Hlavní obsah

Nachystejte smetáky i kočičky! Víte, kdy uklidit a kdy péct?

Foto: Madeleine Steinbach, Shutterstock.com

Týden před Velikonocemi bývá v Česku hlavně o úklidu, pečení a chystání výzdoby. Víte ale, co je to vlastně za tradici? Nebo kdy a proč vymést pavučiny, a kdy se naopak nesmíte koštěte ani dotknout?

Článek

Květná neděle otevírá poslední týden před Velikonocemi, křesťané mu říkají pašijový. Během něj vjel Ježíš na oslu do Jeruzaléma, kázal tam a v pátek byl ukřižován. Finále je pak v neděli na Boží hod velikonoční, kdy vstal z mrtvých. Většina Čechů ale vnímá jako vrchol svátků Velikonoční pondělí a pomlázku.

Nejde jen o křesťanské svátky, jejich rituály vyrůstaly ze starších židovských, ale i pohanských zvyků – a ty souvisely s přírodním koloběhem. Oslavovala se smrt zimy a zrození jara, nového života, jehož symbolem je vajíčko. Proč jsou dny v tomto týdnu barevné a jaké zvyky je provázely nebo provázejí?

Květná neděle

Květná proto, že se před bohoslužbami a čtením pašijí zdobily kostely květinami, světily se kočičky, větvičky vrby nebo břízy. Tento zvyk se mezi křesťany dodržuje dodnes.

Foto: Ambiento, Shutterstock.com

Kočičky jsou symbolem Velikonoc, dokonce se světí v kostele

Modré pondělí

Proč Modré pondělí? Prý to je odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely – ale z němčiny se „blau“ dá přeložit i jako práce neschopný, což symbolizuje, že to byl tradičně volný den, kdy se nemělo pracovat.

Šedivé i Žluté úterý

Úterý má někde označení Šedivé a někde Žluté – v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu (v dubnu je proměnlivé počasí, a tak může být jak slunečno, tak zataženo). Šedivé prý i podle pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.

Popeleční i Škaredá středa

Den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista – tedy škaredý den. Ovšem tradice velí se naopak usmívat, protože by vám mohla špatná nálada vydržet po zbytek roku. Také se jí říkalo Sazometná – bylo totiž zvykem vymést důkladně komín a úklidem vyhnat zlé duchy. Podávalo se „škaredé jídlo“ – často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal.

Zelený čtvrtek

Pro křesťany je to den odpuštění, starší zvyk velel dát si k jídlu něco zeleného. Tradičně to byly pokrmy se zelím, špenátem nebo nádivka s kopřivami.

Ve čtvrtek se z domu vynášelo smetí na nejbližší křižovatku, abyste se zbavili blech. Tlučení paličkou o hmoždíř mělo zase vyhnat myši. Neměli byste si od nikoho nic půjčovat ani se hádat – odměnou bude rok bez hádek a příliv financí. V kuchyni se zadělávalo těsto na jidáše – sníst je pomazané medem znamenalo zdravý rok. Také se vyséval hrách a len – mělo to zaručit dobrou sklizeň.

Foto: Profimedia.cz

Jidáše jsou vedle beránků dalším pečeným symbolem velikonočních svátků

Velký pátek

Den ticha, smutku a bolesti. Křesťané oplakávají Ježíše Krista. Utichnout by měl i pracovní ruch – což můžete také dodržet, neboť Velký pátek je od roku 2016 státním svátkem. Dříve bylo zapovězeno hýbat s půdou, prát a namáčet prádlo i uklízet. Neměli byste si nic půjčovat, prodávat ani darovat či přijmout.

Bílá sobota

Bílá sobota znamenala konec půstu. Ráno se vymetla ze stavení špína novým koštětem, aby bylo čisto celý rok, někde se i bílilo – od toho prý název Bílá sobota. I když se říká, že to je i podle roucha nově pokřtěných.

Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku, a odnést si posvěcené světlo domů. Hospodáři chodili do sadu a třesením probouzeli stromy ze zimního spánku. A zvyky, které přetrvaly? Na Bílou sobotu se peče beránek a mazanec, zdobí se vajíčka (7 tipů, jak rychle, zajímavě a levně ozdobit vajíčka nebo Jak originálně ozdobit kraslice? Zkuste trik s gumičkami) a plete pomlázka.

Velikonoční neděle 

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční, dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Světily se velikonoční pokrmy, o které se pak lidé rozdělili s návštěvou, ale kus dostalo i pole, zahrada i studna, aby byla dobrá úroda a dost vody. Hospodyňky byly osvobozeny od úklidu všeho druhu – prý ani postel nesměly stlát.

Velikonoční pondělí

Jinak také Červené pondělí je den pomlázky. V místech, kde se ještě dodržují staré zvyky, vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich vyhnat lenost. Odpoledne je za to dívky mohou polít vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, cukroví a barevná stuha na pomlázce. Dříve býval první koledník odměněn nejvíc, protože přinášel do domu štěstí a požehnání.

Teď už víte, kdy je nejlepší čas upéct velikonočního beránka. Možná si ale budete letos chtít dopřát i něco jiného. Inspiraci můžete najít v článku Beránek jinak aneb Jaké dezerty upéct na Velikonoce?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama