Chcete mít spokojeného psa? Klíč je v socializaci. Nepřestávejte svému pejskovi ukazovat svět!

Každý pes se rodí s jedinečnou osobností, ale to, jak bude reagovat na svět kolem sebe, ovlivňují hlavně jeho lidé. Možná jste si právě přivezli domů štěně a přemýšlíte, jak ho správně vychovat. Nebo jste adoptovali dospělého psa a rádi byste mu pomohli zvyknout si na nové prostředí a situace. Ať tak či onak, socializace je klíčem k tomu, aby byl pes klidný, vyrovnaný a dobře se adaptoval na běžné situace každodenního života. Dobře socializovaný pes není jen pohodový pro své okolí – především je šťastnější on sám.

Socializovaný pes je sebevědomější, klidnější a celkově spokojenější. Díky tomu se méně bojí nových situací, lidí i jiných zvířat. Naopak pes, který si neprošel dostatečnou socializací, může být úzkostný, reaktivní, nebo dokonce agresivní. A to nejen vůči jiným psům, ale i vůči lidem či neobvyklým situacím – třeba při návštěvě veterináře nebo během cestování. Socializace tedy není péče navíc, ale základ pro harmonický vztah mezi vámi a vaším čtyřnohým přítelem.

Nejvhodnější období pro socializaci začíná už kolem 3. týdne věku štěněte a končí přibližně ve 14 týdnech. V tomto časovém okně je pejsek nejvnímavější k novým zkušenostem a nejlépe je vstřebává. To ale neznamená, že socializace staršího psa je marná – jen bude potřebovat více trpělivosti a postupné kroky.

U štěňat začněte pomalu: seznamte je s domácími zvuky, různými povrchy (koberec, tráva, dlažba), dopřejte jim setkání s různými lidmi i zvířaty. Důležitá je pozitivní atmosféra – pokud pes projeví strach, netlačte na něj. Lepší je ustoupit a zkusit situaci později znovu, pomaleji. Tip: Své štěně vždy seznamte s ostatními psy až po všech potřebných očkováních!

Socializace se netýká jen jiných psů. Psa je potřeba naučit, že svět je pestrý a že různí lidé, zvířata a prostředí nejsou hrozbou. Nechte ho potkat děti, seniory, osoby s hůlkami, cyklisty i běžce. Ukažte mu městský ruch, dopravní prostředky, návštěvy u známých. U seznamování s dalšími psy dbejte, aby se setkával se stabilními a vyrovnanými jedinci – ideálně v rámci psí školky nebo kontrolovaných skupin, například na cvičáku. Není třeba psa neustále někam vodit – kvalita zážitků je důležitější než kvantita.

Každý pes má jiné tempo. Některý se s novinkami sžije raz dva, jiný potřebuje víc času a opatrnosti. Důležité je všímat si signálů stresu: zívání, olizování čumáku, stáhnutý ocas nebo vyhýbání se kontaktu. V takových případech ustupte, zklidněte situaci a zkuste jiný přístup. Pomáhá také pozitivní posilování – tedy odměňování psa za klidné chování v nových situacích. Pokud se opakovaně setkáváte s problémem, neváhejte oslovit zkušeného trenéra nebo kynologa, který vám pomůže najít cestu.

Mnoho lidí považuje socializaci za hotovou věc, kterou „odškrtnou“ ve štěněcím věku. Ve skutečnosti ale socializace nikdy nekončí. Pes potřebuje i v dospělosti nové podněty, setkání a zkušenosti, které mu pomáhají zůstávat psychicky vyrovnaným a učenlivým. Nepřestávejte mu ukazovat svět, i když je to jen jiná trasa procházky, výlet k rybníku nebo návštěva známých. Každá zkušenost se počítá!

>>>Co dělat, když se pes dusí? Použijte Heimlichův hmat