Zmrazení vajíček nabízí vyšší šanci na mateřství v pozdějším věku i po onkologické léčbě

Ideální věk pro početí dítěte je ze zdravotního hlediska u žen kolem 25. roku věku, od třicátých narozenin ovariální rezerva (tedy množství vajíček ve vaječnících) přirozeně klesá a po 35. roce se šance na spontánní těhotenství již významně snižuje. Kromě množství vajíček (oocytů) klesá společně s postupujícím věkem zároveň jejich kvalita (čímž roste riziko genetických poruch plodu). Zhruba u deseti procent žen pak dochází ke ztrátě plodnosti vlivem předčasného selhání funkce vaječníků již před pětatřicátým rokem života.

Social freezing, tedy zamrazení pohlavních buněk, představuje vhodné řešení pro mladé ženy, které z jakéhokoli důvodu prozatím neplánují založení rodiny, ať je to budování kariéry, absence vhodného partnera nebo zdravotní problémy.

„Zamrazení vajíček doporučujeme ideálně do věku 35 let. V případě, že je žena zdravá, samozřejmě může otěhotnět i přirozenou cestou a zamrazená vajíčka nemusí nikdy použít. Ta slouží jen jako ‚pojistka‘ plodnosti do budoucna a šance porodit zdravé miminko,“ vysvětluje Alena Šestinová, vedoucí lékařka IVF kliniky Gennet Praha. Žádná striktní věková hranice neexistuje, obecně však platí, že čím dříve se pro tento zákrok žena rozhodne, tím lepší má šance na početí vlastního potomka do budoucna.

>>>Darování vajíček může být jedinou šancí na potomka. Co čeká dárkyni i příjemkyni?

Social freezing je lékařskou metodou šetrného mrazení pohlavních buněk (ženských vajíček nebo rovněž mužských spermií), která umožňuje jejich bezpečné uchování po mnoho let. Metoda tak umožňuje počít dítě i ve vyšším věku, kdy může být biologická plodnost již problematická, s vyšším věkem se totiž mění poměr dobrých a špatných vajíček.

Třicetiletá žena potřebuje k otěhotnění průměrně šest vajíček, ve věku 43 let toto číslo ale vzroste až na 18 vajíček. Social freezing nabízí možnost využít svá „mladší“ vajíčka třeba ve 40 letech. Šance na miminko jsou pak v tomto věku podle lékařů prakticky stejné jako v době, kdy byla vajíčka zmrazena.

„Pokud se žena rozhodne pro zmrazení vajíček, její první kroky by měly směřovat ke gynekologovi a potom na kliniku reprodukční medicíny. Zde bude pacientka vyšetřena, zhodnotí se její celkový zdravotní stav a bude poučena o průběhu dané metody,“ popisuje lékař a IVF specialista Libor Hradecký.

Celý proces začíná úvodní konzultací s IVF specialistou, při které je již dobré znát výsledky vyšetření pacientky, jako je vaginální ultrazvuk a hormonální profil (krevní testy, které zjišťují AMH – test ovariální rezervy, TSH – test na štítnou žlázu, hodnotu hormonu prolaktinu a také test na sexuálně přenosné nemoci). Na základě těchto výsledků sestaví lékař takzvaný stimulační protokol.

>>>Neplodnost u žen. Příčinou může být endometrióza i operace slepého střeva

Dalším krokem je hormonální stimulace, která obvykle začíná s příchodem menstruace. Vaječníky jsou stimulovány kombinací hormonů, které si žena denně aplikuje. Tyto stimulační léky obsahují folikuly stimulující hormon (FSH) a eventuálně luteinizační hormon (LH). Efekt stimulace lékař průběžně sleduje pomocí ultrazvuku, obvykle jsou potřeba dvě kontroly během menstruačního cyklu. Cílem je, aby ve vaječnících vznikl optimální počet folikulů, z nichž budou získána vajíčka.

Po zhruba deseti dnech hormonální stimulace, když folikuly dosáhnou potřebné velikosti, se provede odběr vajíček, což je poměrně rychlý a bezbolestný zákrok, který probíhá v analgosedaci nebo celkové narkóze a trvá zhruba 10 minut. Po zákroku si žena odpočine na lůžku na tzv. dospávacím pokoji a po přibližně dvou hodinách může odejít s doprovodem domů.

Samotný odběr provádí lékař pod ultrazvukovou kontrolou pomocí tenké punkční jehly, která je zavedena přes pochvu k vaječníkům. Během zákroku je odsáta folikulární tekutina obsahující vajíčka (oocyty), v laboratoři pak embryolog vyhodnotí zralost a kvalitu odebraných oocytů pod mikroskopem a následně provede jejich zmrazení extra šetrnou metodou – vitrifikací. Tato technika spočívá v rychlém ochlazení buněk na teplotu -196 °C během několika sekund. Při vitrifikaci se používají „kryoprotektivní“ látky, které chrání buňky před případným poškozením.

Finanční náročnost této metody se liší podle ceníků jednotlivých reprodukčních klinik a specializovaných pracovišť, obecně lze říci, že cena za kompletní cyklus social freezingu se pohybuje mezi 30 až 35 tisíci korun, přičemž zahrnuje zpravidla veškerá potřebná vyšetření, konzultace, ultrazvukové kontroly, odběr vajíček, zamrazení určitého počtu kusů oocytů a jejich uchování na jeden rok. Žena si většinou sama doplácí náklady na stimulační hormonální léky, stejně jako uchování vajíček v kryobance na každý další rok.

Syndrom polycystických vaječníků. Příznaky? Výkyvy hmotnosti, akné i padání vlasů