Jak zvětšit byt o jednu místnost

Kdo se rozhodl neponechat příští zimu nic náhodě a také uvažuje o zasklení lodžie, měl by začít šetřit, aby mu na účtu zbývalo zhruba patnáct až třicet tisíc korun. Konečná cena záleží na velikosti lodžie a také na systému, který zvolíme.

I když to na první pohled vypadá, že uzavřené lodžie dokážou hlavně rozšířit byt o jednu „skoromístnost", zasklení přináší i jiné pozitivum – sníží úniky tepla v sousedních místnostech až o třicet procent a domácnost tak podle zkušeností některých vlastníků může ušetřit na topení až pět tisíc korun ročně. A při letošních velkých mrazech se toto číslo v mnoha domácnostech určitě vyplní. Investice do zasklení se pak vrátí do našeho rozpočtu i za tři roky.

Pravděpodobnější je však doba pět až deset let. I přesto se ale zasklívání vyplatí. Kromě ušetřených peněz působí i jako určitý bezpečnostní prvek, protože zloděj by musel rozbít jedno okno navíc, a toho si může leckdo všimnout. Ti, kdo mají lodžii uzavřenou, mohou i letošní zimu prožívat o něco klidněji. Sklo totiž zabrání tomu, aby nám dovnitř napadal sníh, při oblevě roztál a voda se usadila ve spárách, kterých v chátrajících lodžiích najdeme hodně. Pokud si někdo ze školy nepamatuje, co se s vodou stane při mrazu, zde je připomenutí: zmrzne, zvětší svůj objem a tím ještě víc poruší konstrukci. A kolik takových oblev jsme už letos měli?

Pokud se rozhodneme pro zasklení lodžie, musíme si vybrat způsob – tedy zda chceme systém s rámem nebo bezrámový – který bude pro nás nejlepší. Ovšem pokud tu možnost máme. Většinou totiž úřady chtějí, aby byl na domě použitý všude stejný systém, a tak často určí způsob zasklení ten první, který se pro uzavření lodžie rozhodne.

Úřady, ale i majitelé mívají raději bezrámový systém, který není na pohled tolik patrný. Navíc si můžeme vybírat ze dvou způsobů, jak budeme okna otevírat – firmy nabízejí posuvný a otočný. U posuvného systému máme v lodžii čtyři až deset tabulí, podle velikosti lodžie. Okna se posouvají v kolejnicích k jedné, případně k oběma stranám, kde zůstanou složená za sebou.

U otočného systému zpočátku také suneme okna směrem k boční stěně. Nakonec je ale jednou stranou vyndáme z kolejnice – nemusíme se ničeho bát, je to bezpečné – a vytočíme tak, že jsou rovnoběžné s boční stěnou lodžie. Díky tomu můžeme celý prostor lodžie otevřít, což u posuvného systému nejde. Na druhé straně tím, že zde okna vytáčíme, nemůžeme mít u stropu pověšené po celé ploše šňůry na prádlo, protože by pohybu oken bránily.

U rámového systému je bezpečnostní sklo osazené v hliníkovém rámu a jde vždy o systém posuvný.

Firmy nabízejí k jednotlivým systémům i různé speciální těsnicí kartáče a podobné doplňky, které mají dokonale utěsnit všechny škvíry a přispět tak k ještě větším úsporám tepla. Doporučení ale říká - nebrat! Je totiž lepší trochu toho tepla obětovat a pustit do lodžie a tím i dál do bytu trochu čerstvého vzduchu.

Stejně tak je důležité pamatovat na to, že když ráno otevíráme okno v místnosti u lodžie, abychom si vyvětrali, musíme udělat o několik kroků více a otevřít i lodžii. To platí i pro zimní období! Jinak v bytě nezajistíme správnou výměnu vzduchu a může se nám stát – podobně jako se to některým přihodilo po výměně starých oken za nová – že se nám v bytě objeví plíseň.

Trochu zklamaní mohou být ale ti, kdo si nechali zasklít lodžii, aby zde přes zimu uchovali své muškáty a další rostliny. Podle měření je rozdíl teplot v lodžii a venku – nemáme-li třeba přídavné topení – zhruba deset stupňů. Při rekordních mrazech tak mohly květiny uvnitř pomrznout.

Ale za peníze, které jsme ušetřili na topení, nebude problém si na jaře pořídit nové. A ještě nám zbude na spoustu dalších užitečných věcí.