Hlavní obsah

Bílý rohlík je lepší než celozrnný aneb Kdy dát dětem poprvé lepek, abyste snížili riziko celiakie

Foto: komokvm, Shutterstock.com

Foto: komokvm, Shutterstock.com

Část dospělých vynechává lepek v domnění, že budou zdravější a štíhlejší, ačkoli na tuto bílkovinu nemají alergii ani netrpí nesnášenlivostí. Mají pak tendenci ho omezovat i svým dětem, odborná doporučení jsou přitom opačná. Děti je potřeba na lepek zvykat.

Článek

Lékaři mají už několik let jasno – rodiče by měli zavádět lepek dětem do stravy od čtyř měsíců, protože to snižuje riziko, že se u nich později rozvine celiakie. Výzkumy na toto téma nadále běží, ale zatím se na tomto doporučení nic nezměnilo. Potvrzuje to například studie na Jamanetwork.com.

Kdy začít dítě přikrmovat

„Podávání nemléčných příkrmů by mělo začít mezi ukončeným 4. a ukončeným 6. měsícem věku dítěte. Stejně tak lepek, který se podává nejprve po malých dávkách (odpovídají zhruba dvěma lžičkám mouky nebo dvěma piškotům) a postupně se dávka zvyšuje,“ vysvětluje nutriční specialistka Věra Boháčová. Ideální je s tím tedy začít v době, kdy je jinak dítě ještě plně kojeno.

Lepek je bílkovina vyskytující se v obilovinách, jako je pšenice, žito, oves či ječmen. Stejně jako u každé nové potraviny, by i tady měli rodiče počkat několik dní, jestli ho dítě dobře snese, a pak teprve přidávat do jídelníčku další novinku.

Když se to přežene s odkládáním lepku

Budou-li rodiče lepek, respektive pečivo a další jídla, která ho obsahují, dětem odpírat, mohou jim podle Boháčové zadělat na potíže. „Ukazuje se, že negativní vliv na pozdější potenciální přecitlivělost může mít i přílišné oddalování zařazování lepku do jídelníčku, a to po ukončeném 7. měsíci věku dítěte a později,“ varuje nutriční terapeutka.

Dospělých i dětí s intolerancí lepku v populaci přibývá, jak ukazuje například italská studie na Studyfinds.org. Nemá však smysl kvůli tomu dětem lepek nedávat preventivně, ale řešit to v případě zdravotních problémů, které mohou ukazovat na to, že jim lepek vadí. Patří sem například bolesti břicha, nadýmání, průjmy, zvýšená únava či pomalejší růst.

Foto: CroMary, Shutterstock.com

Pro děti do deseti let je vhodnější bílé pečivo, ne celozrnnéFoto: CroMary, Shutterstock.com

Celozrnný chléb dětem nedělá dobře

Zatímco někteří rodiče dětem úzkostlivě lepek omezují, jiní jim odmalička dávají celozrnné pečivo, protože je pro dospělé zdravější – mimo jiné kvůli obsahu vlákniny. „Každý věk ale s sebou přináší určitá výživová specifika a v některých parametrech se liší. A vláknina je jedním z nich. Dítě není možné živit jako malého dospělého,“ upozorňuje Boháčová.

I kojenci a batolata samozřejmě potřebují vlákninu, ale například v batolecím věku mezi prvními a třetími narozeninami jim stačí pět gramů denně, ideálně v podobě ovoce, zeleniny či luštěnin.

Celozrnné pečivo obsahuje větší množství nerozpustné vlákniny z obalových vrstev zrn, kterou nemusí nejmenší děti dobře snášet, mohou mít problémy ji strávit a trpět bolestmi břicha. Nehledě na obsah zrníček a semínek, kde může u malých dětí hrozit riziko vdechnutí.

Menší děti potřebují bílé pečivo

„U nejmenších dětí proto zařazujeme do jídelníčku bílé pečivo, které je dobře stravitelné. Pravidelná konzumace celozrnného pečiva je vhodná až kolem desátého roku věku dítěte, případně je možné ho podávat pouze jako zpestření,“ vysvětluje nutriční terapeutka.

U dospívajících a dospělých už by mělo mít celozrnné pečivo přednost kvůli obsahu vitaminů, minerálních látek a vlákniny. I tady se ale může stát, že ho nesnesou.

Reklama

Související témata: