Článek
Může se zdát, že „komu není shůry dáno“, ten má smůlu, inteligentnější už prostě nebude. To je ale častý omyl. IQ totiž nevyjadřuje množství znalostí, ale schopnost s nimi zacházet. „Toto číslo má odrážet schopnost logicky uvažovat, učit se, chápat souvislosti a řešit nové problémy. Nejde o to, kolik toho víme, ale jak umíme informace zpracovat,“ vysvětluje Michaela Kašparová, ředitelka gymnázií Fostra.
Geny nejsou všechno
Jako u mnohého i v případě inteligence hraje roli genetika. „Část intelektových schopností dědíme,“ říká odbornice. „Ale stejně významné je prostředí – tedy to, kde a jak vyrůstáme.“ Sem patří nejen vzdělání, ale také kvalitní spánek, výživa, emocionální podpora v dětství, přístup ke knihám, smysluplné rozhovory nebo prostor pro hru a objevování. IQ testy měří třeba schopnost rozpoznat vzorce, najít chybějící prvek v řadě, pracovat s pojmy nebo řešit abstraktní úlohy. A právě tyto dovednosti se dají trénovat – podobně jako fyzická kondice.
- Možná ani netušíte, že dětem pomáhá skládání puzzle, hraní pexesa nebo luštění sudoku. Právě tyto činnosti rozvíjejí logiku a prostorové vnímání, tedy to, co se v testech IQ zohledňuje.
Skládání puzzle je zábava, současně ale podporuje logické myšleníFoto: New Africa, Shutterstock.com
Mozek se dá trénovat v každém věku
Připadá vám, že vaše dítě, nebo dokonce vy sami oproti ostatním zaostáváte? Nezoufejte. „IQ dětí a dospívajících se v průběhu let mění, někdy poměrně výrazně. U dospělých bývá stabilnější, ale i tak se dá ovlivnit. Mozek je totiž plastický – neustále se mění a přizpůsobuje,“ vysvětluje Kašparová a doplňuje: „Učíme-li se nové věci, vystavujeme se výzvám a hledáme způsoby, jak přemýšlet jinak, zvyšujeme svou mentální kapacitu.“
- IQ není dané navždy. Je to výchozí bod, se kterým se dá pracovat.
Jak si průběžně zvyšovat IQ?
- Psaní deníčku - i v dnešní digitální době si zkuste vyhradit každý den chvilku na to, abyste si své myšlenky napsali na papír - ručně. Podpoříte tak soustředění, kreativitu a logiku.
- Čtení je základ - i když už je kdejaká kniha zfilmována, není od věci si každý den přečíst pár stránek. Nejenže tím zklidníte mysl, ale dozvíte si i mnoho nových informací. Zaměřte se na literaturu faktu.
- Logické hry - samozřejmě by se nabízelo, že nejlepší jsou hlavolamy (kdo se alespoň jednou nepokusil vyndat ježka z klece nebo složit Rubikovu kostku?), ale k podpoře logického myšlení pomůže i hra logických her na počítači, šachy nebo luštění sudoku.
- Rozšiřujte obzory - přemýšlet v souvislostech vám pomůže i dohledávání si informací na internetu. Například po zhlédnutí historického filmu. Neváhejte se doptávat a hledat si nové vědomosti.
- Trénink paměti - i paměť je nedílnou součástí vysokého IQ. Trénovat ji můžete jednoduše hraním pexesa nebo tak, že si přečtete pět slov a po chvíli se budete snažit vzpomenout si na ně ve stejném pořadí.
Důvody, proč znát své IQ
Lidé chtějí svůj inteligenční kvocient znát spíš ze zvědavosti, ale cesta rozhodně není dělat si volně dostupné testy na internetu. „Nejpřesnější výsledky poskytují standardizované testy vedené odborníkem – například Wechslerovy inteligenční škály nebo Ravenovy progresivní matice. Tyto testy jsou pečlivě navržené, ověřené a zohledňují různé složky inteligence,“ tvrdí odbornice a dodává: „V některých případech může být znalost IQ užitečná – například při diagnostice specifických poruch učení, při hledání vhodného vzdělávacího přístupu nebo při kariérním poradenství. U dětí může IQ test pomoci odhalit nadání nebo naopak potřebu podpory v určité oblasti.“
Vysoké IQ neznamená šťastný život
Koeficient IQ je pouze jeden z mnoha ukazatelů lidské inteligence. Nevypovídá nic o emoční inteligenci, empatii, schopnosti zvládat stres ani o tom, jak se chováte v mezilidských vztazích. „Lidé s vysokým IQ nejsou nutně úspěšnější nebo šťastnější. Klíčové je, jak své schopnosti využívají. A to je v praxi často důležitější než samotné skóre. Navíc čím víc se vystavujeme novým výzvám, tím lépe se náš mozek adaptuje. Takže i když IQ není něco, co bychom se naučili jako slovíčka na test, můžeme se naučit myslet chytřeji, pružněji a s větší jistotou,“ míní Kašparová.
