Hlavní obsah

Otevřeno i v zimě: 4 výlety pro milovníky architektury

Foto: Tomas Sumara, Shutterstock.com

Hrady, zámky a další památky zpravidla na podzim zavírají své brány a návštěvníky uvítají zase až na jaře. To ale neznamená, že byste měli následující měsíce sedět doma. Nastává čas podzimních prohlídek architektonických skvostů. Máme pro vás tipy na místa, která byste měli vidět.

Článek

Zimní výlety do přírody určitě také stojí za to, ale někdy přijde víc k chuti kulturně umělecký zážitek. Anebo se zkrátka radši než venku projdete po hezkém interiéru. Zajímavé stavby, které jsou otevřené celoročně, najdete mimo jiné v Brně, Plzni, ve Zlíně a Ostravě.

Vila Stiassni v Brně

Vila Tugendhat není jediným klenotem funkcionalistické architektury v Brně. V Pisárkách stojí na parcele o rozloze tří hektarů vila, která vznikla na konci 20. let minulého století podle návrhu slavného brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Postavit si ji nechal židovský továrník Alfred Stiassni, který zde spolu se svojí ženou Hermine a dcerou Susanne žil pouhých devět let. Před válkou totiž rodina emigrovala přes Londýn do Kalifornie, kde žijí potomci rodu dodnes.

Velkolepý projekt zahrnoval obytné prostory pro majitele a provozní pro služebnictvo. Nechyběla samozřejmě ani velkorysá, do detailu propracovaná zahrada, tělocvična, tenisový kurt, bazén nebo stáje pro koně. Vilu Stiassni můžete navštívit klidně i v prosinci, pro veřejnost je otevřena celoročně, a to vždy v pátek, sobotu, neděli a pondělí. A prohlédnout si ji můžete i v 3D pohledu! 

Foto: Anrephoto, Shutterstock.com

Vila Stiassni se pyšní velkorysou zahradou s bazénem, tenisovými kurty i stájemi pro koně

Baťův mrakodrap ve Zlíně

Jednadvacítka, tak říkají ve Zlíně další funkcionalistické perle, i když trochu jiného rázu. Baťův mrakodrap neboli dům 21 nechal ve druhé polovině 30. let postavit Jan Antonín Baťa, jakožto sídlo pro jeho obuvnickou firmu. Stavba, která je součástí celého komplexu závodních budov, má 16 pater a měří 77,5 metrů.

Krom toho, že se tehdy jednalo o druhou nejvyšší stavbu v Evropě, měl zlínský mrakodrap řadu technologických vychytávek, na danou dobu vskutku nevídaných. Nechyběla potrubní pošta a hustá síť zásuvek elektrického proudu a na telefony. Skutečnou perličkou, kterou snad žádný návštěvník při prohlídce nevynechá, je Baťova pojízdná kancelář umístěná ve výtahu. Otevřeno je celoročně a denně od osmi ráno do devíti večer.

Foto: Zaruba Ondrej, Shutterstock.com

Ve Zlínském mrakodrapu můžete mimo jiné vidět Baťovu kancelář ve výtahu

Šroubová věž v Ostravě

Skoro ze stejné výšky jako z Baťova mrakodrapu si můžete prohlédnout Ostravu z Bolt Tower neboli šroubové věže, která měří 77,7 metrů. Rozhledna, která vznikla v roce 2015, je v podstatě nástavbou vysoké pece v ostravských Dolních Vítkovicích. A proč vlastně Bolt? Stavba vznikla na počest jamajského běžce Usaina Bolta, který město už mnohokrát navštívil. V době své sportovní kariéry měl dokonce takový rituál: nejdřív si jezdil zaběhat do Ostravy, aby se mu ve světových šampionátech dařilo. Pouto k městu vzniklo v době, kdy byl ještě teenager. Tehdy ho radní, ještě jakožto neznámého atleta, přizvali na závody. Prozřetelně v něm viděli velký talent.

Krom návštěvy vyhlídkové věže, které jsou možné celoročně, si určitě zajděte také do zdejší kavárny. A nezapomeňte navštívit ani další části vítkovického komplexu, především multifunkční aulu Gong, kde se pořádají různé kulturní akce, například Colours of Ostrava. V roce 2014 byla na mezinárodním veletrhu realit Expo Real v Mnichově vyhlášena jako jedna z 10 top staveb světa. 

Foto: Tomas Sumara, Shutterstock.com

Bolt Tower je nástavbou vysoké pece v původní železárně v Dolních Vítkovicích

Byt Krausových a Voglových v Plzni

V Plzni se nacházejí dva architektonické skvosty. Stojí za nimi jeden nejvýznamnějších architektů 20. století Adolf Loos. Dva prvorepublikové byty navštívíte celoročně v rámci jedné prohlídkové trasy. Začíná se v apartmánu doktora Josefa Vogla na Klatovské třídě 12 a po ani ne desetiminutovém venkovním přesunu pokračuje u Krausových v ulici Bendova 10.

O bytu Viléma a Gertrudy Krausových, kde se mimo jiné dochovaly vzácné mramorové obklady a zrcadlové stěny, se říká, že je jedním z nejlepší interiérových děl slavného architekta. Podobně jako v případě zmíněných vil Stiassni a Tugendhat si ho ovšem jeho židovští majitelé moc dlouho neužili. Vilém odjel do Anglie, aby připravil nový domov pro rodinu, ale Gertruda i děti se na cestu už vydat nestihly a zahynuly ve vyhlazovacích táborech. Žid byl i lékař doktor Vogl, tomu se však podařilo emigrovat i s rodinou do Kanady.

Foto: www.adolfloosplzen.cz

Židovští majitelé si svých skvostných prvorepublikových bytů moc dlouho užívat nemohli

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek