Článek
Vždy je samozřejmě nejlepší, když se rodiče po rozvodu dokážou domluvit na styku s dítětem či dětmi a podle toho fungovat. Mají na to ze zákona právo, ovšem Ústavní soud šel ve svém rozhodnutí dál a řekl, že je to dokonce povinnost, a pokud se tak neděje, může se pečující rodič obrátit na soud a dožadovat se nápravy.
Rodičovské odpovědnosti se nelze zbavit
Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí vlastně konstatoval, že stejně jako má rodič po rozvodu právo na styk s dítětem, má i dítě právo stýkat se s rodičem, a neuznává žádnou „výmluvu“. Netoleruje, pokud nepečující rodič nedodržuje termíny, kdy se má s dítětem vidět, nepodílí se na jeho výchově, netráví s ním čas. Mimo jiné stanovil, že:
- dítě má právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči a oba rodiče mají společnou odpovědnost za jeho výchovu a vývoj
- osobní styk mezi rodičem a dítětem je vzájemným právem a povinností, a rodič je tedy odpovědný za to, že se s dítětem stýká
- na první místě není právo rodiče na styk s dítětem, ale naopak jeho povinnost o dítě pečovat
- rodičovská odpovědnost vzniká okamžikem narození dítěte, a to oběma rodičům. Ne tedy jen tomu, komu je svěřeno do péče.
„Rozhodnutí Ústavního soudu obsahuje i velmi zásadní konstatování, že péče o dítě je psychicky i fyzicky náročná a pečujícího rodiče omezuje na jeho osobních potřebách. Proto pečujícímu rodiči může často pomoci mnohem více než samotné výživné, když si druhý rodič dítě vezme a on má na několik dní volno a může s ním naložit, jak uzná za vhodné,“ vysvětluje advokátka Jana Škeříková z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.
Jistě je vždy potřeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, ale Ústavní soud zcela změnil dosavadní rozhodovací praxi, když řekl, že pokud rodič tuto svou povinnost neplní, je možné jej za to sankcionovat, a to klidně ukládáním pokut či uložením náhrady škody. „Rodičům, kteří pečují o své děti vlastně sami, protože druhý rodič je přesvědčený, že stačí jen platit výživné, se tak otvírá zcela nová cesta, jak si trochu odpočinout a načerpat nové síly potřebné pro péči o své děti, a to za pomoci státu,“ říká Jana Škeříková.
Po rozvodu mají oba rodiče nejen právo na to se stýkat s dítětem, ale je to podle Ústavního soudu i jejich povinnostFoto: ronstik, Shutterstock.com
Péče o děti je právem i povinností
Ústavní soud tedy mění pohled na to, jak se rozvedení rodiče mají podílet na péči o společné děti. „Rodičovský styk s dítětem není jen výsada, ale i závazek. Rodič, který s dítětem nežije, nemá jen právo se s ním vídat, ale má také povinnost se zapojit do jeho života, o vztah s ním pečovat a styk s dítětem realizovat. A jestliže soudem stanovený styk s dítětem nedodržuje, může mu být uložena pořádková pokuta ve výši 50 000 Kč, a to i opakovaně. Pokuta náleží státu,“ uvádí advokátka Karolína Nová z KN Legal.
Současně lze očekávat, že soudy budou přísněji posuzovat případy, kdy jeden z rodičů brání styku dítěte s tím druhým, protože tím brání nejen jeho právu, ale i povinnosti. Dosud byly soudy při výkonu rozhodnutí zdrženlivější, ale lze očekávat přísnější dopad a častější ukládání pořádkových pokut i v těchto případech.
„Pokud se rodič kontaktu dlouhodobě vyhýbá, může to být důvodem k omezení jeho práv na styk s dítětem. Zjednodušeně řečeno: soud přihlédne k tomu, zda je v zájmu dítěte, aby se s daným rodičem vidělo, a pokud ano, bude ho nutit pokutou. Pokud ne, pak mu tento styk ‚sebere‘. Bude to mít vliv i na výživné – pokud se rodič s dítětem nestýká, měl by platit víc,“ uzavírá Karolína Nová.
