Hlavní obsah

Lásky, které změnily svět: Zátopkovi se životem prochechtali

Foto: Jaroslav Hejzlar - ČSTK / Právo , Profimedia.cz

Jsou lásky, velké lásky a pak velké lásky, které dokonce zanechaly svou stopu v dějinách. Takovou byla zcela jistě i ta manželů Zátopkových. Narodili se ve stejný den, na olympiádě vyhráli zlatou medaili pár minut po sobě a svého času je znal celý svět.

Článek

Emil a Dana se narodili ve stejný den, vzali se v říjnu 1948 a byli spolu až do jeho smrti 22. listopadu 2000. Oštěpařka Dana Zátopková svého muže, vytrvalostního běžce, o dvacet let přežila a zemřela vloni ve věku 97 let.

Často říkala, že se vztahem prochechtali. Byli si oporou a uměli překonat i smutné okamžiky. O svém muži mluvila vždy s láskou a respektem, i když stála trochu v jeho stínu a mluvit prý začínala, až když on skončil.

Jak to, že se málem nevzali, co Danu Zátopkovou trápilo a proč je zpochybňována jeho pozice morální ikony?

Emil Zátopek (†78)

Narodil se 19. září 1922 v Kopřivnici jako sedmé z osmi dětí a rozhodně nesnil o tom, že jednou bude překonávat vlastní běžecké rekordy. Od šestnácti let pracoval v Baťově obuvnické továrně, a i když se bránil, byl vybrán, aby šel na běžecké závody. Běh ho chytil, a navíc se dostavil pocit touhy po vítězství.

O tři roky později, v roce 1944, už pokořil československý rekord na 2 000, 3 000 a 5 000 metrů. A postupně se vypracoval na největší hvězdu ve vytrvalostním běhu. Zlaté medaile přivezl z olympijských her v Londýně (1948) a v Helsinkách (1952) a z Mistrovství Evropy v atletice (1950 a 1954).

Emil Zátopek měl unikátní běžeckou techniku a v obličeji míval útrpný výraz, což mu přineslo přezdívky Emil Hrozný nebo supící lokomotiva. Odpovídal, že to holt není gymnastika nebo krasobruslení. Trénoval v těžkých vojenských kanadách nebo s manželkou na zádech, aby se mu pak při závodech lehce běželo.

Foto: Profimedia.cz

Jeho běžeckou techniku nikdo nechápal, bylo na ní v podstatě všechno špatně

Byl dáván za vzor mladým nejen ve sportu a jeho úspěchy jsou nezpochybnitelné. Sochu před Olympijským domem v Lausanne i další ocenění si rozhodně zaslouží. S tím, že by měl být vnímán jako morální ikona, mají ale někteří historici problém. Na jeho kontě najdete pár přešlapů. Být v socialistickém Československu slavný znamenalo být loajální k režimu a nevzpírat se. On měl popularitu rád a komunisté toho využívali. Pod přezdívkou Macek spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou, která spadala pod StB. Pod jeho jménem dokonce vyšel roku 1950 článek souhlasící s trestem smrti pro Miladu Horákovou. V roce 1968 sice podepsal petici proti režimu Dva tisíce slov, ale později to odvolal. Jeho motivaci už nezjistíme, ale blízcí se shodli na tom, že chtěl hlavně sportovat. Nesmí se ale zapomínat ani na to, že kvůli názorům byl i odejit z armády a nechtěli ho nikde zaměstnat, tak hloubil studny.

Foto: Profimedia.cz

Sportovním hrdinou byl ve své době nejen pro nás, ale pro celý svět

Dana Zátopková (†97)

Dana byla prostřední dítě manželů Ingrových a narodila se 19. září 1922 v Karviné v městské části Fryštát. Manželé Zátopkovi se narodili ve stejný den jen 60 kilometrů od sebe.

Sportu se věnovala odmalička, na gymnáziu hrála házenou a byla velmi úspěšná. V roce 1946 se ale dostala k oštěpu a zamilovala se. A brzy se ukázalo, jaký talent v ní dříme. V roce 1948 reprezentovala Československo na olympiádě v Londýně. V témže roce řekla ano i své životní lásce. A v roce 1952 se jim podařil neuvěřitelný majstrštyk. Na finské olympiádě získali dohromady čtyři zlaté medaile. Pro Danu Zátopkovou to byl vrchol kariéry, ale později byla opakovaně i mistryní Evropy.

Foto: Profimedia.cz

Na svou sportovní kariéru mohla být právem hrdá

V roce 1962 ukončila svou sportovní kariéru a stala se trenérkou, tu dělala 20 let. I ona byla velmi oceňována: v roce 1988 obdržela Olympijský řád, v roce 2003 pak Medaili Za Zásluhy.

Režisér David Ondříček (52), který letos představil film Zátopek, o ní mluvil jako o ženě s neuvěřitelným optimismem, která byla sice vždy ve stínu svého muže, ale do konce života udržovala vzpomínku na svého Ťopka živou a bránila ho proti všem. A to i ve věcech jeho spolupráce s režimem.

Foto: Michal Šula / MAFRA / Profimedia

Byla přírodní úkaz: nezdolná optimistka plná energie

Manželé Zátopkovi

V roce 1922 se oba narodili, v roce 1948 si řekli ano, v roce 1952 se stali hvězdami olympiády v Helsinkách. Uměli se spolu smát a sport byl jejich společnou vášní.

A přitom se málem nevzali. Dana byla totiž kmotřenkou bývalého ministra národní obrany exilové vlády v Londýně Sergěje Ingra a neměla tedy vhodný politický profil. Zátopek si ji ale prosadil, uměl být neústupný, což dokazuje i to, že původně odmítl jet olympiádu do Helsinek, když to režim nedovolil běžci Stanislavu Jungwirthovi (†54). Manželé Zátopkovi neměli děti a zejména ji to velmi trápilo. Manžel ji uklidňoval s humorem sobě vlastním, když říkal, že kvůli tomu lidstvo určitě nevymře.

Foto: Profimedia.cz

Legendární polibek, který Dana Zátopková věnovala svému vítězi

Ale uměl ji i naštvat. Traduje se historka, jak na tiskové konferenci na olympiádě, kde se jí novinář zeptal, jak se jako vítězka cítí, si vzal řeč a shodil její úspěch rádoby žertem, že vyhrála kvůli tomu, protože ji on inspiroval. Rozzlobeně odvětila, ať klidně jde inspirovat jinou a že se uvidí, zda hodí oštěp padesát metrů do dálky. Ani větší krize se jim nevyhnuly: on občas naháněl děvčata, ona mu přiznala, že se zakoukala jinde. Ale všechno překonali, jako sportovci byli zvyklí nevzdávat se a bojovat.

Foto: Jaroslav Hejzlar - ČSTK / Právo / Profimedia

Z čeho asi byla vyrobena násada? Jak jinak – z oštěpu

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek