Hlavní obsah

(Ne)veselé rodinné příběhy: Sousedská válka? Rozpoutaly ji slepice

Foto: Iakov Filimonov, Shutterstock.com

Kulhánkovi a Procházkovi. Dva postarší manželské páry, které se přátelily a roky vedle sebe žily v řadových rodinných domcích. Vše se změnilo, když si jedni pořídili slepice a druzí psa. Sousedský spor, který řešila celá vesnice, nakonec vyřešila až mediátorka.

Článek

Nejen milostné vztahy, ale i ty sousedské mohou být někdy pořádně zapeklité. Malichernost může někdy přerůst v obrovský konflikt, který se pro zúčastněné stává neřešitelným. I v takových chvílích může pomoci mediátor. Tohle je další příběh z praxe mediátorky Kateřiny Bělkové.

Začalo to slepicemi

Roky se Kulhánkovi a Procházkovi přátelili, trávili spolu čas na zahrádce u kávy, grilovali a ve vesnici kousek za Prahou byli oblíbenými členy komunity. To vše se změnilo ve chvíli, kdy si Kulhánkovi na svou malou zahrádku pořídili slepice a kurník postavili těsně u plotu Procházkových. Nejdřív měli čtyři slepice, ale časem jich bylo patnáct, navíc výběh měli v podstatě po celé zahradě. Ze zahrady se stalo bahniště, obzvlášť když zapršelo, které samozřejmě zapáchalo a rojily se tam mouchy.

Procházkovy tahle situace trápila a obtěžovala, slepice jim od sousedů přelétaly plot a znečišťovaly i jejich zahradu, bazén měli plný slepičího peří. Kulhánkovi ale jejich stesky bagatelizovali, nosili jim vajíčka a pokládali tím vše za vyřízené. „Z dříve velkého přátelství se pomalu stávala nevraživost,“ říká Kateřina Bělková.

Foto: goodbishop, Shutterstock.com

Slepice lezly k sousedům na zahradu

Pak přišel pes

Procházkovi si šli stěžovat na obecní úřad. Tam se ale nic nevyřešilo, jen se celý spor stal jakousi věcí veřejnou, bavila se tím celá vesnice. Kulhánkových se to velmi dotklo, cítili se ublíženě, že si na ně sousedé veřejně stěžují a kazí jim pověst v obci.

Jenže pak si Procházkovi pořídili psa, bojové plemeno, a jeho boudu umístili hned vedle plotu, kde byl kurník. Pes samozřejmě na slepice neustále štěkal, začal se k nim podhrabávat a skoro každou noc jednu zakousl.

Stěžovat si tedy začali i Kulhánkovi, ale jejich prosby, aby sousedé psa uvazovali a vycvičili, byly odmítány. Když proto vyrazili na úřad podat stížnost i oni, starosta už toho měl dost a navrhl jim setkání s mediátorem. To Kulhánkovi odmítali, ani moc netušili, v čem pomoc mediátora spočívá. Ale když po jedné noci zjistili, že jim pes sousedů zmasakroval osm slepic, Kateřině Bělkové zavolali.

Dvě sezení vše vyřešila

„Prosili, abych zkontaktovala jejich sousedy a vysvětlila jim, co mediace obnáší, jaké jsou její zásady a kdo je vůbec mediátor. Procházkovi nakonec s mediací také souhlasili a mohlo se uskutečnit naše první společné setkání,“ vzpomíná Kateřina Bělková.

Nejdřív nechala otevřeně mluvit obě strany a vyventilovat emoce. Pomocí několika komunikačních technik se podařilo takzvaně vyčistit vzduch.

Výsledkem druhého sezení pak byla dohoda. Kulhánkovi omezili slepice na menší počet, kurník dali na druhou stranu zahrady a Procházkovi naopak podezdili plot, aby se pes nepodhrabával, a snažili se ho na slepice zvyknout. Zdá se to sice jako jednoduché řešení, ale cesta k němu nebyla snadná, protože obě strany už na sebe byly tak rozzlobené, že spolu nedokázaly rozumně mluvit. „Díky mediačnímu procesu se sousedský spor uzavřel, zahojily se staré rány a co vím, tak spolu oba páry opět dobře vycházejí,“ dodává Kateřina Bělková.

Vždy je skvělé, když se konflikty podaří urovnat. A může to být nakonec i obrovský happy end. Jako když sousedský spor skončil láskou. Sblížil je štěkající pes.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.