Eva (32): Začalo to pokutou! První dluhy jsem měla už v 18. Teď čekám miminko a mám čistý stůl

Děkujeme, že jste ochotni svěřit nám své hospodaření a popsat, jak jako rodina vycházíte s příjmy. Chcete se také přidat? Popis finanční situace a vyplněný dotazník posílejte na adresu redakce.prozeny@firma.seznam.cz. Vše zůstává zcela anonymní.

Eva vstoupila do dospělosti bez rodinného zázemí. Po škole většinou pracovala přes agentury, což často znamená krátké smlouvy a nestabilní výdělky. Právě tehdy jí vznikl první dluh: nezaplacené zdravotní pojištění.

A hned v osmnácti letech dostala pokutu za jízdu načerno. Jenže nikdy neměla nikoho, kdo by ji naučil, že tak vznikne dluh a ten se musí zaplatit, že je třeba se s věřitelem domluvit, že to může skončit i exekucí… „Já to ani nevěděla. Často jsem se stěhovala a dopisy od věřitelů nebo exekutora mě míjely. O to větší šok pak byl, když se to na mě sesypalo najednou.“

Stalo se tak ve chvíli, kdy nastupovala do první stabilní práce v pivovaru a ukázalo se, že má několik závazků, o kterých neměla tušení, a z výplaty jí začala odcházet srážka. Zaměstnavatel jí dal šanci, podporu i pochopení. Měla velké štěstí, že jí nabídl dostupné bydlení a propojil ji s dluhovou poradnou.

Teprve tam udělala s poradkyní přehled všech dluhů. Založily datovou schránku, aby měla přístup k informacím, společně požádaly o splátkový kalendář na zdravotní pojištění. Poprvé měla jasný plán, jak situaci řešit a zabránit tak dalším exekucím.

Ještě nějakou dobu žila z úplného minima. Po zaplacení nájmu a srážek jí zůstalo jen pár tisíc. Většinu z nich spolykaly nutné zákroky u zubaře. „Na oblečení nebo koníčky nezbývalo nic. A když jsem potřebovala něco na sebe, koupila jsem to nejlevnější. Každou korunu jsem musela otočit dvakrát. Jídlo jsem docela odbývala, ale i tak stálo pár tisíc měsíčně. Žít tak nebylo nic moc, ale zas jsem měla výhled, že když to vydržím, na konci budu bez dluhů a můžu začít s čistým stolem a s dostatkem zkušeností na to, abych už nikdy nic podobného nedopustila!“

A tak se i dělo – situace se začala postupně měnit. Vedle zaměstnavatele ji později podpořil i partner, který jí pomohl se splacením posledních závazků. Dnes je Evě 32 let, má uhrazené všechny dluhy, stabilní zázemí a s partnerem čekají miminko. Poprvé v životě má čistý stůl a jistotu. „Ten pocit si neumíte představit. Kdo to nezažil, tak nepochopí, jak velký kámen vám spadne ze srdce. Jaké je založit si vlastní účet a hospodařit s tím, co si vyděláte, aniž se bojíte, že účet někdo zablokuje kvůli exekuci… Mě nikdo nenaučil hospodařit, vlastně jsem ani nevěděla, co se musí platit a co se stane, když to neuděláte. Z poradny vím, že je takových lidí víc, proto jsem se rozhodla napsat a příběh sdílet, aby si to třeba někdo uvědomil a začal něco dělat,“ uzavírá Eva.

Evin příběh dobře ilustruje situace, ve kterých se dnešní mladí nejčastěji zadlužují. Typicky jde o zdravotní pojištění, pokuty v dopravě a MHD a období nestabilních příjmů, kdy lidé pracují přes agentury nebo načerno a vůbec netuší, jaké mají vůči státu povinnosti.

Velkou roli hrají i první úvěry (často na vybavení bytu, telefon nebo auto), u kterých podceňují smluvní podmínky, poplatky a případná penále. A výrazně narůstá také gambling: online sázení a hry cílí přímo na mladé, kteří se pak kvůli rychlé hře dostávají k dluhům ještě dřív, než mají stabilní příjem nebo finanční zkušenost.

„Dluh často vznikne v mládí, ale dopady si člověk odnáší do dospělosti. Komplikuje to vztahy, bydlení, zakládání rodiny i přístup k běžným službám, jako je pro většinu z nás samozřejmý bankovní účet,“ shrnuje Barbara Halířová, vedoucí dluhového poradenství Institutu prevence a řešení předlužení.

Eva doplatila na to, že ji nikdo nenaučil hospodařit. A to je třeba co nejdřív - pomoci může i škola. Institut prevence a řešení předlužení (IPŘŠ) má zkušenost, že jsou to učitelé, kdo často jako první zaznamená, že rodina žáka bojuje s penězi. Jenže nemají v ruce nástroje, jak téma otevřít. Proto vznikl projekt a příručka Jak učit o dluzích. „Každá hodina finanční gramotnosti je malý krok k tomu, aby z dnešních žáků nebyli zítřejší klienti dluhových poraden, ale lidé, kteří mají věci pod kontrolou,“ říká Aneta Pešková, koordinátorka vzdělávacích aktivit institutu.