Hlavní obsah

Když vám partner při sexu říká „mamko“

Foto: Syda Productions, Shutterstock.com

Foto: Syda Productions, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Svíčky hoří, hudba hraje a vy jste v nejlepším. Máte těsně před orgasmem, když v tom se ozve něco jako: „Tak pojď, mamko!“ Mamko? Copak nejste partnerka a milenka? Nemáte snad křestní jméno? A co má tohle vůbec znamenat?

Článek

Přezdívky jsou ve vztahu, i v tom sexuálním, naprosto běžné. Takové „zlato“ nebo „lásko“ patří ke standardům. Mnoho párů se však s příchodem rodičovských povinností začne oslovovat „mamko“ a „taťko“, což jednomu přijde normální, ale druhému infantilní a přinejmenším divné. No dobře, ať si každý dělá, co chce, ale doopravdy tyhle přezdívky patří i do ložnice?

Jiná je na gauči

Když vám řekne partner „mamko“ na gauči při sledování romantického filmu, je to samozřejmě v pořádku. Však máma jste. Jenže co když mu podobné oslovení ujede během pohlavního styku? Máte se bát, že to má něco společného s jeho vlastní matkou? Jsou dvě možnosti. Buď vám tak řekne z legrace a myslí tím fakt, že jste mamka od jeho dětí, nebo vážně (v tom případě řekne nejspíš „mami“), a udělá to proto, že má v sobě třeba nevyřešené všechny rodinné vztahy.

Začněme tou první možností. Dejme tomu, že na vás mrkne očkem, chytne za stehna a zažertuje „Co si, mamko, zaskotačit, když nám ty děcka konečně usnuly“.  Sexuální kouč Sean Jameson z irského Dublinu na svém blogu píše: Není to tak, že dotyčný touží po sexu se svojí matkou. Ten chlapík vás bere jako nedílnou součást života, chce vás citově, mentálně i fyzicky a potřebuje se cítit maximálně bezpečně. Fungujete jako jeho přístav klidu, o který se může opřít, nic víc.“ Dodává, že na podobných přezdívkách, evidentně s nadsázkou řečených, nevidí nic špatného, pokud to ovšem nikomu z páru nevadí. Stejný názor má i sexuolog a psychiatr Petr Weiss.

„Pokud v tom milenec vidí něco erotického, tak proč ne. Rozhodně to nepřestavuje nic patologického. Ostatně, proti gustu, žádný dišputát,“ komentuje jeden z předních českých odborníků. Navíc partner nemusel mít špatný úmysl, jen mu nedošlo, že v sexu by si lidé neměli způsobovat nic, co jim případně vadí.

Foto: WAYHOME studio, Shutterstock.com

Ne každé oslovení vzrušuje a „mamko“ opravdu nepatří mezi hitovkyFoto: WAYHOME studio, Shutterstock.com

Tady zbystřete

Pak je tu druhá varianta, z nějakého důvodu ho vzrušuje představa intimního styku s matkou, připomeňme – s vaší tchyní. Lidé mají různé úchylky a ani tahle není úplně unikátní a ani není trestná, ovšem pro ženy se standardní fantazií je to za hranou. Takový jedinec si bude nejlépe rozumět s partnerkou, kterou zase vzrušuje hypotetická představa sexu s někým, nad kým bude autoritativně výše.

Zkrátka a dobře, někteří pánové se moc rádi zúčastní fingované akce, při které si představují kárání ze strany autority, například policistky či učitelky, jenž vychovává svého neposlušného žáka. Tuto roli však může zastávat právě i matka. „Tady už však záleží na konkrétním případu a několika faktorech. Zobecňovat to nelze a já osobně ke každému přistupuji individuálně,“ podotýká Petr Weiss, podle kterého vždy záleží na dohodě mezi partnery. Nechcete s tím nic mít? V pořádku. Milence upozorněte, ať vás mamkou tituluje pouze v rodinném kruhu a do postele si nechá lepší přezdívky. Měl by to respektovat. Nestalo se tak?

Nezdravý vztah s matkou

Pak je tu ještě možnost, že má skutečně nevyřešený vztah se svojí matkou, či ho trápí nějaké trauma z dětství. V případě, že evidentně tento postup považuje za výhradní a jediný spouštěč vzrušení, měl by navštívit terapeuta ještě dřív, než vám to oběma přeroste přes hlavu. Pravděpodobně ho stín minulosti dohání způsobem, se kterým se bez pomoci nedokáže vypořádat. Asi není nutné konstatovat, že fixace na matku, nenávist či další silné emoce a postoje nevěstí nic dobrého ani pro váš vztah, ani pro něj samotného.

Nemusí totiž ani mimo ložnici fungovat jako dospělý. Může se kupříkladu stylizovat do role bezbranného dítěte, které si samo neporadí ani se zaplacením složenky nebo parkováním auta. Od vás bude očekávat bezvýhradnou péči a pozornost, po níž buď jako malý toužil, či na ni byl naopak zvyklý. O to asi nestojíte, že?

Reklama

Načítám