Hlavní obsah

Manžela jsem nemohla ani cítit!

Foto: shutterstock.com

Při čekání na miminko jsme se odcizovali

Ke komu upnout svou lásku, když manžela, se kterým sdílíte domácnost, už vlastně nemůžete ani cítit? Pomůže vám společné dítě? Své o tom ví naše čtenářka Vlaďka, které prý dcerka zachránila vztah!

Článek

Vdávala jsem se strašně mladá a z opravdové vzájemné lásky. To, že je manžel tak trošku bručoun, mi nevadilo, smířila jsem se s tím a snažila se nacházet jeho dobré vlastnosti. Dva roky manželství klapalo bezchybně a já byla spokojená. Jenže právě po těch dvou letech jsme se začali snažit o miminko.

Automaticky jsem očekávala, že otěhotním hned na první pokus, bohužel to tak úplně nevyšlo a nastaly kruté měsíce a roky, které měly naše manželství pořádně otestovat. Přišla série vyšetření, zákroků, hormonální léčba, injekce, neúspěchy… A pořád dokola, trvalo to pro mě nekonečné dva roky. Byla jsem rozhádaná, nepříjemná, protivná, manžel mi to taky nijak neusnadňoval, byl zastáncem toho, že doktoři nám nepomůžou a snažit bychom se měli sami.

A tak jsme prožívali krizi. Došlo to tak daleko, že jsem manžela nemohla ani cítit. Pamatuju se, jak jsem bezcílně bloumala městem nebo dvakrát objela okruh MHD, jen abych domů dorazila o něco později, častěji jsem navštěvovala rodiče a vymýšlela si různé činnosti, jen abych s ním byla co nejméně. Hormony také zapracovaly, a tak jsme se chvilku zbožňovali, chvilku nenáviděli.

Foto: shutterstock.com

Manžel je skvělý tatínek

A pak jsem konečně otěhotněla a vše jako by se uklidnilo. Narodila se nám krásná zdravá holčička a z manžela se vyklubal ten nejlepší tatínek. Odmalička dceru koupal, pomáhal s přebalováním a péčí o ni, když trošku povyrostla, začal si ji brávat ven na hřiště, chodili na dlouhé procházky, abych si mohla uklidit nebo odpočinout. A opravdu se jí věnuje a navzájem se zbožňují.

Sama jsem vyrůstala v rodině, kde táta kočárek nepovozil, nepomohl s přebalováním. Z práce šel rovnou k televizi nebo večer na pivo a já jej znala spíše z víkendů, kdy jsme museli být potichu, protože táta u televize dospával náročný týden.

Možná proto se teď snažím překonat to, že láska už se dávno vytratila, my vedle sebe žijeme spíše jako přátelé a každý z nás si organizuje čas po svém. Nemít malou, asi už spolu nejsme, protože mám pocit, že naše názory a zájmy se den ode dne vzdalují. Ale zůstává to hlavní, naše dítě. Myslím, že láska po nějaké době vyšumí z každého vztahu a zůstávají jiné hodnoty. Jen si kladu otázku, co bude, až malá vyroste a odstěhuje se. Buď půjdeme každý po svém, nebo si přivykneme a už se nám nebude chtít nic měnit.

Téma příštího týdne zní Moje vášeň? Nákupy! Také řešíte stres tím, že si koupíte něco hezkého na sebe? Nedokážete si svůj život bez pravidelných nákupů představit? Nebo naprosto nechápete ženy, které tráví víkend v obchodním centru? Napište nám o tom na info@prozeny.cz a můžete vyhrát 500 korun!

ynezorPumanzeSaNyknalC