Máte doma psa a chcete k němu štěně? Musíte zajistit, aby byli nejlepší kamarádi!

Příchod dalšího psa do domácnosti je krok, který ovlivní každodenní rytmus celé rodiny. Štěně s sebou přináší nejen roztomilost a radost, ale i chaos a změny, které mohou být pro stávajícího psa nepříjemné. Psi jsou zvířata s vlastními emocemi, potřebují prostor, čas a správný přístup, aby se nová situace stala přirozenou a nikoli ohrožující. Na vás je, abyste celý proces citlivě řídili a možné komplikace řešili s klidem a pochopením.

Největší chyba je přivést štěně domů a ihned ho postavit tváří v tvář staršímu psovi. Takové setkání často končí nedorozuměním, protože „starý pejsek“ si své území i páníčky brání. Ideální je první kontakt uskutečnit venku, na neutrálním místě: třeba v parku nebo na zahradě. Očichají se, zhodnotí situaci a dostanou možnost jeden druhého vnímat bez pocitu ohrožení vlastního prostoru.

Po úvodním kontaktu je vhodné se společně projít. Chůze bok po boku pomáhá vytvořit mezi psy pocit smečky. Teprve poté, co spolu stráví nějaký čas v klidu, by měli společně vstoupit do domu. Tím předejdete situaci, kdy starší pes vnímá štěně jako vetřelce na svém území.

V prvních dnech doma je klíčové vytvořit oběma psům podmínky pro klidné soužití. Každý by měl mít vlastní pelíšek, misku i hračky. Nechte staršího v klidu pozorovat štěně, a pokud se chce vzdálit, umožněte mu to. Nepřetěžujte je společným časem – seznamování by mělo probíhat postupně.

Pozornost rozdělujte spravedlivě. Starší pes by neměl mít pocit, že přišel o své výsadní postavení. Dopřejte mu dostatek lásky a individuálního času. Štěně zároveň potřebuje učit, co si smí dovolit. Pokud neustále obtěžuje staršího, zasáhněte. Mírné vrčení je v pořádku – jde o přirozený způsob komunikace. Nesmí však přerůst v agresi.

Menší třenice jsou běžné. Starší pes štěněti ukazuje hranice, štěně je testuje. Pokud ale dochází k opakovaným nebo intenzivním konfliktům, je potřeba zasáhnout. Nikdy situaci neřešte křikem ani fyzickými tresty – tím jen zvýšíte stres a nejistotu.

Místo toho psy dočasně oddělte, zklidněte situaci a pokuste se analyzovat příčinu. Může jít o žárlivost, bolest, frustraci nebo prosté nedorozumění.

Chcete-li vytvořit mezi mazlíčky pouto, věnujte se jim společně. Procházky, výcvik, hry na zahradě nebo krmení ve stejný čas posilují pocit, že tvoří jednu smečku. Starší pes může být pro štěně přirozeným vzorem, štěně zase přináší novou energii a podněty. Dbejte však na to, aby měl každý pes i prostor pro sebe – odpočinek bez rušení je pro obě strany důležitý.

Ve výjimečných případech se může stát, že si psi nesednou ani po delší době. Jestliže se situace nelepší, napětí narůstá a hrozí zranění, je třeba zvážit další kroky. Dlouhodobé oddělení prostoru, řízené interakce nebo i hledání nového domova pro jednoho pejska může být sice krajní, ale nutné řešení.

Každý pes má jinou povahu, zkušenosti i hranice. Zatímco jeden snese štěně s nadšením, jiný se může cítit ohrožený a reagovat odmítavě. Důležité je nenechat situaci „vyhnít“, ale aktivně ji řešit: s rozvahou, trpělivostí a odbornou pomocí, pokud je potřeba.

Kvíz: Znáte psí řeč? Otestujte své znalosti a zjistíte, jak dobře rozumíte svému mazlíčkovi