Chci dítě, ale chlapa nemám. Pomohou sperminátoři. Muži, co darují život zdarma, jen na dobré slovo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dnes, 13. srpna, na TV Nova startuje nová dokumentární série Sperminátoři, která právě šedou zónu toho, jak se také může zrodit nový život, odkrývá. Režisérka Eva Tomanová se tímto tématem zabývá dlouhé roky, koneckonců i její dokument je časosběrný – osudy žen, které využily služeb sperminátorů, i jich samotných, sledovala sedm let.

Lesbické páry a také ženy, které prostě zatím nenašly vhodného partnera, s nímž by mohly založit rodinu. Ženy, kterým biologické hodiny bijí na poplach. Ženy, pro které jsou sperminátoři v podstatě jedinou možností, jak mít dítě. „Na reprodukční kliniku nemůže přijít lesbický pár nebo single žena. Podle našich zákonů je umělé oplodnění jen pro heterosexuální páry,“ potvrzuje režisérka Eva Tomanová.

Samozřejmě by se tohle pravidlo dalo obejít, třeba by se našel dobrý kamarád, co by s vámi na kliniku zašel a sehrál vašeho partnera. Jenže tohle řadě žen přijde nedůstojné, navíc, jakmile s nějakým mužem na kliniku vstoupíte, je oficiálně evidován jako otec. Mnohým ženám se také nechce do hormonální léčby, která je s umělým oplodněním spojená, a co si budeme nalhávat, tahle cesta nebývá ani levná.

Kdežto sperminátoři cenný biologický materiál darují zdarma, bez papírování, lékařských procedur, jen na dobré slovo. V den vaší ovulace už vám stačí jen inseminační stříkačka…

Pochopit motivaci žen, které se k tomuto způsobu početí rozhodnou, není těžké. Prostě to jinak nejde a touha po dítěti umí být silná. Ale co sperminátoři, jaká je jejich motivace, když oni sami z toho žádný zjevný profit nemají? Ženy jim za sperma většinou neplatí, nejde ani o sex, jen o předání „kelímku“ s možným novým životem. Mimochodem, jeden z účastníků dokumentu takto zplodil už padesát dětí, což je pravděpodobně český rekord (ve Skotsku je podle Tomanové muž, který má takových dětí 110). „Motivace jsou samozřejmě různé, ale nejvíc rezonuje téma samoty, touhy nebýt sám, něco tu po sobě zanechat. Tohle dárcovství je ale pro muže i zdrojem příjemného pocitu, že někomu pomáhají, konají dobro,“ vysvětluje Tomanová. Ta se samozřejmě setkala i s tím, že někteří sperminátoři jsou jednoduše přesvědčeni, že jejich genofond je tak kvalitní, že by byl hřích ho nešířit, jak to jen jde.

První, co vás asi napadne, jsou sociální sítě či inzeráty. Ale kdepak, sperminátoři svoje služby většinou nikde veřejně nenabízejí. „Funguje to spíš na doporučení. Ženy, kterým už třeba někdo takto pomohl, ho doporučí jiné ženě, která řeší podobný problém. Sperminátoři si inzeráty nedávají, maximálně na nějaký odpoví, když si ho podá žena,“ vysvětluje Tomanová.

Tihle muži sice nepotřebují být otci se vším, co k tomu patří, jsou opravdu jen dárci biologického materiálu, na druhou stranu ho ale nedají kdekomu. Chtějí vědět, kdo jsou matky jejich potenciálních dětí, mnozí z nich jsou i v nějaké podobě součástí životů takto vzniklých rodin. Třeba jako rodinný kamarád, strejda, výjimkou nejsou ani situace, kdy matky starším dětem vysvětlí, kdo je jejich táta.

Všechno to vlastně vypadá velmi jednoduše. Žena chce dítě a jediné, co potřebuje, je sperma. Toho mají zmiňovaní muži dost a rádi pomohou. Nikde oficiálně nefigurují, nejsou zapsaní v rodném listě takto zplozeného dítěte, to má oficiálně jen matku, která na sebe bere veškerou zodpovědnost a povinnosti včetně těch finančních. „Jenže na to nemůžete podepsat žádnou smlouvu, takže je to všechno jen na dobré slovo. Celý proces je vlastně založen jen na obrovské vzájemné důvěře, že se nikdo v budoucnu nebude ničeho domáhat,“ říká Eva Tomanová. Kdyby totiž žena kdykoli v budoucnu chtěla po svém sperminátorovi třeba alimenty, s testy DNA by se jich u soudu asi domohla. A stejně tak by uspěl muž, kdyby se chtěl domáhat svých otcovských práv. „Taky je potřeba myslet na děti, které se mohou v dospělosti ozvat a chtít vědět, kdo je jejich otec,“ dodává Tomanová. Přitom nejde jen o pár miminek, takových dětí se nerodí málo. Podle odhadů Evy Tomanové jich u nás takto na svět přišly už stovky. A další určitě ještě přijdou…

Před porodem se musela skrývat, její dítě fascinovalo svět. Jak to bylo s prvním miminkem ze zkumavky