Hlavní obsah

Lásky, které měnily svět: Tomáš a Charlotte Garrigue Masaryk

Foto: ČTK

On se stal prvním československým prezidentem a ona „první první dámou“. Tomáš Garrigue Masaryk byl bojovník za demokratické ideály, kterému byla sebevědomá intelektuálka Charlotte celoživotní partnerkou do diskuse i oporou v těžkých chvílích.

Článek

Už to vypadalo, že filozof Tomáš Masaryk skončí jako starý mládenec a bude se věnovat učení, psaní filozofických či sociologických textů nebo politice. A ani Američanka Charlotte se do vdávání nehnala, studovala a chtěla pracovat pro ostatní. Našli v sobě ale spřízněnou duši, člověka se stejnými mravními ideály, se kterým mohli hodiny diskutovat o literatuře i založit rodinu.

Prošli si obdobím chudoby, museli překonat smrt dětí a trápily je Charlottiny deprese i odsuzování veřejnosti za některé jejich názory. Pro mnohé byli nezvyklým párem, on si vzal při svatbě její příjmení, staral se o děti, když bylo třeba. Ona celoživotně bojovala za rovnoprávné postavení mužů a žen.

Charlotte Garrigue Masaryková (1850–1923)

Narodila se v Brooklynu do početné rodiny, která měla předky ve Francii, Německu, Dánsku či v Mexiku. Měla pestré zájmy: četla Bacona i Shakespeara, zajímala se o výtvarné umění i matematiku, ale největší láskou byla pro ni hudba. V 18 letech odjela studovat do Lipska na konzervatoř hru na klavír.

Její sen po třech letech ukončila nemoc ruky, kterou si hrou na klavír poškodila. Vrátila se do Ameriky studovat matematiku, své evropské přátele ale dále navštěvovala. Na jednom z pobytů se v roce 1877 seznámila se zajímavým mladým mužem, se kterým společně rozjímali nad knihami a podnikali výlety. Postupně v sobě našli zalíbení a rozhodli se pro sňatek.

Foto: ČTK

Nevšední jasnost myšlenek, prostota mravů, jemnost chování a praktičnost v každém oboru. Taková byla Charlotta v očích mladého Tomáše

Ačkoliv byl Charlottin otec nejdřív proti, bál se, že mladý filozof jeho dceru nezabezpečí, nakonec se se sňatkem smířil a zpočátku je i finančně podporoval. Brali se v březnu 1878 v New Yorku a žili v malém vídeňském bytě. Charlotte se tu učila česky, pomáhala manželovi s habilitační prací o sebevraždě a především se starala o děti Alici (1879–1966) a Herberta (1880–1915). Po přestěhování do Prahy se jim narodili syn Jan (1886–1948) a dcera Olga (1891–1978) a ona začala být velmi aktivní v několika ženských spolcích.

Podporovala ženy z chudých poměrů, motivovala je ke vzdělání, četbě a za své poslání považovala boj za ženskou rovnoprávnost. Byla vlastenkou, milovala Němcové Babičku, Bedřicha Smetanu (1824–1884) nebo chorál Ktož jsú boží bojovníci.

Od mládí bojovala s depresemi a její zdravotní stav se zhoršil, když po vypuknutí první světové války odešel její muž do exilu i s dcerou Olgou. Herbert zemřel na tyfus a Alice byla vězněna ve Vídni. Charlotte byla sama v Praze, hladověla a nakonec skončila v sanatoriu. Když se po čtyřech letech vrátil její manžel již jako prezident, roli první dámy téměř nevykonávala, neměla na to sílu.

Foto: ČTK

Měl názory a neváhal je použít. I za cenu toho, že jej budou nenávidět

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)

Tomáš Masaryk se narodil v Hodoníně do chudé rodiny panského kočího (ač se spekulovalo, že jeho otcem byl císař František Josef I.). Od 14 let si na živobytí i studia vydělával např. učením dětí z bohatých rodin.

Po gymnáziu studoval filozofii v Itálii, na studijním pobytu v Lipsku poznal Američanku Charlotte. Kvůli chytré, jemné a kultivované ženě, navíc zapálené do vědy a s citem pro krásno, byl ochotný vzdát se svého staromládenectví. Byli na svou dobu pokrokovou dvojicí, ve vztahu si totiž byli rovni.

Masaryk svou úctu k ženě vyjadřoval v rodině i na veřejnosti, po svatbě například přijal její jméno. Ve Vídni se mu ještě nedařilo rodinu zabezpečit, ale přestěhování do Prahy a místo profesora na Karlo-Ferdinandově univerzitě jejich postavení výrazně změnilo.V Praze zažili i těžké chvíle, například smrt dětí (v roce 1890 jim zemřela dcera v pouhých 4 měsících) nebo dobu tzv. rukopisných sporů (1886), kdy Masaryk patřil k těm, kdo hlasitě zpochybnili jejich pravost a žádali podrobení vědecké analýze. A o pár let později je odsoudila takřka celá společnost, když v případu Žida Leopolda Hilsnera (1876–1928) odmítal, že čin byl takzvanou „rituální vraždou“. Na Masaryka útočili nejen v tisku, jeho rozvášnění studenti demonstrovali i před jeho bytem. Poprvé uvažoval o emigraci...

Nakonec po vypuknutí první světové války opravdu do exilu odešel. Do vlasti se vrátil jako prezident Osvoboditel a pro svou Charlotte si dojel přímo do sanatoria. Na funkci prezidenta nakonec abdikoval kvůli zhoršujícímu se zdraví v roce 1935 a doporučil jako nástupce Edvarda Beneše (1884–1948). Zemřel v roce 1937 na zápal plic.

Foto: ČTK

V jejich vztahu si byli partneři rovni, pro společnost něco zcela nového

Charlotte & Tomáš

Jeden pro druhého byli jako stvořeni, vzájemně se obdivovali i ovlivňovali. Ona kvůli němu opustila svůj domov a vydala se do zcela neznámého prostředí, dokázala zde ale najít svůj smysl života i cíle. Z Charlotte se stala zapálená vlastenka a bojovnice za ženská práva. Stejně tak budoucí prezident za své klíčové postoje vděčí právě své ženě a sám to mnohokrát přiznal. To ona ho podporovala v tom, že má sloužit své zemi, svobodě a demokracii. To ona se zasloužila o to, aby v první československé ústavě byla zakotvena rovnoprávnost žen a mužů ve všech oblastech života. A byla to také ona, kdo mu rozmlouval myšlenky na emigraci.

Když nakonec musel odjet, neřekl jí to předem. Zatímco on ve světě bojoval za československou samostatnost, ona se potýkala se zdravotními problémy, strachem o děti, jako „manželka vlastizrádce“ musela čelit neustálým výslechům nebo domovním prohlídkám. V roce 1918 se stal prvním československým prezidentem, roli první dámy však vykonávala spíše dcera Alice. Charlotte zemřela v roce 1923 na srdeční selhání, její muž ji přežil o 14 let.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek