Jako byste do střeva hodili napalm, říká odborník o dnešním stravování. Založil banku na stolici

Ve výzkumu mikrobiomu má Česká republika hned několik prvenství. Na některých z nich, jako například na založení první banky pro uchování vlastní stolice pacientů, má svůj velký podíl RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D.. Běžný člověk si zde může uchovat svůj střevní mikrobiom jako takovou záruku budoucího zdraví.

„Už jsou k dispozici klinické studie a publikace, které ukazují, že právě uložení vlastního mikrobiomu a následná transplantace, například po antibiotické léčbě nebo po transplantaci kostní dřeně, má obrovský potenciál k rekonvalescenci a uzdravení pacientů,“ říká zakladatel banky Petr Ryšávka v dalším díle podcastu MUDrování s Marií.

O uložení vlastní stolice do mikrobiomové banky by měl podle Petra Ryšávky uvažovat každý, kdo si chce ‚spořit své zdraví do budoucna‘. „Většina lidí si myslí, že začne řešit ukládání stolice až ve fázi, kdy mají nějaké zdravotní problémy. Ale to už je pozdě. My můžeme ukládat pouze stolici v té fázi života, kdy je člověk zdravý. Primárně je tato služba postavena na prevenci,“ vysvětluje.

Organismus mnohých z nás dostává v dnešní době zabrat. A střevní mikrobiom je jedním z důležitých hybatelů. „Zažíváme genocidu mikrobů v našem střevě. To, co jíme, jak se chováme, jak se stravujeme, jak se stresujeme, ovlivňuje náš mikrobiom. A ten pak ovlivňuje naši psychiku,“ říká Petr Ryšávka.

Vymyslel proto i novou hodnotu – prebiotický index potravin. „Pomocí tohoto indexu se snažíme jasně říct, která potravina prospěšné bakterie podporuje, a která naopak zabíjí,“ popisuje.

„Když do potravin začnete sypat velké množství konzervantů, může to být problém. Malá dávka nám neuškodí, to je naprosto v pohodě. Ale pokud je máte v každé potravině a v každodenním jídelníčku v relativně velkém množství, je to jako napalm, který byste hodili do střeva,“ dodává k vysoce průmyslově zpracovaným potravinám.

Pro podporu střevního zdraví lidé už dlouhá léta konzumují kvašené potraviny. Jejich koncentrovanou alternativou jsou například probiotika v kapslích, která už není nijak obtížné sehnat. Jsou ale stejně účinná, a jak vybrat ta nejlepší?

„Velkou výhodou je, že probiotické kultury, které se používají pro výrobu doplňků stravy, jsou lidského původu. Naše tělo je mnohem lépe přijme,“ říká Petr Ryšávka.

„Vždycky je potřeba se podívat, ať už si vezmete probiotika z lékárny nebo z nějakého e-shopu, jestli probiotický kmen má svoje ‚rodné číslo‘. Najdete ho za názvem kmenu a říká vám, že byl ověřený, má specifickou úlohu, klinické studie a je bezpečný,“ dodává.