Hlavní obsah

Mateřská láska. Pokud ji po porodu necítíte, nejste nutně špatná máma. Není to automatický cit

Foto: Leszek Glasner, Shutterstock.com

Foto: Leszek Glasner, Shutterstock.com

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jakmile toho tvorečka poprvé uvidíte, je z toho láska jako trám. Ten nejsilnější cit, který jste kdy cítily. Během pár vteřin prostě víte, že pro své dítě uděláte cokoli a že jste nikoho v životě nemilovaly víc. Jenže co když to tak není? Co když po porodu cítíte všechno možné, jen ne nával lásky?

Článek

Většina žen to tak doopravdy má. Hned po porodu cítí ke svému potomkovi tak silnou lásku a cit, že to až bere dech. Ale jsou i matky, které to mají úplně jinak. Koneckonců například studie z roku 1980 autorů K. M. Robsona a R. Kumara uvádí, že až 40 % prvorodiček a 25 % druhorodiček cítilo bezprostředně po porodu, a když své dítě poprvé chovaly, spíš lhostejnost. Podle řady studií tohle odezní zhruba do týdne, ale rozhodně není nijak extrémně neobvyklé, že to trvá i několik měsíců, než se podaří vztah k dítěti vybudovat.

Proč se mateřská láska nedostaví

Jednoznačná odpověď neexistuje, příčiny se mohou různit. „V ideálním případě by tento euforický stav měly zajistit hormony, avšak není to pravidlem. Ženu ovlivňuje například průběh těhotenství, porodu i první chvilky po něm. Pokud byl porod pro matku traumatický, byly při něm komplikace nebo prožívá náročné vztahové období, nával radosti doopravdy přijít nemusí,“ říká životní koučka Lenka Procházka.

Svou roli samozřejmě hraje i vaše osobní nastavení, povaha, temperament i to, jaký vztah jste měly vy samy se svou matkou. Nejčastěji jde o následující problémy:

  • Těžký (traumatizující) porod.
  • Nemožnost být s dítětem bezprostředně po porodu (když má matka či dítě zdravotní problémy, kvůli kterým spolu nemohou být).
  • Vztahové problémy s otcem dítěte.
  • Existenční problémy (radost z dítěte převáží strach z budoucnosti).

A protože se po porodu nedostaví očekávaná láska, ale naopak negativní pocity, není divu, že jdou ruku v ruce s pocity studu, viny a silné sebekritiky, že jste jako ženy selhaly.

Foto: Ratchat, Shutterstock.com

I na mateřství musíte mít talent. Někdo ho má větší, někdo menší, ale v nějaké míře ho má naprostá většina ženFoto: Ratchat, Shutterstock.com

Mateřská láska není automatická

Odborníci se shodují, že představy o mateřském instinktu, který se postará v podstatě o všechno (aby ženy toužily mít děti, aby okamžitě věděly, jak o ně pečovat, a okamžitě je milovaly), je tak trochu mýtus. „Sázka na všespasitelný mateřský instinkt je často ošidná, každá žena se musí teprve naučit být matkou,“ říká psycholožka Catherine Monk z University Columbia. Tak jako se vším, co je potřeba se naučit, i tady platí, že každý máme své tempo, někomu to jde hned, jinému to trvá déle.

Pokud patříte do druhé skupiny, ještě to neznamená, že nejste dobrá máma. „V nové pozici se potřebujete usadit a to podle mě trvá klidně i dalších 9 měsíců, je to takové druhé těhotenství – razantní změna životního stylu. Do toho řešíte fyzické a hormonální změny. To všechno je zapotřebí zpracovat, vyrovnat se s tím a najít znovu sama sebe,“ potvrzuje Lenka Procházka.

Jak vybudovat pouto s dítětem

Čas je lék na kdeco a i v tomto případě pomáhá. Čím víc času se svým dítětem jste, čím déle o něj pečujete (byť třeba jde o rutinní činnosti, jako je přebalování, koupání, krmení…), tím víc vzájemný vztah posilujete. Je to vlastně jako v milostném životě – někdo zažije lásku na první pohled, jiný ji musí budovat – ale láska je to nakonec tak jako tak, tady aspoň v naprosté většině.

Dalším okamžikem, kdy se věci většinou začínají zlepšovat, jsou chvíle, kdy se začne dítě víc projevovat. „Vztah mámy a dítěte se vyvíjí postupně. Jakmile se dítě začne smát, vyslovovat první slabiky, natahovat ručičky, přijdou ty momenty, kdy láska zesílí, protože vidíme zpětnou vazbu a ta je pro každého důležitá,“ upřesňuje Lenka Procházka.

Nezapomínejte ale ani na odpočinek – každý potřebuje čas a prostor jen pro sebe a to, že je z vás najednou máma, na tom nic nemění. Měla byste důsledně dočerpávat energii a dobíjet si baterky, protože unavená, vyčerpaná, psychicky i fyzicky zdeptaná máma nemá na nic sílu.

Co když jde o poporodní deprese

Pokud pochyby neslábnou, nemizí a pouto se neobjevuje, mohlo by jít o poporodní depresi. Ta má mnoho dalších příznaků než jen to, že necítíte k dítěti bezmeznou a okamžitou lásku. Každopádně pokud víc jak dva týdny pociťujete návaly úzkosti, depresivní stavy, apatii, ztrátu zájmu o cokoli (nejen o dítě), nebo máte dokonce sebevražedné myšlenky, mohlo by se jednat o toto onemocnění. V tom případě na nic nečekejte a ihned vyhledejte odbornou pomoc.

Načítám