Jak nepropadnout konzumu a ušetřit? Musíte vědět, kolik věcí potřebujete k spokojenému životu

„Žijeme v době, kdy se úspěch měří číslem na bankovním účtu. Jenže ten není vidět, a tak se obklopujeme hmotou – auty, oblečením, nábytkem,“ říká Markéta Soukupová, ředitelka sítě nadačních secondhandů Moment. Podle ní teď žije historicky velmi bohatá generace. „S průměrnou mzdou si dnes dokážeme pořídit násobně víc věcí než naše babičky. Ty často vyžily roky s jedním kabátem.“ Jsou ale dnes lidé díky tomu šťastnější?

Zkuste si malý test. Kolik věcí doma používáte každý den? Kolik alespoň jednou za měsíc? A kolik jich leží ve skříni roky bez využití? Podobná inventura podle Markéty Soukupové často otevře oči. Lidé si věci mnohdy kupují s přesvědčením, že je potřebují. Realita bývá jiná: oblečení nenosí, přístroje zapadnou prachem, dekorace je přestanou těšit.

Radost z nákupu je skutečná, ale krátkodobá. Při nákupu se v mozku uvolňuje dopamin a pak máte pocit, že jste úspěšnější nebo atraktivnější. „Jenže ten pocit rychle vyprchá. A člověk si jde pro další dávku,“ dodává Markéta Soukupová.

Co je pro váš život skutečně nezbytné? Odpověď nenajdete v konkrétním čísle. Každá rodina má jiné potřeby, jiný rozpočet i jiné priority. Důležitější než počet věcí je vztah k nim. Pomoci může jednoduchá otázka: Stojí věc, kterou si chci koupit, za energii, kterou jsem vydal/a prací?

Když si cenu přepočítáte na hodiny práce, rozhodování se často změní. Tři tisíce korun mohou znamenat celý pracovní den. Nebo víc. „Pokud vám věc skutečně dává smysl a budete ji používat, je to v pořádku. Problém nastává ve chvíli, kdy nakupujete automaticky,“ upozorňuje Markéta Soukupová.

Markéta Soukupová není teoretička. Sama sebe popisuje jako idealistku s letitou zkušeností z korporátu a nohama pevně na zemi. Dnes stojí v čele Momentu, sítě nadačních secondhandů, kterou spoluzaložila. Propojují zde udržitelnost s podporou neziskových organizací. Veškerý zisk z prodeje putuje na projekty zaměřené na ochranu přírody, vzdělávání, sociální pomoc nebo duševní zdraví dětí.

Myšlenka projektu je jednoduchá: Dát věcem druhý život a zároveň přispět na dobrou věc. „Věřím, že když se do našich aktivit zapojí víc lidí, začneme vnímat zájem o druhé i o životní prostředí jako běžnou součást života. Darování přebytků se stane normální. Péče o neziskový sektor bude pro veřejnost srozumitelnější a snadněji přístupná. Těším se, až si většina lidí uvědomí, že cirkulovat oblékání je zábava a prospěšnost, která je nadosah. To je budoucnost, na které všichni v Momentu pracujeme,“ říká Markéta Soukupová. Podle ní může právě změna přístupu ke spotřebě přinést větší svobodu i finanční klid.

Nemusíte se vzdát všeho. Smyslem je větší vědomost a kontrola nad vlastními penězi.

Markéta Soukupová se snaží budovat firemní kulturu, ve které se zaměstnanci cítí dobře a mají prostor pro hodnoty, které Moment vyznává. Odpovědnost k lidem i k životnímu prostředí podle ní nemá být marketingový slogan, ale každodenní praxe. „Naší ambicí je, aby se darování a znovuvyužívání věcí stalo samozřejmostí a aby lidé viděli, že neziskový sektor je přirozenou a důležitou součástí společnosti,“ uzavírá.

Možná tedy nejde o to, mít méně za každou cenu. Spíš o to, aby věci, které doma máte, dávaly smysl. Abyste neutráceli energii za předměty, které vám dlouhodobě nic nepřinášejí.

Markéta Soukupová je idealistka s letitou zkušeností z korporátu a nohama na zemi, která věří v možnost společenské změny. Spoluzakladatelka nadace Moment a ředitelka sítě nadačních secondhandů Moment. Veškerý zisk z prodeje věnovaných věcí putuje na projekty zaměřené na ochranu přírody, vzdělávání, sociální pomoc či duševní zdraví dětí. Dlouhodobě se věnuje tématům odpovědné spotřeby, hodnoty peněz a budování firemní kultury postavené na respektu a smysluplnosti.