Hlavní obsah

Antikoncepce, obezita a vyšší věk! Kdy může být cesta letadlem nebezpečná?

Foto: Zoom Team, Shutterstock.com

Nejrychlejší, nejpohodlnější a hlavně nejbezpečnější. Takové je cestování letadlem. Na druhou stranu ale létání zvyšuje riziko některých zdravotních komplikací. Kterých? A kdy je nutná konzultace s lékařem?

Článek

Nepříliš chutné jídlo či dítě, které celou cestu nepřestává vřeštět a kope vám zezadu do sedadla, to není ani zdaleka to nejhorší, co vás může v letadle potkat. Mnohem nepříjemnější jsou některé možné dopady leteckého cestování na vaše zdraví. Většinou sice nebývají fatální, ale potrápit dokážou.

Rizikovější jsou lety delší než pět hodin: s rostoucím časem na palubě se zvyšuje možnost zdravotních komplikací, zejména žilní trombózy. Překonáváním různých časových pásem dostávají zabrat také biologické hodiny a pásmová nemoc neboli jet lag se vám pravděpodobně nevyhne – projevuje se únavou, slabostí a obtížnou schopností koncentrace.

Zátěž pro dutiny

„Z méně závažných zdravotních problémů spojených s létáním lze zmínit záněty horních cest dýchacích. Snížený tlak vzduchu může dále způsobit velmi nepříjemné, intenzivní bolesti vedlejších nosních dutin a bolesti ucha,“ říká letecký lékař MUDr. David Melechovský. Za problémy s dutinami stojí zejména suchý vzduch a změny tlaku. Cestování letadlem může problémy s dutinami nejen způsobit, ale také zhoršit ty stávající – proto je nutné let zvážit zejména při viróze či akutním zánětu nosohltanu. Opatrnost je také namístě po operaci středního ucha.

Krátkodobé praskání či píchání v uších, popřípadě jejich zalehnutí je zcela běžné. Způsobuje ho pokles tlaku v kabině, který je nižší než na zemi, a ve vnitřním uchu vzniká přetlak – vyrovnat vám ho pomůže žvýkání, cucání bonbonu, častější polykání či zívání.

Zabrat dostávají také oči, zejména vlivem velmi suchého vzduchu, který způsobuje větší odpařování slzného filmu. Tento problém je markantnější u lidí s kontaktními čočkami, u nich k vysušování dochází ve větší míře. Je proto vhodné mít po ruce zvlhčující kapky, pouzdro z roztokem a brýle pro případ, že by bylo nutné čočky vyjmout.

Procházky proti trombóze

Omezená možnost pohybu, nepohodlná sedadla a pokles tlaku přispívají k žilní trombóze – ucpání některé z žil krevní sraženinou, týká se to zejména dolních končetin. Závažnou (až smrtelnou) komplikací trombózy je plicní embolie, kdy se krevní sraženiny uvolní a jsou vmeteny do plic.

„Riziko narůstá s věkem, při obezitě a u lidí, kteří se s tromboembolickými obtížemi potýkali už v minulosti. Ti by se měli před cestou poradit s lékařem o vhodné prevenci s pomocí léků,“ radí David Melechovský. Více ohroženy jsou také těhotné ženy a uživatelky hormonální antikoncepce – v pilulkách obsažený hormon estrogen totiž zvyšuje srážlivost krve.

Jak riziko snížit? Zvolte volné oblečení, které nikde neškrtí, během letu dostatečně pijte a minimálně každou půlhodinu se projděte uličkou, čímž se rozproudí krev v končetinách. Poslouží také kompresní podkolenky, některé jsou přímo určené na cestování. Naopak zcela nevhodné je před cestou polykat prášky na spaní, které vás na delší dobu upoutají v jedné poloze.

Foto: Vasin Lee, Shutterstock.com

Rizika létání jsou pro zdravého člověka minimální, takže stačí jen drobná preventivní opatření a čeká vás šťastná cesta

Kdy cestu zvážit?

Kromě lidí s akutními infekcemi, kteří by rozhodně do veřejných dopravních prostředků sedat neměli, aby nenakazili ostatní, nelze jasně paušálně prohlásit, kdo létat smí a kdo nikoli. Vždy záleží na tom, nakolik je zdravotní stav daného člověka stabilizovaný či v jakém stadiu jeho nemoc je. Všechny faktory musí posoudit ošetřující lékař.

Svoji roli můžou hrát i další okolnosti: u pacientů trpících některým z chronických onemocnění (např. cukrovkou nebo Alzheimerovou chorobou) se může vyskytnout problém se sjednáváním cestovního pojištění. Pojišťovací společnost bude pravděpodobně chtít potvrzení, že je stav v posledních šesti až dvanácti měsících stabilizovaný.

Obecně není letecká doprava vhodná pro osoby s těžkou anémií, tedy sníženou koncentrací hemoglobinu, protože během letu může dojít k hypoxii – nedostatku kyslíku v těle. S létáním by měly počkat i osoby čerstvě po operaci a krátce po prodělaném infarktu. „Pacienti s pokročilou formou některých plicních onemocnění spojených s nedokysličením organismu by létat neměli,“ doplňuje David Melechovský. U lidí s rozedmou plic hrozí až prasknutí plíce.

Problematické je létání také například s epilepsií, závažnou nemocí srdce, těžkým astmatem či cukrovkou – riziko souvisí zejména s nedostatečnými možnostmi zdravotní péče na palubě v případě, že se stav náhle zhorší.

Omezení pro těhotné i děti

Různými pravidly se řídí cestování těhotných žen – vždy záleží na konkrétním dopravci. Nejedná-li se o rizikové těhotenství, lze do 28. týdne létat bez omezení. Mezi 28. a 36. týdnem vyžaduje většina dopravních společností od nastávající maminky lékařské potvrzení o způsobilosti a po 36. týdnu už ji pravděpodobně kvůli riziku předčasného porodu letět nenechají.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., vedoucí lékař centra Očkování a cestovní medicíny v Ostravě, létání nedoporučuje dětem mladším šesti měsíců – jsou totiž vnímavější na vlivy vnějšího prostředí, jako jsou změny tlaku, saturace kyslíku nebo teplotní výkyvy a mají jen první dávky pravidelného očkování. „Cestování s dětmi musí mít svá pravidla. V úvahu je třeba vzít průběh těhotenství i porodu, přesný věk dítěte, aplikované vakcíny, stav imunity, případné užívané léky, předchozí nemoci a další faktory,“ říká.

Zcela zásadní je sbalit si do příručního zavazadla v dostatečném množství všechny léky a zdravotní pomůcky, které pravidelně užíváte. Aby vás v cílové destinaci nic nezaskočilo, nechce si ve svém dalším zavazadle místo také na plně vybavenou cestovní lékárničku.

Jaké jsou vaše zkušenosti s létáním? 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama