Hlavní obsah

Rozvodové peklo: Tyhle 3 věci si zakažte, abyste neublížili dětem!

Foto: ESB Professional, Shutterstock.com

Rozvod není snadný pro nikoho. Pro vás, pro vašeho partnera, ale ani pro vaše děti. Právě pro ně (obzvlášť pokud jsou malé) může být tahle situace velmi traumatizující. Proto jim ji co nejvíc ulehčete!

Článek

Rozvod není jen záležitostí vás a všeho protějšku, stejně silně jej prožívají i vaše děti. Dospělí na to ale mnohdy zapomínají. Zahlceni starostmi, obavami, pod tíhou hádek a sporů nechávají potomky doslova topit ve zmatku a nejistotě. Pokud tohle zrovna prožíváte, zkuste to svým dětem neztěžovat – stačí dodržet pár pravidel.

Pár slov na úvod

Starší děti (teenageři) už o životě něco přece jen vědí, leccos pochopí, a když ne, umějí se zeptat. S nimi se prostě o všem mluví snáz, i když samozřejmě to může být diskuze velmi bouřlivá a bolestivá. Ale minimálně nemusíte tolik přemýšlet nad formulacemi – jsou velcí, budou vám rozumět. Tady v podstatě stačí upřímnost a ochota mluvit, nepřehlížet je a dopřát jim informace.

Kdo ale rozvodem rodičů mnohdy tiše, ale o to silněji trpí, jsou malé děti. Bortí se jim celý svět, který doposud znaly, vše, co jim dodávalo pocit jistoty a klidu, je jinak. Neumějí to vysvětlit ani popsat, ale mají strach. Z nedostatku životních zkušeností pak reagují pro dospělé až nepochopitelně. Víc „zlobí“, začnou se vztekat, nebo se naopak uzavřou do sebe, mohou přijít noční můry, pomočování, zhoršení známek či kázeňské prohřešky ve škole či školce, zvýšená agresivita a podobně. To často bývají už vážnější stavy, kdy je potřeba vyhledat odborníka, s jehož pomocí proměnu dítěte a jeho problémy vyřešíte. 

Bohužel nic z toho ale není vina dítěte, nýbrž vaše. Nejspíš jste nevědomky nebo ze snahy ho chránit situaci podcenili, špatně jste mu změny vysvětlili anebo jste mu neřekli vůbec nic.

Jakých dalších chyb jste se možná dopustili, a jak naopak k dění okolo rozvodu správně přistoupit?

Foto: Alfira, Shutterstock.com

S dětmi musíte především mluvit, odpovídat na jejich otázky a pomoci jim uklidnit zmatek v malých hlavičkách

Tohle ne!

Nejdřív se zaměříme na chyby, kterých se v postoji k dětem rozvádějící rodiče nejčastěji dopouštějí. Tohle byste prostě dělat neměli:

  • Mlčení - Někdy rodiče ze snahy dítě chránit nebo prostě proto, že nevědí, jak na to, mlčí. Předstírají, že se nic neděje, potomka z dění jakoby vystrčí a nechají ho stát na okraji. „Jenže mlčení podporuje tíživou atmosféru. Dítě vnímá, že se něco děje, je vystrašené, nejisté, může mít různé představy o tom, co se stalo. A jeho fantazie mohou být o hodně horší než realita,“ varuje koučka osobního rozvoje Klára Gelnarová.
  • Svalování viny - Jsou to věty typu „tatínek už nemá maminku rád, našel si jinou paní“ a podobně. Jenže svalování viny na partnera dětskou bolest ještě zhorší. „Nezatěžujte dítě hledáním viníka. Dítě má mámu a tátu, proto se snažte partnera v očích dítěte neshazovat. Ratolest pak může cítit potřebu jednoho z rodičů chránit, čímž přechází z dětských radostí do dospělých starostí,“ vysvětluje terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová. Vlastně tak přebírá zodpovědnost, se kterou si nedokáže poradit.
  • Emoční výbuchy - Je jasné, že rozvod vás vysiluje, jste podráždění, unavení a ve stresu. Přesto by dítě nemělo být svědkem vašich emočních výbuchů a nemělo by ani slýchat strohá odmítnutí typu „teď mě nech“ nebo „neptej se na hlouposti“. Naopak: buďte připravení na to, že v těchto vypjatých situacích dítě vyžaduje a potřebuje mnohem víc vaší pozornosti a lásky. Dopřejte mu ji!

Takhle ano

Teď už víte, jakých chyb se vyvarovat, ale jak tedy malé dítě do – i pro dospělé – nepřehledné situace zasvětit? Opět máme pár rad:

  • Pravda a odpovědi - Žádná otázka, se kterou dítě přijde, není hloupá. Každá si zaslouží upřímnou odpověď. Samozřejmě volte slova adekvátně k věku dítěte, ale nic před ním netajte, nepokrucujte realitu. Klidně řekněte, že si prostě maminka s tatínkem už tolik nerozumějí, jejich cesty už nejsou stejné, ale to, že už nejste manžel a manželka, neznamená, že nejste máma a táta. Ideální pak je, když se dítě ani ptát nemusí, vy mu vše včas vysvětlíte. Tohle platí i pro děti, které jsou uzavřené. Mluvte s nimi, i když ony mlčí. vše, co řeknete, vstřebávají.
  • Fakta - Tak jako vy máte jisté obavy týkající se budoucnosti, má je i vaše dítě. Proto mu co nejpřesněji popište, jak fungování vaší rodiny bude nyní vypadat. „Dítě potřebuje alespoň pár jistot ve smyslu, kde najde tátu, kde mámu, kde kdo bude bydlet, jak často se bude s tatínkem či maminkou vídat a podobně,“ radí Lucie Mucalová. Jsou to nová pravidla jeho nového života, zábradlí, o které se může opřít pokaždé, když bude mít strach.
  • Není to tvoje vina - Tohle musí vaše dítě vědět! Někdy totiž ti nejmenší přebírají zodpovědnost za rozpad rodiny na sebe, mají pocit, že to je jejich chyba. Že maminka s tatínkem se hádali kvůli jeho špatným známkám ve škole nebo protože byli unavení z jeho zlobení a podobně. Opakujte, že tak to není, že jde jen o vaše a partnerovy rozpory, změnila se vaše vzájemná láska, nikoli vaše láska k dítěti!

Také si myslíte, že existují slova, kterými rodiče mohou napravit své fatální selhání?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama