Kdo může oslavit i 400. narozeniny aneb Neuvěřitelní rekordmani zvířecí říše

Přeborníkem v dlouhověkosti je houba. Možná se divíte, že ji zařazujeme mezi živočichy, ale v rámci vědeckého členění skutečně do této kategorie patří. Antarktický houbovec, na něhož můžete narazit v chladných vodách Jižního pólu, prý prokazatelně žije již více než 1550 let.

Teď k opravdickým zvířatům. Mezi rekordmany v dlouhověkosti patří velryba grónská, která díky velmi pomalému metabolismu může brázdit chladné vody severního Atlantiku i více než 200 let a ještě k tomu vesele! Navzdory své velikosti (18 m) totiž umí úplně vyskočit z vody.

V Atlantiku, v mořské hloubce 60 metrů, byste narazili na plže s názvem Panopea generosa, který patří mezi vyhledávané pochoutky na talířích v Asii. Pokud ho nesní nějaký Japonec k večeři, může se dožít více než 100 let, podobně jako někteří humři. Ve studených vodách hledejte i škebli arcticu islandskou, která může na světě pobývat až 400 let. Její věk vědci umí dobře určit, protože podobně jako stromy zaznamenává na svém „domečku“ každý rok svůj přírůstek.

Moře a oceány jsou na staříky opravdu bohatá. Ostnokožci zvaní ježovky mohou svými bodáky ohrožovat okolí až 200 let, podobně jako flekatí kapři koi. Jedna z těchto japonských ryb, jmenovala se Hanako, zdobila jezírko svých majitelů opravdu dlouho – 226 let (zemřela v roce 1977). Ostatně obyčejný kapr se taky může dočkat úctyhodných 30, výjimečně i 50 let. A nesmíme zapomenout ani na sumce velkého s 80 lety.

Ta s přízviskem obrovská se prý při troše štěstí může dožít i dvou století, i když v současné době je nejstarším pozemským zvířetem tohoto druhu samec Jonathan, kterému je 186 let a žije v Jamestownu, hlavním městě britského zámořského území Svatá Helena. Před ním byla rekordmankou Harrieta, želva, kterou si jako pětiletou v roce 1835 přivezl Charles Darwin do Anglie jako suvenýr z cest na Galapágy. Když v roce 2006 v zoo v australském Brisbane vydechla naposledy, mnoho lidí plakalo. A tajemství dlouhověkosti želv? Spí téměř 16 hodin denně, mají pomalý metabolismus a jsou schopné přežít až jeden rok bez jídla nebo pití.

Život největšího u nás žijícího brouka, roháče obecného, trvá jen několik letních měsíců, ovšem ne každý ví, že jeho aktivnímu období s rohy předchází čtyři, ale někdy i sedm let dlouhé stadium larvy, z níž se líhne. Zajímavý život mají i bezobratlí sklípkani – dožívají se 25 až 30 let, ovšem jen samičky, protože samci hynou již po čtyřech letech. Mezi ptáky jsou proslulými staroušky papoušci. Žako, ara i kakadu obvykle slaví osmdesátku a nikomu to nepřijde divné. Ovšem když se stejným věkem pochlubí orel skalní, nikdo nechce věřit. Havrani a holubi nám nad hlavami létají jen 12 až 15 let.

Pejskaři asi vědí, že malá plemena se dožívají průměrně 13 let (čivava 12 až 20), zatímco velký pes žije jen průměrně 8 let. U koček je třeba rozlišovat, jestli si žije v pohodě domácího pelíšku, to si ho pak může užít 12–18 let (nejstarší kočka prý měla 28), ovšem pokud je jejím teritoriem ulice, pak mluvíme o zhruba 3 až 5 letech. Závojnatka neboli zlatá rybka vám může plnit přání až 10 let, ovšem ta nejstarší se dožila úctyhodných 43! A pokud najdete odolného ptačího rekordmana, můžete mít andulku v kleci i dlouhých 29 let!

Měli jste doma psa nebo kočku nezvykle dlouho? Napište nám!