy s nedostatkem energie a živin, které tělo potřebuje. Dlouhodobě oslabený organismus se pak není schopen zdravě vyvíjet ani udržovat základní životní funkce a mnohem hůře se vypořádává s jakýmkoli onemocněním. Zdravotní problémy, ať již v důsledku obezity, nebo naopak vyhublosti, se samozřejmě promítají do psychického stavu dotyčného člověka, do úrovně obranyschopnosti (imunity) a tak dále,“ popisuje Hana Chudobová.

Nadváha a obezita snižují plodnost

Jak již bylo řečeno, výraznější nadváha a obezita jsou spojeny s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob, cukrovky 2. typu, a dokonce i některých druhů rakoviny. Mnohem méně se ale ví o tom, že významné dopady mají též na reprodukční zdraví, tedy plodnost (snižují šance na přirozené početí i úspěch při léčbě pomocí metod asistované reprodukce), u žen navíc zvyšují riziko komplikací v těhotenství.

„Je vědecky dokázáno, že obezita u žen snižuje šanci na otěhotnění a zvyšuje riziko vzniku poruch hormonální rovnováhy. Pokud má žena BMI vyšší než 30, pravděpodobnost poruchy ovulace se u ní zvyšuje až o 300 %,“ říká Hana Višňová, vedoucí lékařka kliniky IVF Cube.

Načítám