Hlavní obsah

I muži mají své dny. Které to jsou?

Foto: Thinkstock

I s muži cloumají hormony

I když muži ženám s oblibou předhazují, že jim občas "hrabe", sami na tom nejsou o moc lépe. Každého z nich postihnou v životě tři období, ve kterých s nimi cloumají emoce, takže se stávají někdy až nepříčetnými. Jaká to jsou?

Článek

Ženská náladovost v rámci premenstruačního syndromu je často terčem mužských úšklebků a komentářů. Jenže ve skutečnosti muži na takové vtípky nemají právo - sami totiž mají máslo na hlavě! I v jejich životě jsou období, kdy propadají dočasné nepříčetnosti.

Když je ovoce pro smích

Prvním obdobím, kdy se muži mění v poněkud praštěná stvoření, je puberta. Vlny testosteronu způsobí, že se chlapci promění v chichotající se cvoky, které pobaví všechno - obyčejným banánem počínaje, meruňkou připomínající pohlavní orgány konče. Jakmile někdo jednou přijde do třídy s pár kapkami vody na kalhotách, konkrétně v rozkroku, stává se vyvrhelem, delikventem, který si opravdu šel na WC ulevit. Ovšem nikoli od plného močového měchýře, nýbrž od sexuálního napětí. Jak potupné!

A jakmile vůdce všech třídních puberťáků cokoli označí za sexuální symbol, prostě to tak je. A ostatní přitakávají a smějí se na celé kolo. Zvlášť tehdy, když tichem třídy prošumí nevinné slůvko „penis“. Wau! Projevů první fáze mužské nepříčetnosti samozřejmě nejsou ušetřeny ani dívky. Útoky ve stylu: Chytnu tě vzadu za podprdu, natáhnu a prásknu tě s ní po zádech, jsou naprosto běžné.

Proč to ti mladí hoši tak prožívají?

„V období puberty se se zvýšenou produkcí hormonu testosteronu objevují i další psychologické aspekty jeho působení," objasňuje profesionální sex kouč Julie Gaia Poupětová ze serveru sex-koucink.cz. „Testosteron například zlepšuje vizuálně-prostorové schopnosti, ale třeba i sexuální touhy a fantazie. Proto může banán v představách dívek klidně zůstat banánem, zatímco u chapců je vše vizuální a navíc pohybující se, třeba kypřejší ňadra pod tričkem,  důvodem pro spuštění divokých fantazií a tím pádem i terčem posměchu."

Podle Poupětové je evolučně dáno i to, že v období pohlavní zralosti mají samci na vrcholu hierarchie, tedy úspěšnější muži na vyšších pozicích, více testosteronu, a že produkce testosteronu tudíž souvisí i s vydobytou pozicí na slunci. „A tato pozice zase souvisí s úspěšností u samiček-žen. Takže suma sumárum, hormony prostě jen dělají svou práci v oblasti zachování lidského rodu," uvádí situaci na pravou míru sex kouč.

Adolescence. Je za trest?

Život muže, a tím i jeho neustále sílící šílenství, pokračuje. Jakmile se dostane do druhé fáze – adolescence, odborně nazvané vývojovým obdobím mezi pubertou a dospělostí, nastává mu krize identity. Běsní. Ptá se sám sebe. „Kam patřím? Co mám dělat? Jak se mám chovat k Marii, která ještě nedávno měla pod tričkem schované lentilky, ale teď už jsou to pořádné balóny? Co myslíš, neměl bych si na ně pořádně sáhnout?“

Adolescentní muž si počíná jako slon v porcelánu, ženy v něm vzbuzují rozpaky (ty v něm sice možná budou vzbuzovat i za 20 let, ale později už na ně bude mít svůj osobitý názor). Z této fáze nepříčetnosti také mnohdy nevyjde zdravý. Na některých mužích se tato etapa může podepsat do té míry, že svůj vztah k ženám v dospělosti nezvládají a za pár let přispějí do statistik znásilnění, emocionálních hrubiánů a nevyspělých mužů zapomenutých v polodětských vzpomínkách, ve kterých se objevuje faktor nelibého ženského pohledu a pomyslné nadřazenosti jednoho pohlaví nad druhým.

Foto: Thinkstock

Něco mají všichni muži společné...

„Chce-li muž u ženy obstát, musí už v období adolescence prokázat, že dokáže zajistit zdroje, aby pro ni byl přitažlivý. Což v dnešní společnosti znamená získat nějaký společensky přijatelný statut, tedy titul, dobrou práci, kariéru, anebo nejlépe vydělávat peníze," vysvětluje dál sex kouč.

„Ne nadarmo se říká, že peníze a sex spolu souvisejí. U mužů je proto otázka zajištění zdrojů hodně spjata s vlastním sebevědomím a také tím, na čem postaví právě v období adolescence základy své identity, které jim posléze v životě budou oporou, a to nejen při navazování vztahů se ženami," říká Julia Gaia Poupětová.

Chytám druhý dech

Tím ale komplikovanost mužského vývoje nekončí. Po adolescenci má sice muž na chvíli klid, ovšem jen do doby, než na něj dolehne krize středního věku. Ajajaj. Najednou musí dohnat všechno, co si kdysi před lety slíbil, protože přece „už není čas ztrácet čas“. Chce se opětovně dostat do zajetí testosteronových pout, aby mohl oslňovat mladé milenky, cítit se jako Bůh a pokořit bývalého spolužáka na třídním srazu svým jemně opileckým výrokem: „Moje firma loni vydělala vosum mega. A ta tvoje?“

Sebere všechny své síly, zatne zuby a z vlastních rezerv činí poslední pokusy stát se tím, kým chtěl vždycky být. O to horší je procitnutí. Když zjistí pravdu a ztratí iluzi o vlastním úspěchu, ochabne, a milerád si jednou za čas vzpomene, jak mu Maruška ukázala v dobách jeho největší grázlovské kariéry ony pověstné lentilky, které se pro něj staly sexuálním symbolem na několik dalších let.

Proč chlapi tak blbnou?

„Kritickým bodem je pro muže 35. rok života, kterému se říká takzvaný poločas života. Já tomu s oblibou říkám poločas rozpadu," usmívá se Lenka Černá, kouč partnerských vztahů z portálu Mujvztah.cz. Tomu se ostatně nevyhnou ani ženy. „Bylo vědecky dokázáno, že od tohoto roku si i my ženy začneme klást otázky, které do naší mysli dříve nepřicházely. Například proč dělám to, co dělám? Co je vlastně smyslem mého života?"

Výsledkem u mužů bývá právě ona takzvaná krize středního věku. „Protože muž neví, co je smyslem jeho žití, snaží se tento nepříjemný pocit vykompenzovat právě v oblasti práce, úspěchu," vysvěluje Lenka Černá a srovnává toto období se ženskými splíny. „My ženy se přece jen můžeme orientovat na rodinu a děti, často se snažíme najít smysl života právě v dětech a jejich vývoji. Ale muži? Ti často hledají smysl žití v oblasti práce a úspěchu."

Foto: Gant

Muži se někdy chovají jako věčně malé děti

Spokojenost pořád nikde

Jenže i když muži dosáhnou úspěchu v obou zmíněných oblastech, většinou se uspokojení nedostaví. Proč? „Nejsmutnější na tom je fakt, že peníze ani úspěch smyslem života nejsou, a proto si muži neodpočinou, ani když dané mety dosáhnou. Stále nenalezené štěstí pak mnohdy řeší výměnou partnerky, rozbouráním manželství, opuštěním dětí... A to jen proto, aby dosáhli pocitu vyrovnání," upozorňuje Lenka Černá. Zároveň ale dodává, že priority máme každý někde jinde. „Finální dobrý vnitřní pocit ale většinou nezajistí mladší žena, ani milionové auto. Toho dosáhneme pouze tím, že vyrovnáme život ve čtyřech životních oblastech, kterými jsou práce, vztahy, zdraví a peníze, a zároveň po 35. roce života najdeme smysl toho, proč tu jsme. To je ten největší úkol, který tu máme, a není to úkol jednoduchý."

Když už tedy máte co do činění s mužem procházejícím složitým, „nepříčetným" obdobím, jak k němu přistupovat? Lenka Černá nabízí řešení:

Jak se vyrovnat s blbnutím muže?

  • Uvědomte si, že blbne váš muž, nikoliv vy. Jste zodpovědná pouze za sebe, tak se nesnažte přenášet jeho blbnutí na sebe.
  • Nesnažte se muže přesvědčit logickými argumenty. Ty na něj platit nebudou.
  • Buďte v pozici pomocníka, který se jej snaží vyslechnout a být mu nablízku.
  • Zároveň si ale zajistěte, aby jeho blbnutí nemělo následky na váš bankovní účet, rodinu. Mejte separátní konto, pohlídejte si, kolik utrácí ze společného rozpočtu a podobně.
  • Ukažte mu chytře, že jeho chování má hlubší příčiny a není zcela v pořádku. Vezměte ho na přednášku osobního růstu, kupte mu knihu, zaplaťte mu ukázkovou hodinu koučinku.
  • Pokud jeho chování přesahuje únosnou míru (našel si milenku, utratil poslední peníze), buďte racionální a začněte jednat.
  • Jestli ho chcete tahat z bláta, nedělejte to déle, než si určíte. Pokud vám již nestojí za to, raději ze vztahu co nejdříve utečte, než potopí i vás.

A jak vy vnímáte krizi středního věku svého partnera? Co si chce dokázat? Jak se to odráží na chodu celé rodiny?

ynezorPumanzeSaNyknalC