Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den, už tři čtvrtě roku se v tom plácám a nemůžu najít východisko. Mně i manželovi je přes 40, jsme spolu 18 let a máme dvě starší školní děti. Celé to začalo na podzim. Přemýšlela jsem, že z našeho vztahu úplně zmizela intimita. Několik let jsme stavěli, do toho děti a nedostatek financí. Také to dost narušila manželova nevěra před sedmi lety. Ale od té doby jsem měla pocit klidu a pohody, jen my dva jsme byli spíš jako bratr a sestra. Teď už máme dům hotový, děti poměrně velké a já jsem změnila práci a finančně jsem si polepšila. Přemýšlela jsem, čím náš vztah oživit. Ale takové vzrůšo jsem nečekala.
Kontaktovala mě zhrzená manželova milenka. Vylíčila mi, jak to spolu několik měsíců táhli, jak o mně mluvil jako o spolubydlící, a prý se jí i svěřil, s kolika mě podváděl od prvopočátku našeho vztahu. Ten den se mi vše sesypalo. Manžel nezapíral, dokonce přišel s tím, že má mnohem větší problém – a sice s jinou milenkou mimino. Nechtěl mi říct, kdo to je, prý si nedělá nároky ani na výživné, nicméně k dítěti se hrdě hlásil. Dotyčnou jsem našla a telefonicky jsem ji kontaktovala: byla v šoku. Nejenže očekávala, že se o ně bude můj manžel starat, ona si ho přímo nárokovala. On byl zkroušený tak den, dva.
Brzy se otřepal a začal otevřeně fungovat na dvou frontách. A vyšlo najevo, že je ještě třetí, 52letá, se kterou má poměr už několik let. Netajil se tím, že by chtěl všechny – mě jako matku jeho dětí a ostatní na sex. Roli v tom asi hraje naše spoluvlastnictví domu a nesplacená hypotéka. Když jsem dělala dusno, pořídil si maringotku, kde přebýval, a když mrzlo, jezdil k milenkám. Ale milenka, s níž má dítě, mu udělala přepadovku u 52leté milenky – a tím se vyřadila ze hry. Dokonce se dítěte zřekl.
Snažím se to pochopit. Jeho poměr se ženou, která je už babičkou, v invalidním důchodu a jeho to tam neustále táhne – na úkor všeho, co jsme prožili, na úkor našich dětí. Přitom se nechce rozvést. Jen vyhrožuje a vydírá. Dokonce byl schopný mi říct, že mu na mně a na rodině nezáleží, že se klidně rozvedeme, že mi to podepíše, že se mnou měl děti, protože musel, že si mě vzal, protože musel…
Takto vyděračsky se chová vždy, když mu sáhnu na jeho milenku. Po pár dnech přijde, jako by se nic nestalo. Je to psycho a strašně ponižující. Mám chuť si na tu ženštinu došlápnout. Jsem vzteklá, bezmocná, zoufalá. Manžel ví, že jen tak neseberu děti a nepůjdu do předraženého malého podnájmu z domu, kde mají domov, psa, bazén. Připadám si jako onuce.
Jak z toho ven? Chodím do poradny, ale teď situace tak graduje, že už se to nedá. Díky milenkám jsme oprášili sex, ale byl schopný se ráno pomilovat se mnou a večer s tou druhou. Teď, protože mu kvůli tomu neustále dělám scény, se fyzickému kontaktu se mnou opět vyhýbá. Když jsem „hodná“, fungujeme relativně normálně, ale opět spíš jako kamarádi. Když mu začnu vyčítat jeho milenku-důchodkyni, chová se, jako když dítěti beru hračku, v jeho případě asi zároveň i matku. Připadám si, že jsem dobrá jen na péči o děti a domácnost. Mé sebevědomí je v háji. Poradí vaše poradna? Díky. Karolína
Odpověď
Milá Karolíno, příběh vašeho muže je tak barvitý a komplikovaný, že bych se možná chytil nejdříve právě až konce vašeho dotazu. Píšete, že váš muž se bude chovat normálně jen tehdy, když nebudete dělat scény. Když jste hodná, je v pohodě, ale jeho pohoda dostoupí jen do neutrálního režimu trpěné spolubydlící nebo – chcete-li – kamarádky. Nikdy se nedostane na úroveň vztahu, který jste možná kdysi na začátku měli. Nikdy tedy ze svého muže necítíte toho chlapa, pro něhož jste princezna. Ta princezna, kterou by chtěla být každá žena. Taková, která je středobodem zájmu svého muže a cítí se naplněná jeho láskou.
A tady je zřejmě zakopaný pes. Zejména v kontextu jeho nevěr a chorobného alfa samectví. Váš muž evidentně potřebuje pro své sebevědomí obdiv více žen. Nestačí mu jen ta jedna, kterou si vzal. A velmi pravděpodobně mu jedna žena nestačila nikdy. Ani v počátečních letech vašeho manželství.
Vy za to nemůžete
Zdá se mi, že jde právě o jeho sebevědomí. Kdyby byl vyrovnaný a sebevědomý chlap, nepotřeboval by rozsévat semeno a sklízet obdiv a pochvalné mručení od ostatních žen. Nemusíte si tedy nic vyčítat. Chyba není na vašem přijímači. Někde hluboko v jeho dětství a dospívání se formovaly vzorce chování, které ho uspokojují a vytvářejí mu pocit kontroly. Ten čerpá právě z mnohačetného styku se ženami.
Není možné, aby investoval emocionální energii do všech svých konkubín. Jeho chování je řízené právě jen touhou po obdivu, který zatím nikde nenašel natolik dostatečně u jedné ženy, aby ho to uspokojovalo. Veškeré jeho „působení“ v roli samce pak potřebuje poskládat respekt a zmíněný obdiv od více žen. Pokud ho nemá dostatek, cítí se nenaplněný a nespokojený.
A v ten moment přicházíte vy, jeho právoplatná žena, která předpokládá, že má jediný nárok na to, jak on se má chovat a jak velkou náklonnost má projevovat. Když ji nedostanete a snažíte se ho usměrnit a zasadit do kontextu manželského soužití, vznikají třenice. Manžel se uráží a manipulativně si vynucuje „pro něj akceptovatelné chování“. Vlastně funguje na úrovni „odměna, nebo trest“. Když neprudíte, odmění vás takzvaným normálním chováním. Když vyčítáte a děláte scény, bude vyšilovat, stěhovat se do maringotky nebo jakýmkoliv jiným způsobem blokovat výsledek vašeho snažení.
Rozvažte si ruce
Ve skutečnosti si sobecky chrání svůj patologický způsob sklízení obdivu. Zároveň si je vědom patové situace, v níž spolu žijete. Mám na mysli to, že se prostě nemůžete sebrat a odstěhovat jinam.
Chyba spočívá v tom, že on si je vědom této převahy. Vy jste ta zodpovědná a myslíte na děti a jejich domov. Bazén asi není zrovna to, co by vás mělo limitovat v hledání lepšího řešení vaší situace. Děti budou šťastné kdekoliv jinde i bez koupačky. Důležitější je, že byste jim vzala domov.
Vyřešení vaší „bytové situace“, tedy ekonomické části vašeho problému, by vám tak mohlo rozvázat ruce pro svobodnou volbu. Nechci vás v internetové poradně – a takhle na dálku, když se neznáme – navádět k zásadním krokům. Jen poukazuji na fakt, že ten barák s bazénem se dá prodat (i s hypotékou) a vy se můžete rozejít s rozděleným majetkem každý po svém. On si může užívat to své a vy jste ve čtyřiceti pořád dost mladá, abyste mohla odhodit majetky, které vás limitují v dosažení štěstí – anebo alespoň normality.
Svého muže těžko přinutíte domluvou, aby se změnil. Jeho způsob soužití se ženami je nemocný a vy to víte. Rozvažte si ruce odvážným krokem a vytvořte novou situaci, v níž budete mít události a budoucnost pod kontrolou.
Pak se vám otevřou možnosti, o kterých teď – pod tíhou mnoha let strádání – nemáte ani potuchy. Držím palce.
