První „umělá“ ňadra vyrobil český lékař z vyoperovaného nádoru. Jak to bylo s plastikami prsou

Když půjdeme k úplným počátkům, tedy do dob, kdy se obor plastické chirurgie začal teprve rodit, budeme muset jít opravdu do hluboké historie. Ocitneme se v Indii asi 800 let před naším letopočtem, kde jistý Sushruta provedl poprvé v historii rekonstrukci znetvořeného nosu, a to pomocí štěpu z tváře.

Rekonstrukce nosu prováděli i lékaři ve starověkém Řecku a Římě, kteří k tomu navíc přidali operace uší a rtů. Pozor, tehdy ale nešlo ani tak o estetiku a vylepšování, ale o záchranu tváří po rozmanitých vážných zraněních, o něž v té době nebyla nouze.

V době renesance se odehrál větší rozmach plastické chirurgie, důkazem toho je třeba i slavný astronom Tycho Brahe. Ten v 16. století přišel v duelu se sokem o nos a právě operací, jež vycházela ze spisů Inda Sushruty mu lékaři „vyrobili“ nový. I obě světové války pak znamenaly velký posun pro plastickou chirurgii, nejrůznější zranění od střel, šrapnelů, popáleniny všeho druhu – to vše řešili lékaři, předchůdci dnešních plastických chirurgů. Ovšem bez penicilinu a dalších vymožeností moderní medicíny samozřejmě velmi často se smutným koncem.

Všechny úspěšné i neúspěšné pokusy ale vydláždily cestu k tomu, jak tento obor vypadá a hlavně co dokáže dnes. Nicméně prsa přišla na řadu až v 19. století.

I když dnes podstupují úpravu poprsí ženy často čistě jen z estetických důvodů, spása je to především pro ty, co překonaly rakovinu a kvůli nádoru o svá ňadra přišly. A právě i první povedená operace prsou souvisela s touto zákeřnou nemocí.

Lékař Vincenz Czerny, rodák z Trutnova, který následně působil v německém Heidelbergu, se totiž právě léčbě a výzkumu rakoviny věnoval. A jednou z jeho pacientek byla i jistá zpěvačka, jež sice rakovinu díky němu překonala, ale také přišla o levé prso. A lékaři si stěžovala, že hrudník propadlý na jedné straně jí velmi komplikuje život, rozhodně totiž negativně ovlivňuje její kariéru.

A dalo by se říct, že měla v neštěstí i štěstí. Czerny totiž zjistil, že má zpěvačka ještě jeden nádor, a to na zádech. Musel jí ho v roce 1895 vyoperovat, ale rozhodl se ho zároveň využít jako implantát – vyjmutý nádor tedy voperoval na místo původního levého ňadra. Zpěvačka tak díky němu nejenže přežila rakovinu, ale stala se i první ženou, které byla provedena úspěšná rekonstrukce prsu.

Zákrok Czerného samozřejmě inspiroval i další lékaře, kteří se chytli myšlenky, že když lze „vyrobit“ nové prso z vyoperovaného nádoru, půjde to určitě i z jiných věcí. A tak se to zkoušelo s parafínem, dřevem, zvířecími chrupavkami, skleněnými kuličkami či slonovinou.

Nejspíš ale tušíte, že výsledkem nebyla krásná „nová“ prsa, ale infekce, plicní embolie, orgánová selhání a smrt. Ženy si prostě musely zhruba dalších sto let ještě počkat.

Naprostý převrat totiž přišel v 60. letech 20. století s vynálezem silikonových implantátů. Silikon jako takový lidstvo sice znalo už dřív, první pokusy, jak ho využít pro „výrobu“ prsou, spočívaly v jeho vpichování přímo do těla, tam ale silikon uhníval a samozřejmě způsoboval děsivé infekce, záněty, gangrény a často tyhle pokusy o zkrášlení končívaly smrtí.

>>>Marta Jandová je další ze slavných žen, které prodělaly operaci kvůli hrozbě rakoviny

Až jeho využití v implantátech fungovalo tak, jak mělo. Za vším stojí dva lékaři Thomas Cronin a Frank Gerow, které napadlo silikon „schovat“ do jakýchsi vaků, a tak v roce 1961 světu představili první prsní implantát. Testovali ho na fence Esmeraldě – voperovali jí ho do těla, a když i po několika týdnech žila a nejevila známky žádných problémů, vyjmuli jí ho a implantát prohlásili za bezpečný. Z dnešního pohledu to byl obrovský risk, tehdy to ale fungovalo jinak.

Proto už další rok silikonovým implantátem lékaři vylepšili dekolt tehdy devětadvacetileté šestinásobné matky. Timmie Jean Lindsey sice přišla za doktory původně jen kvůli odstranění tetování na hrudníku, Gerow a Cronin ale hledali ženu, která by souhlasila s voperováním implantátů. Lindsey souhlasila, ale pod podmínkou, že jí chirurgicky upraví i uši. Nakonec tak odcházela s novými ňadry i ušima.

I když tehdejší výplně nebyly tak sofistikované jako ty dnešní a i zkušenosti lékařů se s těmi současnými nedají porovnávat, implantáty vydržely Lindsey dodnes, a to už jí je 93 let. V minulosti o nich ale moc nemluvila, s operací se nepochlubila ani některým ze svých přátel. Až později přiznala, že je sice stále pyšná na to, že je první ženou na světě, která tento zákrok podstoupila, a lze říct, že díky ní byla historie plastické chirurgie přepsána, ale snadné to nebylo.

Zhruba deset let po operaci jí začala prsa čas od času tvrdnout, objevovaly se i bolesti, které trvaly třeba několik týdnů. Lindsey přiznala, že mívala i vyrážky, trpěla suchostí rtů a očí, chronickou únavou. V podstatě jde o symptomy, které se vztahují k tomu, co dnes známe jako nemoc z prsních implantátů. Ani dnes to není řadou lékařů uznávaná diagnóza, natož tehdy. Přesto si ale Lindsey nikdy nestěžovala. K řadě žen, které operaci podstoupily a následně podávaly na lékaře žaloby, se nepřipojila. „Jsem hrdá na to, co jsem dokázala. Byla jsem průkopnicí implantátů, které pomohly tisícům žen,“ řekla v roce 2007 magazínu Daily Mail.

Zdroj: Reflex, Mediestetik, Ministerstvo obrany a Armáda ČR, Novinky.cz

Pro ženy po ablaci prsou je samozřejmě plastická operace jediná možnost, jak mít zase normální dekolt. Jinak prý ale umělá prsa už nefrčí! Zuzana Belohorcová si nechala odstranit implantáty a ukázala sexy fotky