Článek
Tehdy dvaadvacetiletá Američanka Natalie Dylan vydražila v roce 2008 své panenství za v přepočtu neuvěřitelných osmdesát milionů korun. Italská kráska Raffaella Fico na své počestnosti v tomtéž roce vydělala v přepočtu zhruba 24 milionů korun. Jejich „byznys plán“ pak zopakovalo ještě několik cizinek, ale jejich výdělek dosahoval pouze několik set tisíc korun. Nicméně, jak se zdá, panenství je stále velmi žádaný artikl. Ovšem nikoli v České republice nebo na Slovensku. Pár slečen to také zkusilo, ale jejich dražby byly propadákem. Buď nebyli žádní zájemci, nebo se dívky zalekly skandálu, který se kolem toho rozpoutal.
Tak jak tedy čeští muži na panenství nahlížejí?
Panenství nevyžadují, ale jisté kouzlo tam je
Ano, čeští muži panenství žádný velký důraz nepřikládají. Podle odborníků to má především dva důvody – naše společnost není příliš ovlivněna náboženstvím, a naopak je proslulá svou tolerantností ve věcech lidské sexuality. „Praxe jednoznačně ukazuje, že čeští muži si partnerky vybírají podle atraktivity a s jistou sexuální zkušeností spíš počítají. Studenti jedné z pražských vysokých škol se dokonce přikláněli k názoru, že by byli panenstvím své partnerky spíše překvapeni a zaskočeni a že pro ně panenství v žádném případě není podmínkou pro vznik vážného vztahu,“ říká psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková. Ono je také pravda, že poprvé to nebývá nic moc. Vždyť ani první sex s novým partnerem mnohdy není žádný zázrak, dočtete se o tom v článku Nový chlap a první sex? Propadák!.
Přesto je ale potřeba říct, že jako jisté lákadlo panenství pro muže funguje. A ani tak nejde o touhu být první, ale jakousi po generace zakořeněnou snahu udržení rodu. „Z pohledu evoluční sexuologie je pro jedince podmínkou dalšího přežití šíření genetické informace. A obecně je pro muže nejhorší možnou variantou, že by investovali své zdroje do cizích potomků, aniž by to věděli či se sami reprodukovali,“ vysvětluje Laura Janáčková s tím, že svůj vliv hraje i obecná nechuť mužů o to se o své partnerky s kýmkoli dělit.
- Ondřej (35): „Přiznávám, že jednou v životě jsem pannu měl. Nebyl to tedy můj cíl, jednoduše se to stalo a já se to dozvěděl až na poslední chvíli. Byl jsem z toho nervózní a sex to samozřejmě vůbec dobrý nebyl. Takže pro mě panenství vážně nemá žádnou cenu."
- Michal (31): „Pro mě tohle vůbec není důležité. Nikdy jsem předem nepátral, zda je moje přítelkyně panna, nebo ne. Buď se mi holka líbí a mám ji rád, nebo ne. Ale nebudu říkat, že by moje ješitnost nezafungovala, kdybych měl být první."
Jiný kraj, jiný mrav
Ale jsou samozřejmě krajiny, kde je panenství velmi ceněné. Především v islámských zemích je stále zvykem za nevěsty platit, ale to se týká jen těch dívek, jichž se ještě žádný muž nedotkl. Naopak ženy, které za sebou již nějakou sexuální zkušenost mají (a to i v případě, že byly třeba znásilněny), by si muslim vůbec za ženu neměl vzít. Samozřejmě ne všichni jsou natolik ortodoxní, že to dodržují (koneckonců sňatky islamistů s cizinkami, které panny rozhodně nejsou, jsou vcelku běžné), ale po panně tam prostě touží každý muž.
Za lpění na panenství může samozřejmě víra a především tradice, ze kterých daná společnost nehodlá slevit. Souvisí to i s autoritou starších (tedy rodičů, prarodičů a podobně) a také s obecně vyšším postavením muže vůči ženě.