Článek
Prázdniny právě začínají a inspirace pro zajímavý výlet spojený se zábavou, romantikou i dobrodružstvím není nikdy dost. Je libo trochu tajemna? Vyrazte na místa, kde údajně straší, po nocích se tu potulují bílé paní i duchové nebo se otevírá země s poklady a kde i obyčejný kámen má svou pestrou minulost. Naše země je plná napínavých legend, vydejte se jim vstříc.
Strašidelný Rýchorský prales
V klidné nejvýchodnější části Krkonoš, na vrcholu hřebenu Rýchory v nadmořské výšce nad tisíc metrů, můžete prozkoumat unikátní a pozoruhodný les, zvaný též Rýchorský prales. Místo s jedinečnou atmosférou vám bude připadat jako vytržené ze strašidelných pohádek. Prastaré bukové porosty zde rostou bez lidských zásahů, pokroucené kmeny stromů, pokryté mechem a lišejníky, vytvářejí přímo magickou podívanou. Prapodivné tvary zdejších buků „vytvarovala“ zvířata, která kdysi okusovala na pastvě mladé výhonky prvních stromků. Dnes tak můžete obdivovat kmeny bizarních tvarů, mezi kterými si budete připadat jako ve fantasy filmu nebo hororovém příběhu.
Zazděná kráska na zámku Opočno
Východočeská renesanční perla, zámek Opočno, má i stinné stránky své historie. V zámeckých zahradách se před více než čtyřmi staletími odehrál tragický příběh teprve sedmnáctileté manželky majitele zámku, Kateřiny ze Šelmberka. Neobyčejně krásná dívka byla v manželství s bohatým šlechticem nešťastná a zoufalá. Její muž, který pobýval většinu času mimo panství, ji nechával bedlivě střežit. Jednou si ale přece jen vyrazila na procházku sama, uklouzla a spadla do hluboké tůně.
Před utonutím ji údajně zachránil mladý rytíř – a okamžitě mezi nimi vzplála láska. Po nocích se začali scházet v zahradách, posílali si milostná psaní… Dokud nebylo jejich tajemství vyzrazeno. Zámecký pán zuřil, mladíkovi nechal okamžitě setnout hlavu a svou ženu zaživa zazdít v útrobách zámku. Kostra Kateřiny, oděna do středověkých šatů, zde byla později skutečně objevena a osud dívky zvěčnil i Karel Jaromír Erben ve sbírce Kytice.
Zázraky u Hauswaldské kaple
Hauswaldskou kapli, známou také jako kapli Nanebevzetí Panny Marie, najdete uprostřed lesa nedaleko obce Srní na Šumavě. Jde o bývalé poutní místo (někteří jej nazývají šumavskými Lurdy), které se nachází pod Kostelním vrchem a je proslulé pramenem, jenž měl (a údajně dodnes má) zázračné léčivé účinky. Původně na tomto místě stály hned tři kapličky (všechny z 19. století), vystavěné na základě pověstí o zázračných uzdraveních lidí, kteří se napili nebo potřeli nemocné části těla vodou ze zdejšího pramene.
S vírou v uzdravení sem putovali poutníci dokonce až z Tyrolska či Itálie. V dochovaných pramenech je popsána celá řada zázraků, které se na tomto místě udály, přicházeli sem lidé, již oslepli a po očistě v pramenu začali opět vidět, nebo dřevorubci, kteří byli po úrazech chromí – a odcházeli bez berlí… Podobných příběhů lze najít spousty. Po roce 2000 byla provedena částečná obnova tohoto místa, kterým prochází i naučná stezka.
Tajemné podzemí a poklad na Bezdězu
Hrad Bezděz, který se monumentálně tyčí nad Máchovým jezerem, má velmi dlouhou historii a váže se k němu mnoho pověstí. Ta nejznámější vypráví o vzniku samotného kopce, na kterém hrad stojí. Šlo podle ní o hádku mezi mlynářem a čertem, kdy čert dostal za úkol postavit kopec rychleji než mlynář. Jenže ten prý nakonec vyhrál a čert vzteky vysypal veškeré kameny, jež nesl, na hromadu, ze které vznikl právě kopec Bezděz.
Jedna z dalších legend je pak o podzemní chodbě, jež měla vést z útrob hradu až do Bělé pod Bezdězem. Podle některých pramenů se v roce 1810 právě do této chodby propadli sedláci i s koňskými povozy. Z temné díry se ale ozývaly tak děsivé zvuky, že strachy bez sebe utekli. A druhý den už po propadlé zemi nebylo ani památky… Existuje také legenda o zlatém pokladu, který zde měli zakopat mniši, hrad býval rovněž vězením krále Václava II. a jeho matky Kunhuty.
Bílá paní na hradě Rožmberk
S přízraky bílých paní, které údajně předpovídají nejrůznější události, je spojována celá řada českých hradů a zámků, Perchta z Rožmberka je ale nejslavnější. Kým byla za svého života? V první polovině 15. století žila dcera Oldřicha II. z Rožmberka bezstarostný život na otcovském hradě v Českém Krumlově. Posléze byla ale provdána za boháče Jana z Lichtenštejna, který ji přesídlil na své sídlo v Mikulově. Zde trpěla samotou a násilnickou povahou svého chotě. Vysvobodila ji nakonec jeho smrt. Vrátila se domů, byla ale jiná, bez radosti ze života, chodila stále jen v bílém plášti a chřadla… Svého muže přežila jen o tři roky. Na jihočeském Rožmberku můžete nahlédnout také do děsuplné katovny a mučírny v podzemí, kde najdete muzeum hrdelního soudnictví.
Pravěké rituály na Býčí skále
V Moravském krasu najdete poněkud ponuré místo, které je opředeno mnoha historkami o rituálních vraždách a černé magii, jež se tu provozovala již od pravěkých dob. V jeskyních skalního masivu Býčí skála bylo objeveno rozsáhlé halštatské pohřebiště lidských obětí (z období 800 až 450 před naším letopočtem), které čítalo více než 40 koster.
Říká se, že šlo o pohřeb velmože spojený s lidskými i zvířecími oběťmi. Ke skále se vážou pověsti o tomto děsivém pravěkém obřadu a jeskyně prý vyzařuje silné negativní energie, které pocházejí z dávných rituálních vražd žen i dětí. Některé zvěsti vyprávějí také o duchách zesnulých, kteří dodnes bloudí jeskyní a nemohou najít klid.