Článek
Určit hranice malého či velkého podvádění je prakticky nemožné, v každém vztahu to mají lidé nastavené jinak. Někoho může ranit, když se jeho partner jen zapovídá se sousedkou, další nad úletem na jednu noc přimhouří oči… Podstatné je, jak takové chování vnímáte vy a co s vámi dělá.
Co není vidět, nevadí?
Pojem mikropodvádění je poměrně nový, v psychologii se používá jen pár let a značí chování, které sice není fyzickou nevěrou, ale má k ní nakročeno a balancuje tedy tak trochu na hraně. Ublížit ovšem může úplně stejně jako tzv. „velké“ podvádění. Narušením důvěry je v každém případě a omlouvat ho nevinností je čirý alibismus. Pokud tedy nemáte ve vztahu už předem stanovené hranice jinak. Nejčastěji takovou „malinkatou“ nevěru doprovází flirtování, chatování nebo třeba setkání u kafe po práci.
Patří k ní obvykle i skrývání nebo tajení komunikace, chování na sociálních sítích – lajky, komentáře, sledování nebo udržování aktivního profilu na seznamce, i když jste oficiálně ve vztahu. Psychologové v této souvislosti upozorňují, že se uvedené chování objevuje nejčastěji tam, kde jednomu z partnerů něco schází – například více intimity ve vztahu, fyzická blízkost či čiré porozumění. „Často se také stává, že partneři jsou v začátcích vztahu přitahováni odlišnostmi, které později vnímají jako problematické. Tak třeba člověk, který obdivoval partnerovu nezávislost, může později ten samý povahový rys vnímat jako nedostatek zájmu o vztah,“ upozorňuje Zuzana Steigerwaldová, psychoterapeutka z psychoterapeutické platformy Hedepy.

Přehlížení nevěry není tolerance, ale cesta do záhuby…Foto: Drazen Zigic, Shutterstock.com
Kam to spěje?
Můžete namítnout, že drobné flirtování ještě nikomu neublížilo a může být jen pouhopouhým zpestřením. Na druhou stranu lidská povaha už je taková, když se nám něco líbí a navozuje příjemné pocity, chceme víc. I to je důvod, proč mikropodvádění tak často přechází v emoční nevěru. A ta je už prakticky vždy pro vztah prubířským kamenem. Tedy doslova zkouškou pravosti, hodnoty a kvality. „Emoční nevěra bývá spojená s hlubokými city a důvěrou, která by měla být výlučně sdílená mezi partnery,“ vysvětluje Zuzana Steigerwaldová. S tím, že když tato důvěra a blízkost začnou být věnovány někomu jinému, může to vést k pocitům opuštění a nejistoty u opomíjeného partnera.
„Ten se pak může cítit neviditelný a nedoceněný, což může vyvolat intenzivní pocity ztráty a žárlivosti. „Emoční nevěra tak může zasáhnout jádro vztahu a způsobit dlouhodobé emocionální zranění,“ dodává psychoterapeutka. A doporučuje nečekat, že vše samo odezní. „Když to nezačnete řešit, může to vést k ještě většímu oddálení a prohloubení propasti mezi vámi. Mlčení může být interpretováno jako souhlas nebo nezájem, což může partnera posílit v jeho chování,“ říká Steigerwaldová. A dodává, že problém je třeba konfrontovat a otevřít diskuzi, i když je to nepříjemné. „Je důležité vyjádřit, jak se cítíte a proč je pro vás důležité to řešit,“ doplňuje odbornice.