Jak naučit psa aportovat? Zábava, která posílí váš vztah a neunaví vás, ale jeho

Možná vás překvapí, že ideální doba na nácvik aportu přichází už ve chvíli, kdy váš chlupatý mazlíček zvládá základní poslušnost. U štěňat můžete začít klidně už od 3–4 měsíců. V té době jsou zvídavá, mají spoustu energie a hlavně – chtějí si s vámi hrát.

Ale i když máte staršího psa, není nic ztraceno. Naopak, pokud má rád hračky nebo pamlsky, dá se aport zvládnout i v pokročilejším věku. Jen je potřeba přizpůsobit tempo, délku tréninku a počítat s tím, že zvyk je železná košile. A někteří psi jsou prostě pohodáři, kterým přinesení čehokoli nepřipadá důležité.

U štěňat máte výhodu – milují vaši pozornost a ještě si nevytvořila špatné návyky. Stačí najít vhodnou hračku (měkkou, lehkou, ideálně něco, co se dá snadno kousat), hodit ji jen kousek a nadšeně povzbuzovat.

Když štěně hračku vezme do tlamy, nesnažte se mu ji hned vyrvat – spíš ho lákejte zpět k sobě a vyměňte hračku za pamlsek. Tím ho zároveň nenápadně učíte i povel „pusť“. A nezapomeňte na pochvalu – přehnanou, radostnou, prostě jako by právě zachránil svět. Pro psa je vaše nadšení ta největší odměna.

U staršího psa je to víc o motivaci a trpělivosti. Ne každý pes chápe, že má něco nosit zpět – vždyť z jeho pohledu to hodíte pryč, tak proč to nosit zpátky?

Začněte tím, že si pes vytvoří pozitivní vztah ke hračce. Můžete ji natřít něčím voňavým (například paštikou), pohrát si s ní, udělat z ní „kořist“. Až si ji oblíbí, zkuste mu ji házet na krátkou vzdálenost.

Když pes hračku vezme, nechte ho s ní chvilku vyhrát, a pak lákejte zpět, třeba s druhou hračkou nebo oblíbeným pamlskem. Odměňujte každý krok správným směrem – to, že ji popadne, že se otočí, že dojde blíž. Postupně si to poskládá jako puzzle.

Pokud pes naprosto ignoruje hračku, možná jste mu jen nenabídli tu správnou. Některým vyhovují měkké plyšáky, jiní milují pískací míčky, další chtějí něco, co voní jako kuře. Někdy také pomůže, když aportujete vy, ukážete psovi, že to, co držíte v ruce, je opravdu velká zábava.

Zkuste se o hračku se psem přetahovat, běhat s ní, schovávat ji. Z probuzené zvědavosti se často stane zájem a ten je klíčem k tréninku.

To, že se psovi nedaří aport nemusí, být jen jeho chyba. Sáhněte si do svědomí, zda neděláte jeden z těchto nešvarů.

Některé psy aport naprosto pohltí, chtějí házet pořád, kdykoli a kdekoli. V takovém případě je důležité nastavit si hranice. Učte psa, že házení začíná a končí podle vás, ne podle něj. Povely jako „stačí“ nebo „dost“ jsou stejně důležité jako samotné „přines“.

A taky nezapomínejte – hra je jen jedna z forem komunikace. Když má pes aport rád, můžete toho využít i při tréninku jiných povelů nebo jako odměnu za správné chování.

>>>Patří pes do postele? Je lepší než plyšák. Ale musí vědět, kdo je doma pánem, a nesmí rušit intimní život