Článek
Prý se to alespoň jednou za život stalo zhruba třetině populace: objevil se někdo, z koho jste byli paf. A všechno šlo stranou – rozum, váš jindy silný cit pro zodpovědnost, rozvaha… Mnozí to mylně zaměňují za lásku, ale je to spíš limerence, tedy poblouznění či nezdravá posedlost, která vás může zničit.
Co je to limerence
Termín limerence poprvé použila v 70. letech minulého století americká psycholožka Dorothy Tennov. A přestože její poznatky, které v roce 1979 shrnula v knize Love and Limerence (Láska a limerence), vycházely z desetiletého výzkumu, tisíců dotazníků a rozhovorů se skutečnými lidmi, odborná veřejnost ji tehdy nebrala moc vážně. Až o mnoho let později přišli další, kteří její závěry potvrdili.
- Co je to limerence? Dorothy Tennov ji popsala jako nekontrolovatelnou, biologicky podmíněnou a iracionální reakci na objekt zájmu; něco jako silný pud, který vás kompletně ovládne a vy jste vůči němu bezmocní – bez ohledu na inteligenci, vzdělání, věk, pohlaví, společenské postavení či rodinné zázemí.
Limerence: posedlost a poblouznění
V praxi to znamená, že se ve vašem životě objeví někdo, kým jste bez zjevně vysvětlitelných důvodů naprosto posedlí. Vše jde stranou, najednou záleží jen na tom, abyste s tímhle člověkem mohli být. „Lidé se snaží limerenci ovládat už odnepaměti, ale jen s malým úspěchem – jakmile se jednou uchytí, je pozoruhodně vytrvalá, neovladatelná a odolná vůči vnějším vlivům… Dokáže potlačit i vlastní prospěch člověka a zdá se, že její moc nad životem se s věkem neoslabuje ani není menší u jednoho pohlaví než u druhého,“ psala tehdy Dorothy Tennov.
shutterstock_1698986161Foto: YAKOBCHUK VIACHESLAV, Shutterstock.com
Příznaky limerence: jak poznat poblouznění
- Idealizace objektu: Objekt touhy vidíte jako naprosto dokonalý, bez jakýchkoli negativních vlastností. I zjevná negativa uměle přetváříte v klady (drzý a nevychovaný člověk je pro vás najednou odvážný, výřečný, schopný postavit se za sebe…)
- Myslíte „jen na něj“: Neustále se vám do mysli vtírají myšlenky na objekt zájmu, a to i v nejméně pravděpodobných situacích. Není chvíle, kdy na něj nemyslíte.
- Touha po opětování: Přímo bolestně toužíte, aby vaše city opětoval, a pokud ne, cítíte, že váš život nemá smysl. A když je opětuje, chcete, aby to bylo ještě silnější.
- Neustálá interpretace jeho chování: Každé jeho slovo, pohyb, gesto okamžitě analyzujete a snažíte se z něj vyčíst, zda vůči vám chová stejně silné city jako vy k němu. A i když je neopětuje, uměle vymýšlíte důvody, proč to tak není, že třeba jen maskuje svůj zájem kvůli nesmělosti a podobně.
- Plachost v jeho přítomnosti: Podlamují se vám kolena, selhává hlas, najednou se stydíte, červenáte…
- Ostatní věci ztrácejí důležitost: To, co vás doposud naplňovalo a bylo pro vás důležité, jako by ztrácelo sílu. Práce, škola, kariéra, rodina, vše je najednou na druhé koleji, protože na prvním místě je objekt vaší touhy.
- Čím těžší je ho získat, tím silnější jsou vaše city: Jako by všechny překážky v cestě k němu vaše emoce a city jen zesilovaly.
- Neustálý strach: Pořád se něčeho bojíte, strach je vaše všudypřítomná emoce. Že nebude vaše city opětovat, že je neopětuje dost silně, že je přestane opětovat.
Limerence není láska ani zamilovanost
Hodně lidí limerenci zaměňuje za zamilovanost a lásku, ale je to naprostý omyl. K lásce nepatří strach, ale naopak pocit klidu a bezpečí. Láska nebolí, nevyčerpává, ale naopak dodává sílu i energii.
Představte si lásku třeba jako oheň. „Buď to může být plamínek, který vás celoživotně bude hřát a vyživovat. A nebo to může být takový plamen, že spálí ve vašem životě vše, včetně vás,“ říká životní koučka Lenka Procházka.
A to je limerence, nezdravé poblouznění, které vás může sežehnout na popel. Lidé kvůli ní přicházejí o práci, zanedbávají studium, ničí doposud fungující rodiny a vztahy… A pak jen litují.
