Vybíráme pejska k dětem

Časopis Uzlíček

Pak se ale vystavujeme riziku, že budeme se slzami v očích nuceni sledovat své dítě, jak se vrhá po všem „živém" na ulici, za ploty nebo u kamarádů...

Pořídit si psa je rozhodnutí, kterému by měla předcházet zralá úvaha. Jedině tak bude šťastná rodina (včetně dětí) i pes samotný. Pes je zvíře, které je úzce vázáno na společnost smečky, kterou pro něj představuje právě naše rodina. Musíme počítat s tím, že ho budeme vychovávat, venčit, chodit na procházky, pečovat o jeho srst i potravu. A to vše 10 až 15 let. Odmění nás oddaností a láskou, ostrahou, zábavou a v neposlední řadě nás donutí pobýt na čerstvém vzduchu.

Pes bývá obvykle silnější osobnost než fenka, a proto se vyžaduje od pána větší autorita. V dospělosti pak venku „značkuje" různé předměty. Budou-li se v okolí hárat fenky, bude pejsek neklidný a pravděpodobně se bude snažit za nimi utéct.

Fenky bývají většinou klidnější, snadněji ovladatelné a přítulnější, i když samozřejmě existují výjimky. Sice „neznačkují," ale obvykle dvakrát do roka hárají. Dva nebo tři týdny se tak od nich musí odhánět pejskové a v bytě se řeší znečištění.

„Vzhledem k tomu, že dnes jsou u nás dostupné snad všechny rasy psů, nelze přesně určit, kolik procent oblíbenosti má to které plemeno," říká Milan Vais, odborník na domácí zvířata. „Faktem je, že do bytu se samozřejmě více hodí malá plemena, jako jsou např. maltézák, boloňský psík nebo yorkšírský teriér. Do domku se zahradou zase plemena větší. Je potřeba ptát se těch, co už psa mají, a zjišťovat si podrobné informace na internetu nebo v odborných časopisech," dodává Vais.

Pejska nemůžeme pořídit do rodiny s alergikem nebo osobou, která má fobii ze zvířat. V médiích se také čas od času objevují případy napadení dítěte psem, což obzvláště některým rasám na popularitě nepřidává. Jsou skutečně určitá plemena pro rodinu s dětmi nevhodná?

Podle Milana Vaise nejde ani tak o nebezpečnost některých pleme jako spíše o liknavost jejich majitelů. „Pokud není člověk schopen se o psa řádně starat, důsledně se věnovat výchově a chodit s ním na cvičiště, tak nedoporučuji žádné plemeno. Tvrzení, že jenom některá plemena jsou nebezpečná, je mylné," domnívá se Vais.

Chceme-li udělat dobrý skutek, napadne nás psí útulek. V případě pořizování pejska k dětem to ale není nejšťastnější nápad. „Vzhledem k tomu, že ani samotní ošetřovatelé neznají původ některých psů, tak bych psa z útulku k dětem neradil," vysvětluje Milan Vais. „Psa doporučuji kupovat u chovatelů, kteří už mají s chovem zkušenosti." K novému majiteli by měla odcházet štěňata stará 7 - 10 týdnů. „Když psa kupujete, je potřeba, aby měl platný očkovací průkaz, měl by být také v dobré kondici," říká Milan Vais.

Samotná pořizovací cena pejska se liší případ od případu.

„Každá rasa je jinak drahá a navíc pes bez průkazu původu stojí přibližně o polovinu méně," uvádí Milan Vais. „Pejska můžete pořídit už od pár set korun, ale také za několik desítek tisíc." A velkou roli v tom hraje i to, zda se zrovna jedná o tzv. módní plemeno. V současnosti jsou např. hodně žádáni yorkshirští teriéři, čivavy a zlatí retrívři. Zájem o ně šroubuje cenu nahoru, a to u i psů, kteří nemají průkaz původu. Může se pak bohužel snadno stát, že si za více než deset tisíc korun pořídíte pejska, který bude v dospělosti připomínat standard své rasy jen velice vzdáleně...

Také cena psí „výbavičky" se může hodně lišit. Níže uvádíme orientační ceny základních věcí, které mazlíček potřebuje. Záleží samozřejmě na jeho velikosti a také kvalitě pořizovaných věcí. Pro představu ale náš seznam určitě poslouží.

Časopis Uzlíček září 2009