Hlavní obsah

Nejdřív řev, potom klubíčko aneb Co (ne)dělat, když vás napadne pes

Foto: Phovoir, Shutterstock.com

Psí téma je nevyčerpatelné. Když se k vám na ulici či v parku přiblíží pes, může být přítulný a odnesou to jen zablácené kalhoty. Ovšem střet může skončit i katastrofálně. Jak se chovat, co nedělat a na co si dát pozor, na to jsme se ptali odborníků.

Článek

Není žádným tajemstvím, že Česko je národem pejskařů. Poměr psů k počtu obyvatel je u nás jeden z nejvyšších na světě. Jsou to zasloužilí členové rodin, vždyť je se čtyřnohými miláčky hlavně zábava. Jenže nedávno proběhla médii zpráva o děvčátku, které bylo doma ošklivě napadeno psem. Do podobných situací vstupuje nespočet faktorů a rozhodně není snadné určit, kdo byl na vině a zda se dalo tragédii předejít. Dají se však zobecnit pravidla, jak se chovat k cizím psům ve vyhrocených situacích.

Obecné rady, jak předcházet střetům:

  • Nekomunikujte, nelákejte, či ignorujte psy, kteří se pohybují ve vašem blízkém okolí.
  • Zapomeňte na jakékoli dráždění psa. Nesnažte se mu brát jeho hračku či aport, neházejte po něm žádné předměty.
  • Nikdy nehlaďte vy ani vaše děti psa, kterého neznáte. Vždy se majitele zeptejte, jestli je možné si psa pohladit, a i tak postupujte s nejvyšší opatrností. Stejné doporučení platí pro krmení.

Většinou se na ulici nebo v parku setkáte se psem, který má svého majitele. Zvíře se od něj nečekaně vzdálilo a páníček ho pravděpodobně hledá. Po krátké chvíli se objeví, psa zpacifikuje a je po starostech. Mnohem složitější je situace, kdy jste obtěžováni volně pobíhajícím psem, jehož majitel není z jakéhokoli důvodu nablízku.

Zatoulané zvíře může být nebezpečné

Bc. Václav Steinbauer, Dis, vedoucí Útulku pro opuštěná zvířata pražské Městské policie, dává základní doporučení: „Při setkání s volně pobíhajícím psem v prvé řadě zachovejte klid. Pokud jste na procházce nebo právě běžíte, zastavte se. Pes je většinou jen zvědavý, očichá vás a odběhne. Nesnažte se ho hladit, i když vypadá klidně. Neměli byste dělat prudké pohyby – psa jen rozdráždíte a může zaútočit. Také se před ním nesnažte utíkat.“

Foto: Jaromir Chalabala, Shutterstock.com

Cizího psa raději nehlaďte a pokud ano, tak se souhlasem majitele

Hlavní heslo je tedy jasné: zachovat klid. V případě, že na vás pes doráží, pomalu ustupujte (ideálně čelem ke zvířeti) na bezpečnější místo, kterým může být blízká prodejna, dům, automobil, oplocený pozemek, telefonní automat, kam se pes za vámi nedostane. Napadení zvířetem, i když se nic vážného nestalo, co nejdříve oznamte policii, ať už na čísle 156 (Městská policie) nebo 158.

Při agresivním útoku, kdy bezprostředně hrozí pokousání, se snažte bránit vším, co máte po ruce. Může to být taška, deštník, hůl, svazek klíčů či jízdní kolo, které můžete postavit mezi vás a psa.

Při běhání nebuďte překvapeni

Jakmile selžou všechna výše jmenovaná doporučení a vy se cítíte nadmíru ohroženi ublížením na těle, nezbude nic jiného než sáhnout po silnějším kalibru. Vojenský psovod Petr Gala popisuje: „Zkuste zařvat něco ve smyslu Zmiz! Běž domů! Jdi do boudy! Někdy to pomůže a zvíře se lekne. Ovšem pokud to nezabírá a vy riskujete ošklivé pokousání, nerozpakujte se psa kopnout.“

Pro běžce má Petr Gala zvláštní doporučení: „Noste v ledvince malý pepřový sprej. Je velký zhruba jako telefon, unesete ho. V okamžiku napadení ho nastříkáte psovi do očí. Rozhodně ho nepoužívejte preventivně, jen v případě nejvyšší nouze.“

Foto: Dirima, Shutterstock.com

Se sluchátky na uších a ponořeni do svých myšlenek si mnohdy ani nevšimnete, že za vámi běží pes, který si nechce jen hrát

Když dojde na nejhorší

Pokud na Vás pes zaútočí a srazí vás k zemi, co nejrychleji si klekněte a sbalte se do klubíčka tak, abyste se hýžděmi dotýkali pat a nosem kolen. Ruce spleťte na zátylku, lokty po stranách opřete o zem. Takto si chráníte nejdůležitější a nejzranitelnější části těla, na které pes instinktivně útočí, tedy nohy, břicho, krk a obličej. Pes se o vás po chvíli přestane zajímat, protože jste pro něj nezajímaví, takže vyčkejte, dokud se nevzdálí.

Pokousání je bolestivé, nepříjemné a může mít spoustu následných komplikací. Pražský veterinář MVDr. Ivan Borský doporučuje: „Pokud se naruší integrita kůže, tedy ať už jde o krvácení, nebo jen lidově řečeno škrábnutí, vždy je třeba jednat rychle. Pokud jde o život, samozřejmě volejte záchranku. V ostatních případech co nejrychleji vyhledejte majitele psa, zjistěte, jak se jmenuje a vezměte si na něj kontakt. Horší je to v případech, kdy vás pokouše volně pobíhající zatoulaný pes, k němuž se nikdo nehlásí. Toho si alespoň narychlo vyfoťte, abyste věděli, jestli byl hnědý, černý, velký, malý... a taky si zapamatujte, kam odběhl. Přivolaná policie vám poděkuje – ulehčíte jí práci při jeho hledání.“

Můžeme vás uklidnit, že za posledních několik let nebyl v naší republice zaznamenán výskyt vztekliny u psů. Navíc je tato nemoc jedinou, proti které je ze zákona povinné všechny psy očkovat. I přesto, pokud půjdete na ošetření pokousané rány, lékař po vás bude chtít vyjádření veterináře, že dotyčný pes nejevil známky onemocnění vzteklinou.

„Majitel psa by měl navštívit veterinárního lékaře, který má oprávnění Státní veterinární správy vystavovat potvrzení v těchto případech. Ten provede cílené veterinární vyšetření a vydá jak majiteli, tak i napadenému zprávu o aktuálním stavu psa. Po pěti dnech se stejné vyšetření musí zopakovat, aby se stoprocentně vyloučilo možné nakažení virem vztekliny,“ vysvětluje Ivan Borský.

Co se týče vypjatých situací se psy, tisíc chovatelů bude mít tisíc názorů. Míru nebezpečnosti situace vyhodnotíte vždy jen vy sami a podle toho zareagujete. Nejlepší přítel člověka může být roztomilý mazlíček i rozzuřená saň.

Máte vlastní zkušenosti s napadením psem? 

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama