Hlavní obsah

Dítě a rodič. Jak se mění jejich vztahy v průběhu života?

Foto: Alena Ozerova, Shutterstock.com
16. 12. 2020

Milujete je pořád stejně. Ať je jim rok, nebo třicet. Jsou to vaše děti a vaše láska je bezmezná, nepodmíněná. Ale vaše vztahy a to, jak vás potomek vnímá, se mění. Jsou to přirozené životní etapy, jimiž si každý s dítětem projde. Víte, co vás čeká, když se stanete rodičem?

Článek

Narodí se a převrátí vám život naruby. Až když poprvé pochováte své dítě, doopravdy pochopíte význam slova láska. I když vás někdy štvou, jdou vám na nervy, jste kvůli nim unavení, vyčerpaní, pořád je milujete! A jak to cítí děti? I ty mají rodiče rády, i když vztahy procházejí různými etapami. Co vás čeká?

Etapa 1: Naprostá závislost

Zhruba první tři roky je na vás dítě v podstatě totálně závislé a v jeho očích jste vlastně Bůh – ten, kdo všechno umí a se vším si poradí. Naplníte hladové bříško, pomůžete s prvními krůčky, pofoukáte odřené koleno. Jste první, koho dítě ráno spatří, a poslední, koho vidí před usnutím. Jste celý jeho svět. A pomineme-li dětské vztekání, vlastně nemá potřebu vám odporovat. Když řeknete, že je tráva fialová, bude vám věřit.

Etapa 2: První sociální vztahy

Někdy mezi třetím a čtvrtým rokem nastoupí většina dětí do školky a jejich svět se najednou rozšiřuje. Už není jen rodina, ale jsou tu učitelky, kuchařky a spousta nových kamarádů. Je to věk, kdy potomci začínají navazovat první přátelství. Zjišťují, že rodiče nejsou dokonalí: paní učitelka umí hrát na klavír, kdežto maminka ne, školník opraví topení, zatímco tatínek musí volat opraváře. A také začne řadu věcí okoukávat i od jiných lidí než od vás a naučí se tak spoustu dobrého, ale připravte se i na novinky, ze kterých mít radost nebudete.

Foto: FamVeld, Shutterstock.com

Ve školce se děti setkají s jinými lidmi, prostředím i způsoby

Etapa 3: Prepuberta

Období zhruba od šesti do deseti let považují odborníci za nejšťastnější. Dítě má dostatek zkušeností a dovedností, aby bylo z velké části samostatné, plně si uvědomuje své já, má na řadu věcí vlastní názor, snaží se prosazovat své potřeby, ale neřeší žádné velké problémy, neohrožuje ho stres (pomineme-li rozvod, úmrtí v rodině, šikanu ve škole a podobně), má dost času na zábavu a navazuje pevnější kamarádství. A také se objevuje potřeba vymezit se vůči rodičům. Už dokáže tvrději odporovat i kritizovat. Poprvé nejspíš zažijete smutek nad tím, že pokud jde o zábavu a trávení volného času, nad partou kamarádů už nemáte šanci vyhrát. Můžete mít pocit, že se vám dítě vzdaluje, ale je to přirozený vývoj.

Etapa 4: Puberta

Tady asi není potřeba příliš mnoho slov. Puberta je jedno z nejtěžších období rodičovství. Jako by se z dítěte stal úplně jiný člověk. Dříve usměvavý chlapec je věčně otrávený, vzdoruje a vše, co řeknete, je v jeho očích trapné. Dříve společenský tvor je nejspokojenější, když je zavřený u sebe se sluchátky na uších, a každá minuta strávená s rodiči je pro něj utrpení. A když už s vámi mluví, jen vás vytáčí. Výkyvy nálad, sklony k extrémním názorům, výbuchy vzteku střídané pláčem, to vše k pubertě patří. Občas můžete mít pocit, že vás dítě spíš nenávidí, ale tohle si musejí odžít rodiče i děti.

Foto: Motortion Films, Shutterstock.com

Neslyší, nevidí, není přítomen. A když reaguje, většinou značně podrážděně

Etapa 5: Čerstvá dospělost

Jakmile puberta odezní (u někoho to může být v šestnácti, u jiného v osmnácti), je to jako byste se konečně nadechli čerstvého vzduchu. Dítě je zpět se vším, co jste na něm tolik milovali. A navíc je dospělé, což dává vašemu vztahu zcela nové dimenze – už nejste autorita, průvodce životem, ale jste parťák! Můžete si spolu zajít na pivo či víno a poradit si, protože je spousta oblastí, o nichž toho potomek ví o dost víc než vy. Můžete se vzájemně inspirovat a podporovat.

Etapa 6: Dospělost

Bavíme se o době, kdy jsou rodiče v důchodovém věku a jejich ratolesti mají děti. Tady většinou přichází opravdové porozumění a pochopení: syn či dcera konečně chápou, co všechno jste prožívali, když oni byli dětmi, proč jste se kvůli různým věcem zlobili, trápili, z čeho jste měli takový strach a podobně. A také se role trochu vyměňují – najednou jsou vaše děti těmi, kdo se o vás starají, pečují, s řadou věcí vám radí, pomáhají. A občas nad vámi s úsměvem nechápavě kroutí hlavou.

Když jsou rodiče staří a nemocní, bývá to těžké a náročné. Sendvičová generace: Jak skloubit péči o děti i rodiče?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.