Skvělá vychytávka: Odemykejte dveře, skříňky i šuplíky bez klíčů!

Komfort i bezpečí, to je důvod, proč lidé hledají domů jiná řešení než odemykání klíčem. Zatímco u vstupních dveří už jde o poměrně známou věc, v případě dvířek či šuplíků interiérového nábytku se bavíme o variantách, které existují, ale v domácnostech se používají spíše výjimečně.

Rozlišujeme tři základní možnosti, jak se dostat do bytu nebo domu – čistě mechanicky, tedy klíčem, pak kombinovanou cestou, kdy dveře lze otevřít elekrootevíračem, lidově řečeno bzučákem (znáte ho z bytových domů), ale pro zamknutí či odemknutí musíte mít ještě klíč, nebo elektronicky – dveře odemykáte kartou či čipem, kódovou klávesnicí, dálkovým ovladačem nebo čtečkou otisků prstů.

„V případě elektronického řešení je třeba dveře vybavit motorickou vložkou, která je tím prvkem, jenž je skutečně odemyká, jakmile jí dáte impuls nějakým koncovým zařízením. Po zavření dveří je motorická vložka sama zamkne, a když chcete zase odejít z domova, zmáčknete integrované tlačítko umístěné přímo v motorové vložce, a dveře se odemknou,“ vysvětluje Jaroslav Pecka ze společnosti Next. Systémy pracují na elektřinu.

Elektronické otevírání dveří si lze pořídit jak k bezpečnostním vchodovým dveřím, tak i k těm obyčejným (které ale potenciální zloděj snáz překoná), a dokonce i ke dveřím interiérovým – pokud se takto chcete zamykat třeba na toaletě.

A kterou z nabízených možností „náhradních klíčů“ zvolit? „Pokud se bavíme o domácnostech, u klientů nejoblíbenější a z pohledu bezpečnosti i nejvhodnější jsou čtečky otisků prstů. Ne však ty podezřele levné, u nichž je velká chybovost. A důvod? Kartu můžete ztratit podobně jako klíče, a když budete na klávesnici zadávat stále stejný kód, časem se dá zjistit, jaká kombinace vaše dveře odemyká. Samozřejmě kód lze měnit, ale pak si ho musíte znovu a znovu pamatovat,“ upozorňuje Jaroslav Pecka.

Podle odborníka se cena karty či klávesnice pohybuje kolem 5000 korun, za čtečku dáte zhruba 15 000 korun (nemyslíme levné necertifikované čtečky, které koupíte i za dva tisíce), motorová vložka stojí kolem 20 000 korun. Bezklíčové otevírání lze instalovat i ke stávajícím dveřím.

Existují nábytkové zámky zvané „push-lock“, kdy stačí zamáčknout knoflík a třeba skříňka se otevře, nikoli odemkne. Chcete-li skutečně odemykat nábytek bez klíčů, nabízí se řada systémů a lze je použít na dvířka otvíravá, výklopná, posunovací či na výsuvy.

Výrobců těchto systémů či firem, jež je kompletují s daným kusem nábytku, je spousta a konkrétní řešení vám ušijí na míru.

Obecně se bavíme o možnostech síťových (na elektrickou energii) nebo bateriových. I zde pak můžete odemykat dálkovým ovladačem, kartou, čipem, klávesnicí či čtečkou otisků prstů. Některé systémy se dají instalovat i dodatečně, a dokonce byste to zvládli sami (určité bateriové), jiné pouze při výrobě nábytku.

Kromě samotného „otevírače“ se musí nábytek vybavit speciálními zámky, případně pak řídící jednotkou, opět podle druhu systému. Podle Jana Pulkrábka z Kate Trading cena závisí na konkrétním provedení, orientačně například za zámek integrovaný v nábytku na číselný kód dáte od 3000 korun bez DPH, za odemykací systém bateriový na čip nebo kartu zhruba 6000 korun bez DPH, dražší je čtečka a elektrické systémy vůbec.

Bezklíčové systémy se dají různě kombinovat nebo i programovat podle vašich potřeb (můžete třeba i dovolit vstup do domu jen určitým lidem v určitý čas nebo sledovat, kdo a kdy otevřel tu či onu skříňku), avšak takové využití je běžné hlavně v komerční sféře.

A co vy, používáte ještě klasický zámek?