Lásky, které měnily svět: Václav Havel a jeho ženy

Když před deseti lety Václav Havel zemřel, oplakával ho skoro celý svět. Do poslední chvíle u něj byla jeho druhá manželka Dagmar. Pečovala o něj s láskou 15 let a postupně si tím získala na svoji stranu i veřejnost. Být druhou ženou Václava Havla nebyla lehká pozice, na piedestalu totiž byla Olga – jeho první žena, celoživotní opora i přítelkyně.

Narodil se v roce 1936 do podnikatelské a intelektuálně zaměřené rodiny, vliv vzdělání a všeobecný rozhled malého Václava i mladšího bratra Ivana (†82) měla mimo jiné na starosti maminka Božena (†57).

Cestu za vzděláním mu zmařil převrat v roce 1948, takže se vyučil chemickým laborantem, vystudoval večerní gymnázium, a když se z kádrových důvodů nedostal na humanitní vysokou školu, tak chvíli studoval ekonomii. Po vojně se začal věnovat divadlu a psaní a nakonec v polovině 60. letech dálkově vystudoval na DAMU dramaturgii.

V druhé polovině 60. let a během pražského jara začal ale ve svých dílech i veřejných projevech otevřeně kritizovat monopol komunistické strany a cenzuru, tak mu v době normalizace zakázali publikovat a jeho hry se nesměly hrát.

Stal se jedním z nejaktivnější disidentů, spoluzakládal Chartu 77. Sledování, výslechy, vazby i věznění se postupně staly součástí jeho života, vždy se ale mohl spolehnout na svou oporu, manželku Olgu.

Během listopadové revoluce patřil k nejvýraznějším aktérům a nakonec byl jednohlasně zvolen prezidentem původně socialistické, později demokratické československé republiky. Během výkonu funkce se aktivně podílel na demokratizaci republiky, dodával občanům sebevědomí a za zásadní považoval vstup do NATO a do Evropské unie.

Narodila se v roce 1933 jako Olga Šplíchalová, vyrůstala na Žižkově a vyučila se v Baťově továrně, kde při práci přišla o čtyři prsty na ruce. Milovala knihy a divadlo a byla výraznou osobností pražského intelektuálního prostředí, silná osobnost, přímá, praktická a empatická žena. Měla ráda procházky na Hrádečku se psem. V době, kdy byl její muž ve vězení, převzala část jeho agendy, a byla dokonce obviněna z podvracení republiky.

Jak se oblékala Olga Havlová?

Ač po pozici první dámy Olga Havlová netoužila, od první chvíle v ní byla nenucená a elegantní. Dokázala s přirozenou noblesou hovořit s nejvyššími státními představiteli i s běžnými lidmi a doma se pak převlékla do sepraných džínů a uvařila polévku. Našla se v charitativní práci, založila Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové, která se dodnes zaměřuje na pomoc lidem se zdravotním postižením, opuštěným a diskriminovaným.

Když v lednu 1996 podlehla rakovině, stála před Pražským hradem nekonečná fronta lidí, kteří se přišli rozloučit. Václav Havel to z okna hodiny dojatě pozoroval.

Poznali se v roce 1953 v kavárně Slavia a pracovali společně v divadle, ale o tři roky mladší Václav zpočátku Olgu neokouzlil. Nakonec se vzali v roce 1964 na žižkovské radnici, bez prstýnků a bez kytice.

Olga byla manželovým prvním čtenářem a lidé z jejich okolí popisovali, že byli spíš než milenci velmi dobří přátelé. Z vězení jí psal dopisy, které pak souborně vyšly jako Dopisy Olze a byly jako jejich vztah: obsahovaly praktické, filosofické i romantické prvky.

Společenský Václav Havel měl slabost pro něžné pohlaví, a protože byl zvyklý s Olgou mluvit o všem, svěřoval se jí prý i se svými románky: mluví se o tom, že se zamiloval třeba do Anny Kohoutové (†87) nebo Jitky Vodňanské (77). Olga je vnímala především jako umělcovy múzy a traduje se, že i ona se zamilovala mimo manželství, a to do herce Divadla Járy Cimrmana Jana Kašpara (†60).

Vynikající herečka se narodila jako Dagmar Veškrnová v roce 1953 v Brně, po konzervatoři vystudovala JAMU, začínala v Divadle na provázku a později se stalo její domovskou scénou pražské Divadlo na Vinohradech. Jejím prvním mužem se stal herec Radvít Novák (†63), studentská láska, a narodila se jim dcera Nina (45). A třebaže manželství netrvalo dlouho, o svém prvním muži mluvila jako o první lásce a celoživotním příteli, a když v roce 2015 zemřel, prožívala hluboký smutek.

Své diváky si Dagmar Veškrnová našla především jako fenomenální komický talent: byla holkou z porcelánu (1974) nebo Vlastou z Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). A skvělá je i ve vážnějších dramatických rolích jako Holka na zabití (1975) a samozřejmě na divadelních prknech. Jako herečku ji veřejnost milovala, jako první dáma ale dostávala pořádně naloženo.

Seznámil je Jiří Suchý (90) v roce 1989 na oslavě třiceti let divadla Semafor. Vedle sebe se objevili až po smrti Olgy Havlové, která svému Vaškovi mimo jiné kladla na srdce, aby nezůstal sám. Měli tajnou skromnou svatbu v lednu 1997, necelý rok po smrti první dámy, a reakce veřejnosti nebyla přívětivá.

On byl milovaný prezident, kterému se mnohé odpustilo. Ona nastoupila na místo ikony a její popularita klesla skoro na nulu. Její mediální obraz se ale pomalu začal měnit, když se ukázalo, že svou pozornou péčí zachránila manželovi mnohokrát život. Trvala na podrobných vyšetřeních, díky kterým lékaři objevili nádor, hlídala mu léky a včas poznala, že mu není dobře a něco se děje.

Uměla reprezentovat, byla šik, ale zároveň jí to umělo i „ujet“. Legendární je její pískání na prsty, když republikánský poslanec v roce 1998 zpochybnil prezidentskou volbu.

I Dagmar Havlová se začala věnovat charitativní činnosti, založila nadaci Vize 97, kde je aktivní dodnes. A když už manžel prezidentem nebyl, vrátila se k občasnému hraní v divadle. Ale především si užívali jeden druhého – Václava Havla trápilo zdraví. 18. prosince 2011 na Hrádečku zemřel a jeho žena byla u něj.

V současnosti pokračuje v divadelní kariéře a občas vezme i roli ve filmu. A je velice úspěšná: za roli paní Horvátové ve filmu Vlastníci (2019) byla nominována na Českého lva.  

Připomeňte si ženy, které byly tváří listopadu 89.