Za jak dlouho byste měla otěhotnět? Lékař popisuje, jaké divy dnes umí medicína

První dítě narozené díky asistované reprodukci, Britka Louis Brownová, oslavila loni už 45. narozeniny. U nás se metoda úspěšně zavedla během 80. let a dnes se díky ní každoročně narodí asi čtyři a půl tisíce dětí. Párů, které vyhledávají pomoc s početím, přitom přibývá. Stejně jako cyklů asistované reprodukce.

Podle Štěpána Machače, předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti a vedoucího lékaře olomoucké IVF Clinic, má teď v Česku problémy s početím asi 15 až 20 procent populace.

„Lidé si stále přejí mít děti a nemají tolik trpělivosti jako v minulosti. Lidská reprodukce je založena na pravděpodobnosti. A když mají lidé pravidelný nechráněný styk, tak se šance neblíží 50 procentům. Blíží se třeba 20 procentům. Vše je ještě dáno do souvislosti s věkem ženy,“ přibližuje lékař v podcastu MUDr.ování.

Pokud jde o reprodukci, příroda má na ženy přísnější metr než na muže. Rodí se s určitým počtem vajíček, jejichž kvalita i počet s věkem klesá. Podle Štěpána Machače je ze sociálního i biologického hlediska optimální věk pro početí u ženy asi od 22 do 32 let. Statistika je v tomto ohledu neúprosná.

„Pokud se bude 25letá žena snažit otěhotnět, tak by měla otěhotnět během 5 až 6 měsíců. Neboli potřebuje 5 až 6 vajíček na to, aby se jí to přirozeně povedlo. Samozřejmostí je normální spermiogram partnera a průchodné vejcovody. Žena, která má 35 let, už těch vajíček potřebuje osm až deset - tedy ta doba je osm až deset měsíců. U ženy nad 40 let už je měsíců 12 až 15. Šance se tedy rychle snižuje,“ přibližuje lékař.

Ženy, které nemají partnera a obávají se o svou plodnost v budoucnu, podle Štěpána Machače čím dál častěji volí tzv. social freezing - tedy mražení vajíček za účelem jejich pozdějšího využití.

Rozruch nicméně nedávno v Česku vyvolal světoznámý odborník na léčbu neplodnosti Simon Fishel. Ten představil projekt mražení vaječníkové tkáně a její následné transplantace za účelem oddálení menopauzy. Metodou je zároveň možné prodloužit i dobu plodnosti ženy.

„Záleží, kam ovariální tkáň transplantujete, můžete ji transplantovat do dutiny břišní, ale třeba do podkoží. A myslím, že hlavním cílem do budoucna nebude využití pro plodnost,“ domnívá se Štěpán Machač.

Metoda se už roky provádí cíleně zejména u mladých pacientek, které čeká onkologická léčba. Nyní se mluví například o pomoci ženám s překlenutím potíží spojených s menopauzou, jako je riziko osteoporózy nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Bude si tedy i v Česku možné nechat menopauzu posunout? A bude kvůli metodě přibývat žen, které budou rodit ve vysokém věku? „Myslím, že jsme na začátku procesu. Vím, že o ten projekt v České republice zájem je, a pan profesor Fishel spolupracuje s několika českými odborníky,“ říká Machač.

„Myslím si, že pokud využít transplantaci ovariální tkáně pro léčbu neplodnosti, tak by tam měl být dán nějaký věkový limit. Pokud je použita pro oddálení menopauzy, tak se to samozřejmě dá do programu zavést,“ dodává lékař. Etické limity se podle něj v jeho oboru i nadále udrží. Dnes mají lékaři v Česku povoleno provádět metody asistované reprodukce u žen do 49. narozenin.

Jak je asistovaná reprodukce v Česku úspěšná, jak je to s diskutovanými nadstandardními metodami, které slibují vyšší naději na početí, a co přesně páry při návštěvě lékařů čeká? To vše se dozvíte v dalším dílu podcastu MUDr.ování.

MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. je vedoucím lékařem olomoucké IVF Clinic. Je absolventem lékařské fakulty Palackého univerzity v Olomouci – obor všeobecné lékařství. Má atestaci z reprodukční medicíny a je držitelem atestace I. a II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví. Svou praxi získal například jako IVF specialista na reprodukční klinice Reprofit International či v Unica Brno. Absolvoval zahraniční stáže v Cambridge ve Velké Británii a ve španělském Orense.