Článek
Se svým partnerem jsem druhým rokem. Zpočátku, ve fázi poblouznění, jsem svou žárlivost nijak neřešila, dnes je tomu trošku jinak. Po tom, co mi přítel oznámil, že by se mnou rád žil napořád a dokonce by časem chtěl děti, jsem se v tomhle ohledu změnila, bohužel ještě k horšímu.
Když jsem ho byla navštívit na brigádě, chlapi tam měli pověšený erotický kalendář, z čehož jsem se málem osypala. Vědomí, že se rád podívá na jiné, mě drtí. A nedej bože, když jde na schůzku s kamarádkou. Po celou dobu, co je s ní, mi buší srdce, jsem nervní a představuji si ty nejhorší vize. Dokonce jsem se donutila jet s ním na týdenní pobyt do ciziny (kam jel s přáteli), jen abych měla klid. SMS mu sice nečtu, ale někdy mi to nedá a musím se ptát, kdo mu píše. Pokud si píše na ICQ, podívám se mu alespoň letmo přes rameno. A když přijde později z práce a ještě ani nemá chuť na sex, pak moje fantazie pracuje na plné obrátky.
Nejhorší na tom je, že bych se této vlastnosti chtěla zbavit, ale nejde to. Už i mně samotné připadá, že jsem v tomto směru paranoidní, ale nedokážu tyto pocity nijak usměrňovat. A on prostě není schopen pochopit, že mi vadí jeho fyzický kontakt s jinými ženami a nebo možnost, že ho někde oslní nějaká krasavice.
Zajímalo by mne, zda je to normální forma žárlivosti, nebo už ta moje překračuje meze? Každopádně je to neskutečně vyčerpávající a stresující být pořád ve střehu, vyptávat se, nenápadně pátrat, být doma každý den, když přijde z práce (protože pokud budu pryč, nebudu mít kontrolu, co dělá). Nemůžu si však pomoci.
Podařilo se vám změnit své partnery? Jak? Existuje vůbec taková možnost, nebo jsou to jen povídačky a hry na muže, které v praxi stejně nefungují? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
