Alergie na lepek není celiakie ani intolerance lepku. Projevy jsou ale podobné

Potraviny mohou vyvolat celou řadu příznaků. Ne vždy musí tyto příznaky znamenat, že jde o alergii na lepek. Velmi často jde „jen“ o sníženou nebo nulovou schopnost strávit určitý druh potravy (nebo její část), v horším případě o celiakii, což je nevyléčitelné autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku.

Alergie na lepek je přehnaná reakce imunitního systému na lepek. Početné buňky střevního imunitního systému lepek mylně vyhodnotí jako nebezpečí a zahájí obrannou reakci. Ke vzniku přecitlivělosti dochází nejčastěji v dětském věku.

Alergie se projevuje velmi krátce po požití lepku v rámci několika minut až hodin. Celiakie se může projevit až „po čase“, většinou po několika hodinách i dnech od požití lepku. V případě alergie se musí obtíže opakovat vždy po stejném spouštěči, tedy lepku. Na rozdíl od celiakie, která je celoživotní střevní onemocnění, alergie je často dočasná a po čase může zmizet.

Prakticky všechny moučné bílkoviny mohou vyvolat u citlivých jedinců imunologickou přecitlivělost – alergii. Lepek se vyskytuje přirozeně v pšenici, žitu a ječmenu. Typicky lepkové potraviny jsou všechny druhy chleba a pečiva, strouhanka, většina druhů těstovin, kuskus, kroupy, vločky, ale i některé náhrady masa, jako je seitan a podobně. Opatrnosti je třeba i v případě potravin, které lepek obsahovat mohou, jako jsou cukrovinky a pivo, bývá i v uzeninách a podobně. Nejvyšší obsah lepku je v pšenici.

Přirozeně bezlepkové jsou brambory, rýže, pohanka, jáhly, ovoce, zelenina, maso (ne uzeniny), luštěniny, ořechy, vejce a některé mléčné výrobky.

Alergická reakce na pšeničné bílkoviny je častější u dětí. Většina dětí má současně jinou potravinovou alergii, nejčastěji s projevy atopického ekzému. Může se dále projevovat trávicími potížemi, kopřivkou, průjmem nebo zácpou, plynatostí, svěděním v ústech a krku. Objevit se může podrážděnost i poruchy spánku.

Výjimkou alergie na lepek nejsou ani celkové reakce, včetně anafylaktického šoku. U těžkého alergika mohou tento nebezpečný stav způsobit i pouhé jednotky miligramů lepku požité v jedné porci. Tak vážné okamžité reakce například u celiakie nikdy nevznikají.

Protože se alergie na lepek objevuje nejčastěji v dětském věku, v případě jakýchkoli problémů s břichem, průjmem či kopřivkou je vhodné poradit se s pediatrem, který vás pošle na alergologické vyšetření.

Základem diagnostiky jsou laboratorní vyšetření specifických IgE protilátek proti moučným bílkovinám a eliminačně-expoziční test (vyřazení lepku z jídelníčku a pak jeho opětovné zařazení) nebo pomocí kožního náplasťového testu s nativní potravinou (moukou) nalepeného na kůži zad.

Základní léčbou alergie na moučné bílkoviny je dieta. Jde-li o alergii na lepek, je nutné vyloučit všechny lepkové potraviny. Její přísnost se odvíjí od závažnosti alergie.

Podle nejnovějších lékařských zjištění ke vzniku alergie přispívá, pokud se v kojeneckém věku odkládá expozice lepkové mouky. Ukazuje se, že včasná expozice lepkem má svá pozitiva. Lepkové příkrmy by se měly tedy zavádět do stravy nejpozději v 6. měsíci u kojených dětí, u nekojených lze už v průběhu 4. měsíce.

Nejzávažnější komplikací je anafylaktický šok, což je silná forma alergické reakce na lepek. Projevuje se náhlou dušností, nevolností, svěděním, snížením krevního tlaku a třesem. Může člověka přímo ohrozit na životě, protože hrozí udušení i zástava krevního oběhu.

Odborná konzultace: MUDr. Eva Vrbová, alergoložka a imunoložka, IMMUNO-FLOW Praha

Svědí vás po jídle ústa a uši? Může to být zkřížená alergie!