Střeva v létě: Infekcí je méně, zato přibývá chronických střevních zánětů. Čísla překvapila i lékaře!

„Zprvu byly považovány za choroby relativně vzácné. Ale v posledních 20 až 30 letech je celosvětový boom a týká se to i České republiky,“ říká v podcastu MUDrování přední český gastroenterolog Milan Lukáš. Řeč je o idiopatických střevních zánětech. O co se jedná?

Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou chronická autoimunitní onemocnění trávicího traktu. Dělí se na Crohnovu chorobu – ta postihuje jakoukoli část trávicí trubice, a ulcerózní kolitidu, která se omezuje na sliznici tlustého střeva. Přesná příčina je neznámá. Mezi hlavní příznaky patří například průjmy, bolesti břicha a krvácení.

V roce 2025 bylo podle průzkumu v České republice 92 tisíc lidí s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou, tedy téměř jedno procento populace. Odhady jsou takové, že se počty budou zvyšovat. „Výskyt infekčních chorob se snižuje, oproti tomu výskyt autoimunitních nemocí – kožních, kloubních nebo i neurologických – stoupá. Jestli to je změna dietního stylu, životního stylu, užívání antibiotik, stres… Těžko říct. Ale změna chování člověka hraje nepochybně velkou roli,“ říká profesor Milan Lukáš.

Lékař velmi doporučuje specifická probiotika a sám s nimi při léčbě pacientů s chronickými střevními záněty pracuje. Samostatně ale tyto preparáty dlouhodobě zdravé prostředí ve střevech nezajistí.

Čím tedy můžete zdraví střev podpořit? „Je to pestrá strava. Důležitý je obsah vlákniny, která vytváří živnou půdu pro bakterie,“ vysvětluje Milan Lukáš a dodává, že velkou roli hraje také celkový životní styl, dostatek pohybu a minimalizace stresu.

I zdravý člověk může na svém trávení pocítit jakoukoli změnu prostředí nebo diety. „Vede to k tomu, že se do určité míry trochu mění složení střevních mikrobů, což může zadělat na nějaké střevní problémy,“ říká lékař.

Varuje před nesprávným skladováním potravin a konzumací jídla z neověřených zdrojů, a to nejen v exotických zemích. Co by před cestou nemělo chybět v žádné lékárničce? „Úplně nejzásadnější a nejobyčejnější je živočišné uhlí. No a pak jsou to takzvaná střevní dezinficiencia, která působí širokospektrálně především proti aerobní bakteriální flóře, a také probiotika,“ radí Milan Lukáš.