Jste dobrá v posteli? Omyl!

Všechno začalo tak, že jsem seděla s partou mužů a se zaujetím sledovala jejich bouřlivou konverzaci na téma vášnivá milenka. Nějak jim nedošlo, že mezi nimi sedí dáma, a mně zase nevadilo nahlédnout do jejich spikleneckých debat.

Jeden z nich si velmi otevřeně pochvaloval svou partnerku. Cituji: „Miluji to, jak hlasitě vzdychá, nebrání se experimentovat, ale zároveň to nehraje. Je prostě otevřená!" Oči mu svítily, jako by si zrovna představoval, jak nad ním milovaná partnerka roztouženě pohupuje boky a pobízí ho k patřičnému výkonu. Ostatní přikyvovali a dávali k dobru své historky, kdy a kde měli tu svou „nej“ milenku a co všechno byla schopná pro svou, potažmo jejich rozkoš udělat. Na všechny ty ženy jsem jako zástupkyně křehkého pohlaví byla patřičně pyšná, dokud ovšem nedošlo na přetřásání současných partnerek, jak jsou laxní, nevynalézavé a neumí si samotný akt tak užít. Po několikahodinové debatě jsem dospěla k zásadnímu závěru: Když se řekne o ženě, že je dobrá v posteli, muži si představí tu, která ví, co jí dělá dobře, umí si sex užít naplno a stejně tak plnými doušky prožívá slastné chvilky, o kterých se nebojí kdykoli mluvit.

Po tomhle průzkumu jsem logicky hledala odpověď i u svých kamarádek. Přece se nenecháme zahanbit. Mám kolem sebe sebevědomé ženy velmi obstojného vzhledu, ty určitě s něčím podobným nemají problém. „Co podle vás znamená být dobrá v posteli?“ ptala jsem se. I přesto, že jsou u mě zvyklé na naprostou otevřenost, najednou váhaly. Jako by se ženy o sexu bály otevřeně mluvit. Nedělá jim problém bavit se o mužském přirození, říkat, co manžel v posteli dělá a co naopak nedělá, ale aby třeba jen náznakem přiznaly, co dělá dobře jim, toho jsem se nedočkala. Všechny měly tendence mi vysvětlovat, že muži hledají seriózní křehkou ženu, o kterou by se mohli starat a která by se v posteli chovala jako kurtizána. A také se shodly na tom, že se snaží manžela příjemně tu a tam překvapit.

Stále mi to jako odpověď ale nestačilo. Mluvily jsme totiž dokola o tom, jak uspokojit partnera, ale jak by uspokojily sebe? Znamená to snad, že takových supermilenek je opravdu jen hrstka? Protože ženy si vlastně neumějí o své potěšení říct, i když po tom jejich muži vlastně touží? Jednu jasnou indícii jsem ovšem přece jen dostala. Ženy si ideálního milence představují jako muže, který si jich patřičně hledí, hýčká je a zároveň je spokojený s tím, jak ho samy uspokojily.

A jaký je závěr? Ženy si myslí, že budou nejlepší milenkou, pokud co nejlépe uspokojí svého miláčka a bude jim to oběma v posteli klapat. Ve skutečnosti ovšem touží po milenci, který je bude rozmazlovat a dávat jim najevo, jak jsou pro něj žádoucí. Muži si sexuální bohyni představují jako otevřenou ženu bez zábran, která se nechá laskat a ví, co jí v sexu udělá dobře. A jaký názor na to máte vy?