Článek
„Stánkaři? Co je to?“ budou se ptát již naši vnuci…
Nemám žádný privilegovaný vztah k Vietnamcům jen proto, že jsem prožil 16 let s rodilou Saigoňankou a mé děti mají trochu šikmé oči. Vlastně nemám žádný speciální vztah k žádnému odlišnému etniku. Všichni jsme jenom lidé a lišíme se výrazně méně, než si často myslíme. Xenofobie a rasismus vychází ze strachu z neznámého. Pokud se poznáme, nemůžeme se nenávidět. Chtěl bych k tomuto poznání alespoň trochu přispět. Stovky bílých Američanů se chodí léčit na kliniku, která patří našemu známému lékaři v Dallasu. Je to Vietnamec. U nás to zatím takto nefunguje, ale brzy bude. Proč?
Jak žijí Vietnamci jinde?
Miliony emigrantů z Asie zaplavují celý svět. Vietnamci jsou mezi nimi. V jejich zemi stále vládne tuhý komunistický režim, který se sice po čínském vzoru otevřel zahraničním investicím a začal vlastním občanům umožňovat ekonomickou aktivitu, ale je stále prolezlý bolševickou ideologií i korupcí. V zemích s delší demokratickou tradicí a lepší kulturou podnikání vietnamské emigranty nepustili ke stánkům. To je ryze česká specialita!
Již první emigrantská generace si tak na Západě nejprve dodělala školy a pak získala běžné pracovní uplatnění. Schopnější jsou právníky, lékaři, počítačovými odborníky, ostatní mají restaurace a bistra nebo pracují v jiných službách či v továrnách, protože pracovat umějí a chtějí. U nás stáli (a leckde ještě stojí) u stánků jak ti, kteří se již nikdy nenaučí česky a dožijí v uzavřených komunitách, tak ti, kteří kdysi vystudovali české vysoké školy. Přiznejme si, že ještě donedávna bylo nemyslitelné, aby Čechům šéfoval Vietnamec. Všichni se tak upnuli na své děti a obětovali jim své profesní kariéry. Tyto děti, české děti s asijskou krví, totiž budou žít zcela jiný život.
Asijské rodinné vazby jsou pevnější než našeFoto: Thinkstock
Škola základ života
Děti vietnamských rodičů mají průměrný prospěch na základních školách 1,3, na středních školách 1,7. V současné době přes 400 Vietnamců studuje na našich vysokých školách, které většinou končí s výborným ohodnocením. Není to nic nového. Výzkumy na amerických univerzitách už léta vykazují nejlepší studijní výsledky u studentů asijského původu. Jistě to není tím, že by byli Asiaté „chytřejší“ než ostatní. Mimochodem testy inteligence u rómských dětí předškolního věku také nevykazují žádnou negativní odchylku.
Ve prospěch Vietnamců však hraje nejen známá houževnatost a pracovitost, ale i vedení rodičů ke vzdělání. Tyto děti mají vyšší motivaci a také větší odpovědnost. Příslovečná soudržnost asijských rodin totiž v praxi znamená, že ti úspěšní, žijící v bohatém světě, pomáhají těm, kteří zůstali doma. Tato rodinná loajalita je pro Vietnamce naprostou samozřejmostí, kterou jim můžeme jen závidět.
Přicházejí vietnamští policisté, lékaři i právníci!
Již plných 60 let, kdy k nám přišli první Vietnamci, si zvykáme. Dlouhá desetiletí to byla jen exotická laciná pracovní síla pro naše fabriky, nebyli to lidé, kteří by se zde usazovali a zakládali rodiny. Nyní tak činí. Jejich způsob života a vysoká schopnost integrace by si zasloužily, aby získali statut národnostní menšiny. Vysoké školy pomalu začínají chrlit první stovky Vietnamců s českým občanstvím a pasem. Máme první „vietnamské" policisty. A bude přibývat vietnamských podnikatelů jako zaměstnavatelů českých občanů, ale i lékařů, inženýrů, advokátů a dalších profesí, které generaci stánkařů pomalu, avšak nenávratně, posunou do historie.
Jaké máte zkušenosti? Mají vaše děti vietnamské spolužáky? Jak si s nimi rozumějí? Napište svůj názor do diskuse!
