Osení, narcisy i buxus. Jaké rostliny nesmí na Velikonoce chybět a proč?

Každá z nich má svůj specifický význam, ať už lidový, nebo náboženský. I když má jejich tradice někdy původ už v pohanských dobách, časem se některé staly i součástí křesťanských zvyků. Jiné mají využití v kuchyni nebo léčitelství.

Mladé obilí symbolizuje nový život a naději na vzkříšení. V lidové tradici představuje probuzení země po zimě – má pojistit úspěšnou úrodu v nadcházejícím roce. Na osení se používá pšenice nebo o něco hustší ječmen. Vysévá se zhruba 10 dní před svátky, aby na Velikonoční pondělí tvořilo hustý podklad pro kraslice.

Stálezelenému zimostrázu se lidově říkalo krušpán a byl nezbytnou součástí velikonoční výzdoby i výslužky. Odkazuje na nesmrtelnost, protože jeho listy neopadávají ani v mrazu. Větvičky se tradičně vplétaly do pomlázek nebo se jimi zdobila velikonoční tabule a košíky s jídlem.

Vrbové proutky spolu se zimostrázem nahrazují palmové ratolesti, kterými vítali Ježíše při vjezdu do Jeruzaléma. Jsou symbolem ochrany – nechávaly se světit v kostele na Květnou neděli a poté se zapichovaly na okraj pole nebo za kříž v domě, aby chránily před bleskem a zlou mocí.

Březovým větvičkám se připisuje mládí a energie. Symbolicky se s nimi vymetaly zbytky zimy ze stavení. Čirá šťáva plná minerálů, aminokyselin a cukrů, která se ze stromů odebírá brzy na jaře, působí silně močopudně a pomáhá při očistě ledvin. Výluhy z listů a kůry omezují tvorbu lupů, snižují mastnotu pokožky a dodávají vlasům lesk. Březové tonikum z mízy zase stimuluje růst.

Říká se jim „velikonoční zvonky“ nebo „postní lilie“. Trubkovitý květ připomíná polnici ohlašující zmrtvýchvstání. Jsou symbolem čistoty a vítězství nad smrtí, protože vyrůstají z cibule, která přes zimu ležela v zemi jako mrtvá. Pozor při aranžování! Sliz z řezaných narcisů je jedovatý pro ostatní rostliny. Nechte je nejprve 24 hodin v samostatné váze vydýchat.

>>>Jak na tulipány, aby vám dlouho vydržely?

Pozor na rychlené prvosenky jarní v květináčích – v přetopených bytech rychle vadnou. Dejte je co nejdál od radiátorů a na noc na balkon nebo do chladné chodby. Jedlými kvítky dozdobte mazanec či beránka, jemně nasládlé lístky před květem plné vitamínu C zase vylepší nádivku.

Ačkoli keř zlatice nemá náboženskou symboliku, zářivě žluté květy připomínají slunce, které po zimě získává na síle. Je-li ještě chladno a keř má jen pevná poupata, kvetení urychlete. Větvičky ustřihněte zhruba 10–14 dní před svátky. Konec stonku seřízněte a na pár hodin větvičky ponořte do vlažné vody. Poté je dejte do vázy na chladnější místo – rozkvetou postupně a déle vydrží.

Předkové si bez tohoto „plevele“ nedovedli jaro představit. Byl zásadní surovinou pro velikonoční nádivku. Po zimní stravě chudé na čerstvé suroviny přicházely mladé kopřivy jako první zdroj vitamínu C i minerálů a často nahrazovaly špenát. Sbíraly se pouze 4 horní lístky z vrcholků mladých rostlin, které jsou nejkřehčí a mají nejjemnější chuť. Před přidáním do nádivky se spařily horkou vodou, aby nepálily.

Velikonoce jsou svátky vzkříšení a očisty, na což se v lidovém léčitelství používaly právě kopřivové kúry. Lidé věřili, že pití močopudného čaje na jaře vyplaví z těla všechny toxiny a nastartuje metabolismus na novou sezónu. V lidové tradici kopřiva zaháněla zlé síly a nemoci.